"Půvabná kotlina při úpatí Žaltmanu, ve které se rozkládá katastr obce Rtyně v Podkrkonoší, chová v lůně svém jeden z největších darů, které příroda člověku poskytuje, "černé démanty"…černé čili kamenné uhlí."
"Z Odolova na Jestřebích horách je to na rtyňská Zada jenom pár minut. Od křižovatky na Panské cestě se můžeme pokochat kouzelným panoramatem Krkonoš s majestátnou Černou horou a Sněžkou i pohledem do kraje bratří Čapků, abychom si připomněli jejich Krakonošovu zahradu, ale po několika krocích nás pohltí zádumčivost dávných hald a zapomenutých štol. Dolů kolem myslivny, kde kdysi býval „Jägerhaus Schacht“, je cesta sypaná černou haldovinou, aby připomněla pocestnému čtyři století uhelného hornictví. Knížecí erb s letopočtem 1871 ve štítu zděné budovy strojovny bývalé jámy „Benigne Maschinen Schacht“ zase připomíná rozmach zdejšího hornictví ve druhé polovině 19. století, kdy Svatoňovicko se Rtyní patřilo k náchodskému panství a kdy se zde dobývalo černé uhlí na výchozech svatoňovických slojí. S odstupem víc než jednoho století zde začali horníci dobývat i hluboko uložené sloje žďárecké."
Tato cache Vás přivede na místo, kde kdysi bývala dopravní trasa pro vozy s vytěženým uhlím z dolu Benigna na rtyňské nákladiště, zvaná "Koňka".
Tuto dopravní trasu tvořily 2 koňské dráhy "Koňky" - horní a dolní, a "Bremst". Dopravní kaskáda s dvěma "koňkami" a jedním "bremstem" byla dlouhá celkem 1455 metrů. Výškový rozdíl mezi dolní "koňkou" (436m. n.m.) a horní "koňkou" (490m. n.m.) byl dopravně vyřešen svážnou tratí, nad níž stál brzdný stroj "bremst".
Horní "koňka" vedla od ústí štoly Benigna po vrstevnici, a byla dlouhá cca. 500 metrů. Na konci této horní koňské dráhy stál "bremst", který byl dlouhý cca. 255m, měl úklon 12° a převýšení 54m. Vozy s uhlím spouštěné po "bremstu" byly dále dopravovány po 700m dlouhé dolní koňské dráze na nákladiště u železniční dráhy, které stávalo v místech dnešní železniční stanice.
Tato kaskáda úzce navazovala na výstavbu a zprovoznění železniční tratě Josefov - Svatoňovice, zejména však na provoz Strojní úpadní jámy Benigna. Vzhledem k tomu, že celý systém byl zprovozněn v roce 1859, lze počátek stavby rtyňského "bremstu" posunout do let 1857-1858. "Bremst" s koňskými drahami a rtyňským nákladištěm s uhelnými zásobníky byl v provozu do roku 1877, zlikvidován byl v roce 1878. Trasu dolní "koňky" dodnes v terénu prozrazují náspy a zářezy, využívané jako lesní cesty ci místní komunikace. Od rtyňského nádraží vede po trase někdejší dolní koňské dráhy část naučné stezky po hornických památkách Jestřebích hor.
Trasa "koňky" byla postavena na "anglický způsob" podle drah konstruktéra G. Stephensona. Měla kamenné pražce o čtvercovém profilu 23x23cm a výšce 45cm. Kvádry pražců byly postaveny na výšku a kolejnice byly přibity hřeby do dřevěných špalíčků osazených do předvrtaných otvorů. Tento způsob umístění pražců měl výhody v tom, ze koně jdoucí mezi kolejemi o pražce neklopýtali. Trať měla rozchod dvě rakouské stopy, což je 64cm. Jednotlivé páry pražců byly od sebe vzdáleny 2 metry. Kůň měl zapřaženo 6-7 vozíků uhlí.
Jak na keš:
Jedná se o vyloženě procházkovou keš. Úkryt je umístěn nedaleko cesty na žluté turistické trase.
Pro nalezení není třeba nikde hrabat.
Cache je součástí série "Historie hornictví ve Rtyni".
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo!