Něco o Radbuze:
Radbuza pramení pod vrchem Lysá (výška 869 m n. m.) poblíž osady Závist v okrese Domažlice. Soutokem s řekou Mží v Plzni vytváří Berounku. Délka řeky je 112 km. Plocha povodí měří 2179 km2. Teče nejprve severním směrem, v Bělé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáčí směrem severovýchodním přes Staňkov, Stod, Chotěšov a Dobřany k Plzni. Na horním toku, kde protéká Českým lesem a poté Chodskou pahorkatinou, má peřejnatý charakter s lesnatým údolím. V Bělé nad Radbuzou se říční údolí otevírá, snižuje se spád toku a Radbuza velkými meandry směřuje k Horšovskému Týnu. Střední tok řeky byl odedávna poměrně hustě osídlený a zemědělsky obdělávaný. Na dolním toku, již na okraji Plzně, byla v roce 1973 vybudována přehradní nádrž České údolí.
Vodní režim:
Průměrný průtok v ústí je 11 m3/s.
Extrémní průtoky na vodočetné stanici Staňkov:
13. 8. 2002, průtok 213,0 m3/s, katastrofální povodeň roku 2002
3. 1. 2003, průtok 157,0 m3/s
14. 1. 2004, průtok 43,3 m3/s
Jez na říčním km 39,9
Délka jezu v koruně - 37,4m
Rozdíl hladin jezu - 2,2m
Profil jezu je šikmý, jez je dvakrát zalomený.
Náhon a stavidlo je na levém břehu, zakreslen.
Po proudu most přes řeku.
Hradec u Stoda
V západní části dnešní obce, na širší ostrožně mezi řekou Radbuzou a jejím přítokem zde v 10.-12. století existovalo hradiště. Ves se s největší pravděpodobností vyvinula z osídlení v blízkosti hradiště, které bylo zjištěno v okolí pozdějšího farního kostela sv. Jiří na návrší proti hradišti. První zmínka o Hradci je z roku 1186. V průběhu následujících let po zániku hradiště osídlení zřejmě skomíralo, ještě ve 13. století zde stál jen kostel sv. Vavřince a čtyři statky. Tento majetek získal v roce 1284 chotěšovský klášter. Asi ve 14. století vznikla při kostele tvrz, uváděná zde do 16. století. Hradec se do popředí událostí dostal roku 1406. Tehdy chotěšovský probošt Sulek sebral na výzvu Václava IV. asi sedm tisíc pěších bojovníků a množství vozů a rychlým útokem porazil u Hradce bavorské vojsko proticísaře Ruprechta Falckého. Po třicetileté válce byla ves z popudu klášterní vrchnosti dosídlena německými přistěhovalci, jejichž potomci byli po roce 1945 odsunuti do Německa. V roce 1921 žilo v obci 628 obyvatel, z nichž se 540 hlásilo k německé národnosti.
Zdroj: http://www.ou-hradec.cz