|
Komnata kralovny pavouku
Kes je venovana vsem drobnym tvoreckum s osmi koncetinami, kteri nasli utociste na jednom zajimavem miste. Rec je o pavoucich.
O pavoucich
Telo pavouka je slozeno z hlavohrudi a zadecku, ktery je pripojen napadnou stopkou. Stejne jako ostatni pavoukovci maji, na rozdil od hmyzu, osm kracivych koncetin. Jejich velikost (delka tela od klepitek ke konci zadecku) se pohybuje od 0,5 mm do 90 mm. Klepitka (chelicery) jsou dvouclankova a usti do nich vyvod jedove zlazy. Pavouci maji osm oci (existuji vyjimky - celed sestiockoviti), u nekterych druhu (napr. skakavek) je zrak velmi dobry.
Nejznamejsim znakem pavouku je jejich schopnost tvorit hedvabna vlakna. Na zadecku maji snovaci bradavky, puvodne modifikovane koncetiny, ktere vylucuji na vzduchu rychle tuhnouci tekutinu. Na koncetinach maji pak hrebinek, kterym vznikla vlakna spradaji do silnejsich svazku.
Pavouci jsou az na jednu dosud znamou vyjimku dravi zivocichove a aktivne lovi svou korist (zejmena ruzne druhy hmyzu). Traveni je z duvodu velmi uzkeho jicnu, ktery neumoznuje polykani vetsich pevnych castic, mimotelni - pavouk vstrikne do sve koristi smes travicich enzymu a po urcite dobe nasaje zkapalneny obsah. Asi 40 druhu z 40 000 si obcas zpestri svuj jidelnicek nektarem z kvetu.
Samicky jsou vetsi nez samecci a po spareni sveho partnera vetsinou sezerou. Oplodnena samicka naklade vajicka. Nekteri pavouci je nosi prichycena na tele, zapredena v kokonu, jini je kladou do hnizd. Z vajicek se vylihnou nepohyblive larvy, ktere vyzivuje vajecny zloutek. Tyto larvy ziji uvnitr kokonu. V okamziku, kdy larva dospeje do stadia nymfy, ji matka pomuze dostat se ven z kokonu. Po straveni zbytku vajecneho zloutku se nymfa svleka a stava se z ni dospely jedinec. Pavouci se za svuj zivot svlekaji mnohokrat a v tomto okamziku jsou mimoradne zranitelni pro jine predatory.
Pavouci pro lov pouzivaji pasti zhotovene z vlaken, ktere produkuji jejich snovaci bradavky. Vetsinou se jedna o kruhove site tkane spiralovym zpusobem, ktere vytvari napr. krizak obecny. Korist se chyta do lepkaveho stredu, zatimco ostatni casti jsou utkane ze sussiho materialu. Pavouk pak na svou korist ciha bud ve stredu pavuciny nebo na konci tzv. signalniho vlakna.
Nekteri pavouci z celedi cedivkovitych, ke kterym patri napr. puncoskar zemni, tkaji nalevkovite trubice, jejichz zuzeny konec vede do ukrytu pavouka. Sklipkanek cerny si zase stavi chodbicku vedouci vzhuru od jeho komurky v zemi po kmeni stromu. Chodbicku maskuje kousky dreva a ceka, az na ni usedne hmyz. Toho pak zevnitr kousne, zabije a vtahne dovnitr. Po sezrani ji stejnym otvorem vyhodi ven. Pavouk bolasovy drzi nohou vlakno s lepkavym koncem, ktere vrhne na svou obet. Tu vlakno omota a pavouk ji muze zabit a sezrat.
Ne vsichni pavouci ale pouzivaji k lovu pavucinu. Nekteri lovi pomoci prepadeni ze zalohy, jini skoky na korist.
Pavouku je nekolik celedi. mezi nejvyznamnejsi patri krizakoviti, pokoutnikoviti, snovackoviti, slidakoviti, beznikoviti, skakavkoviti, cedivkoviti, tresavkoviti, stepnikoviti, plachetnatkoviti, pakrizakoviti, skalovkoviti, lovcikoviti ci koutnikoviti.
O kesi
Na uvodnich souradnicich kes nehledejte, ale uz jste docela blizko, staci jen vkrocit do komnaty, fotka napovi.
V miste, kde je kes ulozena, je pavoucku dost. Arachnofobie, tj. panicky strach z pavouku, by vas tu vsak prepadnout nemel. Nektere z vas spise prepadne klaustrofobie. Ale nebojte, misto ma sve kouzlo.
POZOR, v kesi neni tuzka!
Prameny:
[1] http://cs.wikipedia.org/
 
|