1. Po stopach zaniklych pivovaru - Caslav
2. Po stopach zaniklych pivovaru - Tupadly
3. Po stopach zaniklych pivovaru - Ovcary
4. Po stopach zaniklych pivovaru - Žleby
Historie vrchnostenského pivovaru v Tupadlech se píše poměrně kratší dobu než jeho měšťanského konkurenta v nedaleké Čáslavi. O samotné vsi máme zmínky už od roku 1242, nicméně o pivovaru najdeme první zmínku kolem roku 1735. Odráží to tehdejší dobu, kdy se šlechta pouští do nejrůznějšího podnikání, neboť nechtěla být závislá na naturáliích a peněžních dávkách svých poddaných. Pivovarnictví patřilo mezi vysoce příjmovou činnost, takže není divu, že vrchnostenské pivovary rostly jako houby po dešti. Pro srovnání – v Čechách se v roce 1712 nacházelo 1294 pivovarů, z toho 991 bylo panských, 138 se nacházelo v poddanských městech a pouze 165 pivovarů stálo v královských a horních městech. Proto se nemůžeme divit, že tehdejší majitel Tupadel František Karel Pötting nelenil a pustil se taktéž do vaření piva.
Starý pivovar na www.pivety.com
Pivovaru se dařilo a již v polovině 18. století výstav činil až 1 500 hektolitrů, což bylo o až 100 hektolitrů více, než sousední pivovar v Čáslavi. Nicméně Pöttingové se z výsledku již neradovali, neboť zadlužené panství převzali Auersperkové, kteří zde zřídili hospodářské centrum svých okolních držav (například Žleby). Pivovar byl za vlastnictví Jana Adama z Auersperku rozšířen do klasické barokní kompozice. Pivovar měl trojkřídlou podobu, pod pivovarem byl zřízen rybník a volný prostor vyplnila zahrada. Tuto podobu bohužel už spatřit nemůžeme, vzala za své v sedmdesátých letech minulého století.
Tupadly starý pivovar cca 1910, archiv M. Anger
Čas plynul a dalším důležitým mezníkem byl rok 1860, kdy byl pivovar rekonstruován, zřejmě i z důvodu zániku nedalekého pivovar ve Žlebech, který také patřil Auersperkům. Pivovar v tuto dobu vystavoval přes 10 000 hektolitrů, což na zdejší dobu poměrně velké číslo – dvojnásobek produkce sousedního pivovaru v Čáslavi. I přes rekonstrukci ovšem pivovar zůstal zařízen na ruční provoz. Další významné datum následovalo po krátké době – rok 1875. V tu dobu přišel do Tupadel sládek Šourek, který de facto založil linii sládků Šourků, kteří vařili v Pivovaru až do roku 1940. Pivovar prošel další rekonstrukcí a výstav stoupl až k 12 000 hektolitrům. Navíc ke konci století byl pivovar konečně vybaven parním strojem a tak se výstav opět posunul na hranici 15 000 hektolitrů roční produkce. Absolutním vrcholem byl výrobní rok 1910/1911, kdy výstav činil 16 960 hektolitrů.
Tupadly nový pivovar 1932, archiv M. Anger
Na počátku samostatné republiky se začala projevovat technologická zastaralost pivovaru, především po stavební stránce. V polovině dvacátých let byl pivovar předehnán v produkci pivovary v Čáslavi a Golčově Jeníkově. I to bylo možná impulsem ke stavbě pivovaru nového, který bez větší publicity vyrostl na starých sklepích. Oproti předchozímu pivovaru byl postaven hmotově do výšky, což zvýrazňoval i vysoký komín. Pivovar byl zprovozněn v roce 1932 a šlo již o moderní provoz, založený na elektřině. Cílová produkce byla stanovena na 20 000 hektolitrů ročně. Starý pivovar byl dále využíván jako sladovna. Zajímavostí je, že zdejší pivovar byl poslední z nově budovaných českých pivovarů až do sedmdesátých let, kdy byl stavěn pivovar Most-Sedlec.
Tupadly etiketa 30. léta 20. stol., archiv M. Anger
Tupadly etikety 1947, archiv M. Anger
Bohužel, realita vždy neodpovídá plánům. Pivovaru se příliš nedařilo, především díky hospodářské krizi a následujícím válečným létům. Produkce se pohybovala pouze kolem 7 000 – 8 000 hektolitrů ročně. S válkou se změnil sládek, kterým se stal Vladimír Klimeš, původně z Kácova. V tu dobu také změnil pivovar majitele, auersperkovské zboží převzal Josef Trautmannsdorf. Dlouho si ho však neužil, protože v květnu 1945 byla na pivovar uvalena státní správa, když byl shledán německým majetkem. O dva roky byl pivovar znárodněn a převeden do Východočeských pivovarů. Pivovar v tu dobu částečně ožil, pod novým sládkem Ignácem Černým překročil opět výstav 10 000 hektolitrů. Zasloužil se o to zřejmě i zánik sousedního pivovaru v Čáslavi. Šedesátá léta ovšem byla pro pivovar poslední, byl totiž shledán nerentabilním a nadbytečným. Poslední várka proběhla 15. Září 1961 za dohledu sládka Josefa Horáka. Vařilo se 7° pivo, jako za války. Dalším smutným okamžikem byl rok 1977, kdy byl stržen původní, zchátralý pivovar. Dnes z něho zbývá pouze část severního křídla - sladovna, která slouží jako obytný dům. Budova nového pivovaru stále stojí, povídá se, že ji koupili noví vlastníci a chtějí pivovar dát opět do provozu. Čas ukáže, jak to nakonec skončí.
Tupadly etiketa n.p. 1960, archiv M. Angerr
Zdroje:
JÁKL, Pavel. Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska: I. díl - Střední Čechy. 1. vydání. Praha: Libri, 2004, 372 s. ISBN 80-7277-226-0.
KODEDA, Marek. Vrchnostenské pivovarnictví. In: Pivovary.info [online]. 26.02.2009 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2009020012
Obrazová příloha: Archív M. Anger, www.pivety.com
STAGE 1: N 49° 52.143 E 015° 24.195
Nacházíte se před budovou druhého pivovaru. Můžete se pokochat pohledem na něj, nicméně tato stage je vědomostní! Otázkou jest - kolika stupňové pivo se vařilo v roce 1960 v tupadelském pivovaru? Nejedná se o poslední, 7° várku! Dané číslo jest A.
STAGE 2: N 49° 52.176 E 015° 24.160
Před sebou vidíte postarší bránu s erbem Auersperků a na vrcholu můžete také spatřit chmelovou šišku pravovárečníků. Také se zde nachází letopočet (pro upřesnění, 18. století). Proveďte ciferný součet a následnou ciferaci. Toto jest číslo B.
STAGE 3:N 49° 52.203 E 015° 24.158
Stojíte u budovy prvního pivovaru. Jedná o poslední stojící část, sladovnu. Na štítu budovy najdete na fasádě výrazný geometrický objekt. Který?
Kruh C=6
Čtverec C=8
Pětiúhelník C=5
Vzorec:
49° 52.(A-8)(B-3)(C+2)
015° 24.(A-9)(B-1)(C-4)
Krabička je velikosti micro, je zde jen malý logbook. Není vhodný pro razítka, noste si psací potřeby! Bonusové číslo se bude časem hodit!
Láhev knížecího pivovaru v Tupadlích, cca 1900, archiv M. Anger