#02 - ZAMEK Mystery Cache

This cache has been archived.

Alex Reviewer: Archivace listingu keše.

More
Hidden : 4/27/2012
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

SERIE ČERVENÁ ŘEČICE, ZÁMEK

Historie objektu


Roku 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky. Zde pak další biskupové zakládaly na již vymýcené půdě nové osady. Mezi novými sídlišti, která vznikla koncem 12. století, byla také Řečice, jejíž počátky lze spojit s osobou biskupa Tobiáše z Bechyně (1378 - 96). Krátce po svém vzniku se stala přirozeným centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů. O vzniku tvrze, která stála na místě dnešního renesančního zámku, nejsou dochovány žádné písemné zprávy. Existence nedalekého želivského kláštera však napovídá, že počátky obou církevních středisek jsou podobné.
Za biskupa Tobiáše z Bechyně byla tvrz spolu s kostelem opevněna proti nájezdům Oty Braniborského a později proti Vítkovcům. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1343 až 1364) byla již důsledně označována jako hrad. V té době zde sídlil purkrabí a další hospodářští úředníci, kteří spravovali panství. Osobní návštěvy arcibiskupů však byly velmi řídké. Arcibiskup Jan z Jenštejna (1379 - 1396) zavítal v roce 1384 do Řečice se svým doprovodem, v němž se také připomíná jeho generální vikář Jan z Pomuku. Podruhé se zde objevil až o osm let později, tedy v roce 1392.
Ještě před začátkem husitské revoluce roku 1415 přešlo řečické panství do světských rukou, když ho arcibiskup Konrád z Vechty (1413 - 1431) celé prodal Jankovi z Chotěmic.
Díky husitství se poměry na Řečici zcela změnily. Janek z Chotěmic odešel jako katolík do vyhnanství a řečický hrad pravděpodobně v roce 1422 dobyli husité. První písemný doklad o ovládnutí zdejšího kraje husitským hejtmanem Mikulášem Sokolem z Lamberka pochází až z roku 1428. Tento bojovník se projevil nejen jako válečník, ale také jako diplomat, když na řečickém hradě sjednal mír s hlavním představitelem katolické strany Oldřichem z Rožmberka. Na Řečici se také organizovala v roce 1431 výprava proti Dolním Rakousům, která měla odčinit porážku husitů od Albrechta Habsburského.
V roce 1436 vrátil císař Zikmund řečické panství opět Jankovi z Chotěmic, ale již následujícího roku bylo zástavně zapsáno Mikuláši Trčkovi z Lípy. Po jeho smrti (r. 1453) se Řečice dostala do majetku krále Ladislava Pohrobka, který ji již roku 1454 postoupil pánům z Ústí. Tím se panství dostalo do dědičného držení Jindřicha ze Stráže, který zastával funkci nejvyššího hofmistra Českého království a dočasného správce země. O jeho vztahu k Řečici máme pouze jediný doklad, dokazující, že dal řečický hrad opravit.
V roce 1466, po smrti Jindřicha ze Stráže, zdědil Řečici jeho starší syn Michal, který se přidal na stranu nepřátel krále Jiřího z Poděbrad a řečický hrad se stal výchozím bodem výprav do okolních panství, která byla věrná králi. Z tohoto důvodu Petr Břekovec z Ostromeče, pán na Kamenici a Loutkově, Řečici roku 1467 dobyl a umístil do hradu svou posádku. Řečice připadla králi, který ji za odměnu daroval Břekovcovi. Ten ji následně prodal potomku dřívějšího majitele, Mikuláši Trčkovi z Lípy, který se z nově nabytého panství příliš dlouho netěšil. Manžel Johanky ze Stráže, Jan ze Šelmberka, nejvyšší kancléř království, začal totiž uplatňovat nároky dědiců Jindřicha ze Stráže na Řečici a část panství. Od roku 1480 se také stal jejím novým majitelem. V roce 1497 ji prodal Bohuslavu Leskovcovi z Leskovce, jehož potomci zde pak vládli celé století a přebudovali původní gotický hrad v renesanční zámek.



Před rokem 1523 se na Řečici usadil syn Bohuslava Leskovce, Arnošt. Po jeho smrti (r. 1535) se dědictví ujal syn Šebestián, za něhož došlo k největšímu rozmachu panství a hradu.
Kolem roku 1560 dal Šebestián Leskovec zcela přestavět jádro hradu v renesanční zámek. V roce 1560 pak byl dokončen takzvaný nový palác (křídlo s věží). Do první poloviny šedesátých let 16. století lze klást i výstavbu dalších částí a pravděpodobně i partií, které svými lunetovými římsami s bohatým figurálním sgrafitem patří k nejlepším ukázkám české renesance. Přestavbu řečického sídla dokládá přídomek "na Nové Řečici", s kterým se Šebestián Leskovec uvádí jako účastník sněmů v letech 1569 - 1570.
Šebestián z Leskovce zemřel v roce 1582 bez potomků. O zámek se necelé tři roky starala vdova Žofie z Nečtin. Když roku 1B zemřela, odkázala Řečici příbuznému Kryštofu staršímu z Leskovce. Ten na zámku provedl další stavební úpravy. Mimo jiné dal v roce 1593 vystavět, dnes již zbořenou, budovu mezi dvěma baštami. Zemřel asi roku 1595 rovněž bez potomků a Řečici spravovala jeho sestra Anna, provdaná za Jana Šlejnice ze Šlejnic. O panství a zámek se však nestarala příliš dlouho, neboť ho již v roce 1597 prodala Heřmanovi z Říčan. Rozvětvený rod Leskovců se proti prodeji postavil a prohlásil Řečici za dědičné vlastnictví. Proto se Albrecht Šebestián Leskovec násilím zmocnil zámku, kde sídlil Vilém mladší z Říčan. Avšak páni z Říčan své právo obhájili a s pomocí krajské hotovosti získali Řečici i zámek zpět.
Po smrti Heřmana z Říčan, okolo roku 1612, zdědil panství jeho syn Jan. Ten o Řečici vedl také vleklý spor. Po Bílé hoře byl usvědčen z účasti na stavovském povstání z let 1618 - 1620 a jeho majetek byl z velké části zkonfiskován. V roce 1623 postoupil císař Ferdinand III. Červenou Řečici pražskému arcibiskupovi Arnoštu Vojtěchu Harrachovi, jehož nástupci ji vlastnili až do roku 1948.
Arcibiskup Harrach (1623 - 1667) pobýval na řečickém zámku poměrně často, protože zde hledal útočiště v době třicetileté války. Další arcibiskupové, kromě Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka (1668 - 1675), který dal zámek opravit, se Řečici příliš nevěnovali, a proto objekt chátral. Poslední úpravy zámku byly započaty z podnětu arcibiskupa Františka Kordače (1919 - 1931) a dokončeny až za jeho nástupce Karla Kašpara (1931 až 1941).
ZDROJ: http://www.hrady.cz/


BLÍŽE KE KEŠI



Zde jsou vaše souřadnice:


N 49° 30.X
E 015° 10.Y

Návod na luštění:



X:


Dojděte na úvodní souřadnice a najděte pomník na obrázku a zjistěte písmeno A (pozorně si prohlédněte obrázek).

(Když se vám nezobrazí pomník hledejte obrázek na konci listingu s názvem Pomník)
Potom proveďte jednoduchý výpočet:
X= A-399

Y:


Najděte v textu písmeno B.
A opět výpočet:
Y= B-97

Tato serie vás má provést po památkách Červené Řečice.
Vypadá to jako obyčejné bodovky, ale po opsání bonusových čísel z krabiček získáte souřadnice finálky.

Proto navštivte další z této serie:

#01 - OREL
#03 - KOSTEL

- a bonus

#04 - BONUS

Additional Hints (Decrypt)

Uyrqrw i xnzraé míqpr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...