V roce 2012 byl v Osečné úspěšně dokončen a zpřístupněn veřejnosti areál příměstského parku Mannův les. Ten je přístupný jak z Osečné, tak i z areálu Lázní Kundratic. Pro pohodlí návštěvníků tohoto areálu byl položen v několika větvích haťový chodník a to v délce 1100 m. Hatě byly položeny jak v mokřadu, tak v lese a umožní chůzi i osob se sníženou schopností pohybu, kterými mohou být např. návštěvníci lázní, rodiče s dětmi a další. Na tento projekt v roce 2017 navázala 2. etapa. V rámci této etapy došlo k doplnění haťových chodníků o chybějící spojky v délce 118 m. Bylo zde vytvořeno nové vyhlídkové místo s posezením a v oddychovém centru Mannova lesa byl vybudován odpočinkový osmiboký altán. Dále zde byl umístěn provozní řád, orientační mapky areálu a informační tabule v českém a německém jazyce o místních pamětihodnostech a přírodních zajímavostech. Nechybí zde ani pověst o Mannově lese. Pro lepší orientaci zde byly také osazeny rozcestníky se směrovými šipkami.
Původ jména tohoto lesa dnes v Osecne nikdo nezná. A přece se o něm může každý dozvědět ze staré kroniky Geschichte der Stadt Oschitz…
Na jare roku 1912 doslo v Osecne k tragicke udalosti – volsky povoz, plne nalozeny pytli mouky se v lese za hrbitovem propadl do bazin a zmizel v raseline. Osecensky mlynar a člen Okraslovacího spolku v Osecne Donald Enterich tim utrpěl znacnou financni ztratu a mel chmurnou naladu …
Tyden po této hrozne prihode se v obci objevil neznamy vandrovnik. Pronajal si u Entericha malou cimru a vypomáhal ve mlyne za stravu. Nikdo neznal jeho jmeno a lide o nem rikali : „Dies ist der Mann aus dem Zimmer von Enterich“. Enterich se s Mannem brzy spřátelil a kdyz se dozvedel, ze se ten clovek vyzna (mimo jiné) i v zememerictvi, dostal napad…
Zavedl Manna do nebezpečného lesa za hřbitovem a zacali tam zkoumat, jak by se dalo bazinami projit bezpecne. Enterich zapojil do akce i sve dva pratele – Bibera z Reichenbergu a Mikolause z Kratzau. Tito prukopnici byli znami tim, ze museli byt vždy vsude první a toho Enterich vyuzil…
Práce na bezpecne ceste vypadaly tak, ze Bibber s Mikolausem byli vysilani do bazin a když se nepropadli, sel za nimi Mann, který cestu krokoval a zameroval. Enterich pak vsechno zakresloval do mapy. Prukopnici zapadli celkem 50×, ale vždy byli vytazeni pomoci lana, zapujceneho adjunktem Adlerem. Výsledkem bylo potom vytyceni bezpecne trasy bazinami.
Slavnostní otevreni cesty přes baziny se konalo 1.cervna 1912 a zúčastnilo se ho velke mnozstvi obecenstva, přijeli i zástupci Sokolské župy z Rovenska. Firma Jarnow Turnov se nabídla, že podél trasy rozmístí zdarma nový typ nočníků – Enterich tuto velkorysou nabídku odmítl s díky s tím, že v bažinách se to ztratí … První pokusnou jizdu provedl chalupnik Bär z Druzcova s choti, pokyn ke startu dal lesni adjunkt Adler. Pomocna ucitelka Rauberova a nadlesni Kokrcikova zazpivaly rakousko – uherskou hymnu, znamy zahradnik Pepsch z Bohmische Eiche rozdaval divakum lekniny ze sve zahradky a davy nadsene tleskaly – povoz projel bez problemu…
Enterich s Mannem pak zasli s mapou na obecni radu s tim, ze by bylo dobre vylepsit cestu jeste nejakými prkny. Starosta však jejich navrh zamitl – nejsou pry na to peníze. Mann tenkrat pronesl zahadnou vetu : „No to se neda nic delat, ale třeba vam jednou ta prkna zaplati Brusel.“ Nikdo však nerozumel, co tim chtel rici …
Cesta byla tedy pouzivana i bez prken, lide si ji pochvalovali a tomu drive nebezpečnému lesu se zacalo rikat Mannuv les. Samotný Mann na podzim zmizel tak, jak se objevil – Enterich pak od něho dostával často zprávy a v Bergrestaurantu Schillerhohe vyprávěl, čím se tento člověk z jeho cimry zase proslavil…
Když se presne po stu letech probiral soucasny starosta městským archivem, narazil na Enterichuv planek i s poznámkou na okraji : Brusel !!! Nápad se mu zalíbil a tak nechal vypracovat projekt, zajistil dostatek prken, poslal zadost na EU a kdo to všechno přece jen zaplatil ?!? Došlo na Mannova záhadná slova …
Keška je ukryta nedaleko mista, kde se kdysi propadl volsky potah do baziny. Musite ale nejprve odhalit, kdo byl ten neznamy clovek, který se tenkrat v Osecne objevil a pomohl Enterichovi vytycit bezpečnou cestu. Uz to asi vite, tak jen napovim, ze to byl znalec všech moznych oboru, který se proslavil svými napady po celem svete (zejména v Cechach).
Počet pismen jeho křestního jmena je X. No a tady je jednoduchy vzoreček :
50.41.( XXX + 32) 014.54. ( XXX + 16 )
Do Mannova lesa vede několik upravenych cest – využijte je a rozhodne nechodte primo za sipkou, jinak zapadnete do raseliny a skončíte jako ti volove … Ale pozor - po dešti to na hatích dost klouže!!! Motoriste mohou nejlepe zaparkovat na parkovišti v Lázních Kundraticich, nebo za hřbitovem na rozcestí.
