KYNŠPERK NAD OHŘÍ
Město se nachází v jihozápadní části okresu Sokolov v Karlovarském kraji. Rozkládá se na obou březích řeky Ohře v nadmořské výšce 431 metrů nad mořem. Město je složeno z několika částí a velikostí (2.331 ha) i počtem obyvatel (5.500) se řadí k větším městům sokolovského okresu.
Historie
Jméno „Kynšperk“ je s městem spjato od r. 1232, kdy doksanský klášter obdržel od krále Václava I. svolení k založení města tohoto jména. Původně se však město nacházelo asi 2 km východněji nad soutokem Malé a Velké Libavy. Pozdější umístění kolem hradu se datuje až do doby vlády Karla IV.
Původně se zde obyvatelé živili zemědělstvím a drobnými řemesly, zejména truhlářstvím. Později se přidává hornictví a v 19. a 20. století průmyslové obory jako kovovýroba či textilní průmysl.
V r. 1871 se zde narodil Kašpar Herrmann – vynálezce ofsetového způsobu tisku.
Po 2. sv. válce se obyvatelstvo značně změnilo. Část německých obyvatel nahradili Češi a Slováci, ale také Poláci, Maďaři, Srbové atd.
Ačkoliv od 50. let dochází k nové zástavbě, město si zachovává původní členitý městský půdorys.
Památky
Významnou památkou je zcela bezpochyby kynšperský hrad na Zámeckém vrchu pocházející ze 13. století. Za své existence pravděpodobně představoval typ hradní stavby „hausberg“, který obvykle tvoří ústřední zděný blok kombinující v sobě obrannou i obytnou funkci. Hradní sídlo bylo vybudováno jako základna pro správu a brannou moc ve službách českého krále. Původní pojmenování Könisberg mělo význam Králova Hora. V období šlikovské zástavní správy došlo za Sebastiana Šlika k rozsáhlejší přestavbě hradu. V ní pokračoval a dokončil ji Albrecht Šlik. Stavební úpravy měly nejen posílit obrannou funkci hradu, ale také jej připravit pro příležitostné pobyty držitelů a činnost správních a justičních institucí. V r. 1543 je v loketské městské knize zachycen popis hradu (Jádro hradu tvořil třípatrový zděný palác, k němuž byl přistavěn jako křídlo objekt nazývaný letní dům s okny obrácenými k jihu. Obě stavby obepínal fortifikační systém dvojité hradby.). Později už ale poškozený hrad nesplňoval podmínky pro pobyt panstva a tak se pozdější majitelé Metternichové rozhodli vystavět ve městě nový vrchnostenský objekt. Panský dům postavili v jihozápadní části náměstí. Opuštěný hrad se časem změnil v ruinu, jejíž zdivo bylo postupně rozebíráno ke stavebním účelům. Dnešní stav si můžete prohlédnout sami.
Další dominantou města je katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Patronátní právo bylo uděleno řádu křižovníků s červenou hvězdou. Kostel vznikl pravděpodobně s městem a stal se dominantou nejen stavební, ale i významovou. Zřejmě už od jeho vzniku mu byla svěřena důležitá úloha centra zdejší církevní správy a fungoval jako kostel farní. V těsné blízkosti kostela se nachází barokní fara z 1. poloviny 18. století.
O pár kroků dále stojí budova pocházející z r. 1928. Dříve v ní bývala spořitelna, dnes v ní sídlí městský úřad.
Kynšperská branka je součástí kamenného městského opevnění. Při jejím ústí se za branou nacházela Židovská ulice, ghetto, které bylo již za středověkou hradební linií. Vybudovat kamennou hradbu kolem města mohla městská obec až v 16. století díky povolení císaře Františka I. Branka v této podobě pochází z 16. století. Jde o patrovou stavbu s mohutným průjezdem v přízemí. Boční hrázděná a roubená přístavba sloužila také jako židovská modlitebna. Branka mívala i věžičku, ta však byla po r. 1836 patrně zbořena. Od r. 2000 ji vlastní Nadace Evropské Comenium v Chebu. Prý ji plánuje opravit a využívat ke kulturním účelům - ovšem kdy, to je zřejmě ve hvězdách. Zatím branka bohužel úspěšně chátrá.
Panský dům č. 1 byl vystavěn z důvodu nevyhovujícího poškozeného kynšperského hradu. Jedná se o barokní patrovou stavbu stojící v horní části náměstí 5. Května. Postaven byl r. 1586 v renesančním stylu jako městská radnice. Původní podoba není známa, ta současná pochází z 2. poloviny 17. století, kdy ji do podoby raného baroka přestavěli tehdejší majitelé. Dodnes se na ní zachoval metternichovský erb. Budova ale kdysi sloužila jako panské sídlo majitelů v Kynšperku. Od r. 1836 se stal dům opět radnicí a zůstal jí až do poloviny 20. století. Poté zde byly kanceláře lesní společnosti a po r. 1990 i soukromé firmy. Kvůli svému špatnému stavebnímu stavu byl objekt několik let neužívaný. Posléze získalo město finanční prostředky a došlo k rekonstrukci panského domu. V r. 2005 tak byl opět slavnostně předán do užívání.
Sloup Nejsvětější trojice byl na náměstí vztyčen r. 1700 jako přímluva, aby bylo město nadále uchráněno morových ran. Plastiku Nejsvětější trojice vytvořil chebský sochař Vilém Felsner. Dílo již ale bohužel není kompletní. Po r. 1946 byly zničeny dvě postranní sochy světců sv. Jana Nepomuckého a sv. Tadeáše. Nyní se místo nich na soklech nacházejí mísy či co to je.
Socha sv. Floriána, patrona všech hasičů, byla vztyčena městskou obcí r. 1706 na ochranu po velkém požáru města 15.8.1706. Socha je součástí osmiboké kašny na hlavním náměstí. Nádrž je žulová, socha pískovcová. V r. 2002 byla vysvěcena replika sochy, která nahradila zničenou a neopravitelnou památku. Kašnu dostali do svého opatrovnictví místní hasiči.
Dalším kostelem, který v Kynšperku naleznete, je evangelický kostel Vykupitele. Stavba byla dokončena v r. 1905 a kostel stejného roku vysvěcen. Vystaven byl podle plánů stuttgartských architektů Eisenlohra a Weigla. Jde o stylově čistou nerománskou stavbu umístěnou na vrchu na severovýchodním okraji starého města. V r. 1946 převzala kostel českobratrská církev evangelická, která jej užívá dodnes. Oslavám 100. výročí postavení kostela v r. 2005 předcházela jeho rekonstrukce. Také tato památka se tedy může pyšnit pěkným vzhledem.
Po levé straně kostela se nachází bezpochyby pěkný hrázděný dům č. p. 60, který byl postaven ve 2. polovině 18. století. Je posledním dochovaným příkladem původní hrázděné zástavby města.
Ve městě najdete také židovský hřbitov, který se nalézá na Zámeckém vrchu. Židovské etnikum tvoří nedílnou součást historie města, nejstarší zprávy o jeho existenci jsou spojovány s velkým pogromem židovského obyvatelstva v Chebu r. 1350. Bohužel o jejím dalším vývoji chybí až do 30leté války písemné památky. V r. 1884 zde žilo cca 113 židovských obyvatel, r. 1921 už pouze 24. V době, kdy zde žilo Židů nejvíce, vytvořila kynšperská židovská komunita se Židy z okolních vsí vlastní náboženskou obec, která používala za modlitebnu dřevěné stavení vzniklé na jižním svahu Zámeckého vrchu. Tomuto účelu sloužila až do zániku zdejší židovské obce na počátku 30. let 20. století. Na opačné straně Zámeckého vrchu ležel už od 17. století židovský hřbitov. Hřbitov byl za tzv. Křišťálové noci v listopadu 1938 poničen fašistickými fanatiky. Po r. 1949, kdy zde byl poslední pohřeb kynšperského akad. malíře a grafika Fritze Lederera, hřbitov pustnul. Ke vztyčení řady náhrobních kamenů došlo v letech 1987-89, k rekonstrukci hřbitovní zdi v letech 2005-2006. Došlo i k osazení nových bran, vytvoření nově pěšinky a areál je nyní přístupný veřejnosti. Oproti dřívějšku ale již jen na požádání v infocentru. Zároveň bylo před hřbitovem vytvořeno odpočinkové místo.
A TEĎ KE KEŠI:
Naším cílem je vám tyto výše zmíněné památky ukázat. Nenechte se zaskočit počtem zastavení, všechna i s (referenčními body) jsou velmi blízko u sebe. :)
Úvodní souřadnice vás zavedou před samotný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Průchodem přes areál si můžete všimnout farního domu, který se bohužel nalézá v horším stavu, a bývalé spořitelny. O pár kroků dál vám chceme ukázat branku, z níž můžete pokračovat před rekonstruovanou radnici. Po pravé straně se nachází náměstí, kde naleznete sloup Nejsvětější trojice a kašnu se sochou sv. Floriána. Projitím náměstí se ocitnete u evangelického kostela Vykupitele. Když se poté vydáte doleva do mírného kopečka, budete stát před židovským hřbitovem. Nad ním se pak nachází zbytky kynšperského hradu a nedaleko také krabička.
Váš úkol:
Na osmi zastaveních vás čekají jednoduché úkoly a na konci ještě jednodušší výpočet. :)
1. zastávka: Kostel Nanebevzetí Panny Marie - N 50° 07.100, E 012° 31.855
Na pomníku před kostelem je uveden datum osvobození města. Proveď ciferaci letopočtu = A.
2. zastávka: Bývalá spořitelna - N 50° 07.142, E 012° 31.828
Počet lidských postav na dřevěném rámu dveří = B.
3. zastávka: Branka - N 50° 07.138, E 012° 31.724
Dvouciferné číslo uvedené na modré tabulce nacházející se na pravé straně branky = C.
4. zastávka: Panský dům - N 50° 07.160, E 012° 31.742
Počet dvouocasých lvů na čelní straně budovy = D.
5. zastávka: Sloup sv. Trojice - N 50° 07.165, E 012° 31.765
Spočítej zlaté hroty = E.
6. zastávka: Kašna se sochou sv. Floriána - N 50° 07.170, E 012° 31.767
Co dělá sv. Florián?
- vylévá vědro (5)
- podpaluje dům (4)
Správná odpověď = F.
7. zastávka: Evangelický kostel Vykupitele - N 50° 07.235, E 012° 31.742
Spočítej ozdobné obloučky nad okny na zadní straně kostela (při pohledu z ulice vpravo). Sudé číslo = G.
8. zastávka: Židovský hřbitov - N 50° 07.213, E 012° 31.668
Počet Davidových hvězd na brance = H.
Finále:
(C-30)° (B-A).(GxH)(B-A)
(4xD)° (E+F). (F)(3xD)(B)
Poznamenejte si někam hodnotu G, bude se vám ještě hodit. :)
A můžete vyrazit pro krabičku. :)
Krabička Lock&Lock o velikosti 550 ml se nachází nedaleko poslední stage. Na úvod je v ní logbook, ekopropiska (vracejte zpět!) a 3xCWG. Při jejím odlovu buďte opatrní, zvědavých mudlů se tu nachází dost!
Doufáme, že se vám bude keška líbit a přejeme úspěsný lov. :)
Zdroj:
BERAN P. a kol.: Sokolovsko ... nejen vzpomínky. 1999. Okresní muzeum a knihovna Sokolov.
Kynšperk nad Ohří – oficiální stránky města -http://www.kynsperk.cz/