Něco o Radbuze:
Radbuza pramení pod vrchem Lysá (výška 869 m n. m.) poblíž osady Závist v okrese Domažlice. Soutokem s řekou Mží v Plzni vytváří Berounku. Délka řeky je 112 km. Plocha povodí měří 2179 km2. Teče nejprve severním směrem, v Bělé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáčí směrem severovýchodním přes Staňkov, Stod, Chotěšov a Dobřany k Plzni. Na horním toku, kde protéká Českým lesem a poté Chodskou pahorkatinou, má peřejnatý charakter s lesnatým údolím. V Bělé nad Radbuzou se říční údolí otevírá, snižuje se spád toku a Radbuza velkými meandry směřuje k Horšovskému Týnu. Střední tok řeky byl odedávna poměrně hustě osídlený a zemědělsky obdělávaný. Na dolním toku, již na okraji Plzně, byla v roce 1973 vybudována přehradní nádrž České údolí.
Vodní režim:
Průměrný průtok v ústí je 11 m3/s.
Extrémní průtoky na vodočetné stanici Staňkov:
13. 8. 2002, průtok 213,0 m3/s, katastrofální povodeň roku 2002
3. 1. 2003, průtok 157,0 m3/s
14. 1. 2004, průtok 43,3 m3/s
Jez na říčním km 80,6
Délka jezu v koruně - 4,9m
Rozdíl hladin jezu - 1,5m
Profil jezu je kolmý.
Náhon a stavidlo bylo na pravém břehu.
Tasnovice
První zmínky o Tasnovicích jsou z roku 1235, ale to byla doba, kdy dohasínal život na hradišti nad obcí. Toto významné centrum osídlení v regionu bylo největším slovanským hradištěm v západních Čechách. Podle archeologických průzkumů život na tomto místě začal v 8. století, a tak se jedná o jednou z nejstarších slovanských osídlení na našem území. Kostel sv. Vavřince zde byl postaven v době, kdy jeho sláva již byla pryč. Vzhledem k tomu, že se v okolí kostela nalezly hroby z 11. století, musela zde nějaká svatyně stát. Ostatně většina kostelů se zasvěcením sv. Vavřinci byla postavena krátce po roce 1180, kdy byly do Čech přivezeny z Říma jeho ostatky. Pamatovat na něj může velmi raně gotický portál v severním průčelí. Dnešní stavba je ale nepochybně ze 14. století a byla barokně upravena v 18. století. Kostel je velmi kvalitně vybaven, cenný je raně barokní hlavní oltář, darovaný rokem 1637. Klenba kostela je pokryta raně barokními malbami na téma život sv. Vavřince i jiných světců s ilusivně zpodobněnou architekturou. Malíř je neznámý - snad Eliáš Dollhopf. Kostel má zásadní statické poruchy krovu. Nad presbytářem již byla vyměněna krytina. V klenbách jsou díry, krov je v partiích kolem věže v havarijním stavu a vzhledem k tomu, že se navýšil terén hřbitova, jeho zdivo je značně zavlhčené. Kostel je sice pravidelně, ale řídce užíván, jeho budoucnost je nejistá.
Zdroj: http://dominanty.cz,