1. Po stopach zaniklych pivovaru - Caslav
2. Po stopach zaniklych pivovaru - Tupadly
3. Po stopach zaniklych pivovaru - Ovcary
4. Po stopach zaniklych pivovaru - Žleby
Ovčáry pivovar 1924, archiv M. Anger
Ani zdejší luhy a háje neminula záliba ve vaření nápoje našeho národa. Pivo se zde vařilo zřejmě už v rámci panství v Nových Dvorech, kde k roku 1410 existoval hospodářský dvůr nedalekého cisterciáckého kláštera v Sedlci. V 16. století dvůr a okolní vsi získal Kašpar Melichar ze Žerotína, který Nové Dvory zvolil za středisko svého panství. Při původním dvoře vznikl renesanční zámek, přičemž zde bezpochyby byl zřízen i pivovar. Smrtelná rána pro tamní hospodářství přišla za třicetileté války, kdy byla rukou švédského generála Banéra ves zničena a zámek na tom nebyl o moc lépe. Výrazná změna tohoto stavu přišla v roce 1679, kdy získal novodvorské panství Bernard z Věžník. Zámek nechal vybudovat nový, barokní, nicméně pivovar vznikl o kus dále – přestavením tvrze v sousedních Ovčárech, protože po spojení obcí již pozbyla svého smyslu. Datace vzniku pivovaru v Ovčárech je nejasná, některé prameny tvrdí rok 1686, jiné rok 1679, ale např. pivovarská ročenka z roku 1923 tvrdí zase rok 1600.
Ovčárecké "pastorále". Zřejmě spilka nebo sladovní humno v dnes již neshlédnutelném stavu, foto Pavel Jákl v roce 1985.
V polovině 18. století pivovar vystavoval ročně kolem 2 500 hektolitrů. To bylo za časů Pachtů z Rájova, kteří si svého výnosu ale příliš dlouho neužívali, neboť od roku 1764 se stal zámek a přilehlé panství vlastnictvím rodu Chotků, kteří zdejší zboží drželi až do roku 1911. Zdejšímu panství tak zůstal především hospodářský význam, neboť se zde nenacházel jen pivovar, ale nedaleko i mlýn a významný cukrovar. To se již nacházíme v druhé polovině 19. století, kdy byl chotkovský pivovar modernizován a jeho roční výstav činil až 12 000 hektolitrů. Za zmínku stojí, že kolem roku 1870 zde sládkoval jistý Jan Řezníček z proslulé pivovarnické rodiny, která poté sládkoval např. v Praze či Turnově. Daleko důležitější však byl příchod jistého Emanuela Poláka, který zde začal sládkovat koncem 19. století. V pivovaru fungoval celých 28 let a pivovaru se dařilo. To ostatně dokazují roční výstavy, které přesahovaly očekávání – nejlepší výrobník rok byl 1909/1910, kdy se uvařilo 16 200 hektolitrů. Krom klasických piv se zde vařil i oblíbený granát.
Ovčáry etiketa Granát 1910, archiv M. Anger
V polovin K roku 1911, resp. 1912 změnil pivovar opět majitele – s Emerichem Chotkem vymřela zdejší linie Chotků a panství převzal jeho synovec Quido Thun-Hohenstein. S první světovou válkou dolehla na pivovar krize – podnik sice krušné časy ustál, ale již se nikdy nevrátil k nedávným skvělým výsledkům. Další etapu jeho existence znamenal rok 1923, kdy pivovar převzala do vlastnictví nová akciová společnost – Rolnický akciový cukrovar, pivovar, mlýn v Ovčárech. V tu dobu nahradil sládka Poláka jistý František Fink. Na pivovar ovšem přišly těžké časy. Přišel „Černý pátek“ a světová hospodářská krize, kterou pivovar sice ustál a produkoval ročně 7000-9000 hektolitrů piva, ale vaz mu zlomila okupace – poslední výstav v roce 1942 činil 2 407 hektolitrů piva. Po válce již nikdy nedošlo k obnovení pivovaru, jeho budovy připadly cukrovarskému provozu. Tím započal proces jejich chátrání, který urychlil i zánik cukrovaru. Dnes již stojí jen část pivovaru, kde nalezneme lihovarský a nápojářský podnik. Na čele pivovaru také můžeme najít bronzovou pamětní desku z roku 1924.
Ovčáry etiketa Granát 1920, archiv M. Anger
Zdroje:
JÁKL, Pavel. Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska: I. díl - Střední Čechy. 1. vydání. Praha: Libri, 2004, 372 s. ISBN 80-7277-226-0.
Archiv M.Angera
K odlovu samotné kešky:
Na úvodní souřadnici nalezneme pivovar a již zmíněnou pamětní desku. Na horní části desky najdeme letopočet, který si zapíšeme, neboť jde o indicie ABCD. To je vše, co potřebujeme, zvesela počítejme!
Vzorec:
49° 57.(D-3)(C+1)(B+3)
015° 19.(D+1)(B+3)(A+2)
Keška je lock & lock krabička o objemu 0.5l. Za mokřejšího počasí je možná lépe nejít za šipkou a raději hledat cestu. Přeji úspěšný lov. Nezapomenout na bonusové číslo!
Ovčáry etiketa Granát 1938, archiv M. Anger