Josef Václav Sládek
byl český básník a překladatel. Byl synem zednického mistra. Vystudoval gymnázium a v Praze jazyky a přírodní vědy. Toto studium v roce 1868 přerušil a odcestoval do Ameriky, kde zastával funkci vychovatele, učitele a redaktora krajanských novin. Pracoval také jako dělník na stavbě železnice a to hlavně z důvodu své špatné finanční situace.
J. V. Sládek byl nadšen z demokracie americké společnosti, ale zároveň šokován z útlaku indiánů a bezohlednosti kapitalismu. V roce 1870 se vrátil do vlasti a získal práci redaktora v Národních listech a poté profesora na obchodní akademii a lektora angličtiny na filosofické fakultě. Spolu s Jaroslavem Vrchlickým a Juliem Zeyerem se J. V. Sládek snažil prosadit moderní chápání umělecké tvorby a tvrdě se zastával Vrchlického v době, kdy čelil kritice mladé generace v devadesátých letech 19. století.
Po dlouhé známosti se J. V. Sládek se oženil s Emílií Nedvídkovou. Při porodu ale Emilie zemřela i s dítětem. Sládek byl onemocněl nervovou chorobou a revmatismem. Nové štěstí poznal po sňatku s Marií Veselou a zejména pak po narození jejich dcery. Jako překladatel se J. V. Sládek snažil vyhledávat neznámé zahraniční autory. Modernizoval zastaralé překlady, ale snažil se v nich zachovat atmosféru a obsah díla. Jeho překlad Shakespeara obsahuje více veršů než anglický originál. Sládek byl také významným zakladatelem moderní dětské poezie, ve které se snaží přiblížit dětské fantazii a jejich jemné duši. Josef Václav Sládek zemřel po dlouhé nemoci ve Zbirohu.
V domě kde žil je zřízeno Muzeum J.V.Sládka
Kdyby jste jej chtěli navštívit-otevírací doba se mění podle sezóny
Měsíce X-IV- otevřeno PO-PÁ od 9.00-12,00,přestávka ,12.30-16.00
Měsíce V-IX - otevřeno Út-Ne od 9.00-16.00
Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče) stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj. Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie (Starosvětské písničky, České znělky). Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si jí.
Odtud se vypravíme na cestu:
s3d5e5d3l4s4s5e2s5d5d1s5d5a4e1a2s1d1s5d5a5d4a3d4s5d4d5
l5s5s4a4k2d5d3l4s3d5e5d3l4d4s5d4d5s3d5e5d3l4d5d3l4a5d4a3
Vydáme se spolu zpět časem po stopách J.V Sládka od jeho vily,kde pobýval jako starý pán, k domu kde se narodil. Vyluštěné souřadnice vás dovedou k vile, kde žil na sklonku života. Cestou k ní jste si jistě všimli kamene, připraveného na pamětní desku, která sem bude zasazena ve výroční den úmrtí spisovatele...
Sládek chodíval tehdy sice po jinak upravené cestě, ani tato značka tu jistě nebyla, ale vám napoví, že se ubíráte správným směrem...
Na hodinách vlevo u cesty si zkontrolujte čas a jdeme dále ...
Sládek si jistě také všímal domů kolem sebe, jeden moc pěkný se nachází vlevo u cesty....
Kostel, sem chodil už jako malý kluk, fotografie je dobová, my si najdeme vstupní dveře tohoto kostela...
Když vyběhl z kostela ven uviděl na střeše domku stejného kohouta jako vy...
A z kostela rovnou do školy, jako vzorný žák, je to snadné, z kopce dolů se vždy dobře běží...(fotografie je je dobová, nezabírá dnešní podobu školy-pochopitelně, je také situována z opačné strany než vy přijdete, vy přijdete shora)
Rodný dům, plno vzpomínek z dětství, mládí, celého života.Sládek jen seběhl z Obecné školy kousek dolů z kopce a byl doma..(fotografie je dobová, dům dnes vypadá úplně jinak, snad vám pomůže poslední obrázek:-) )
Plastika J.V.Sládka , která je na jeho rodném domě dnes....
Jste u cíle...
Jak už to tak bývá,pro vyzvednutí schránky budete potřebovat :
Heslo:
s5a3l4a2l4s1a4s5s4e3l4s4a1a5e3s1
...Hodně štěstí všem :-)