Hůrka – graffiti
Hůrka je část statutárního města Pardubice, součást městské části Studánka v městském obvodu Pardubice III. Nachází se na východě Pardubic. Výstavba v této lokalitě započala v roce 1922 a byla složena z pěti rodinných domků v jižní části a vojenských kasáren. Od padesátých let vzniká chatová osada u Úzkého a osada na Novém rybníku. Území je ze severu ohraničeno tokem Labe, resp. Haldou, z jižní strany pak silnicí na Holice a Býšť, za kterou je les Bělobranská Dubina a bylo vystavěno stejnojmenné sídliště. Investoři připravili rozvoj území, nicméně po jejich krachu si nemovitosti město ponechalo.
Při úpravě hřbitova káranců bylo objeveno roku 1914 rozsáhlé pole popelnicových hrobů, svědčící o pravěkém osídlení těchto končin. V historické době zde ležela samostatná ves Lhotka. Roku 1531 ji Vojtěch z Pernštejna věnoval městu, protože její pozemky zaplavil Nový rybník a téměř zanikla. Již v 16. století, po roce 1531 se ujal název Hůrka, oficiálně je poprvé uveden roku 1881 v místopise města. Hůrka, pojmenovaná podle stejnojmenného kopce, byla v minulostí samostatnou obcí ležící za hranicí intravilánu města Pardubic. Obec existovala ještě dříve, než byla koncem 19. století na konci Pardubic postavena c. k. trestnice, sloužící dodnes. Výstavba kasáren proběhla po první světové válce a živelně se v ní pokračovalo i po druhé světové válce. Kasárna byla dopravně připojena na silnici i železnici skrze vlečku, po které jsou dodnes na území zjevné stopy. Od města osadu oddělovaly Nový rybník a rybník Studánka, po jejichž vysušení zde byla pole. Jako pozůstatek bývalých rybníků stojí uprostřed pole celá chatová osada ve tvaru pruhu. Ještě v 19. století většinu pozemků držel dvůr čp. 103, který roku 1836 vyhořel. Až koncem dvacátého století se k osadě město přiblížilo sídlištěm Dubina postaveném na katastru připojené obce Studánka. (cs.wikipedia.org)
Sprejeři pověsili Pardubice na zeď!
V říjnu 2017 dlouhou šedivou betonovou zeď pokryli barvami tři místní sprejeři! Tedy na objednávku Služeb města Pardubic a.s. Zeď je dlouhá 117 metrů a vysoká je téměř čtyři metry (celkem 543 m2) a spotřebovali na to 818 sprejů.
V zadání měli dominanty Pardubic, jsou zde významné objekty města a okolí, ale i přírodní motivy a stroje. Výsledkem je obří panoramatický obraz, který přitahuje pozornost chodců, cyklistů i motoristů na přilehlé hlavní silnici. (https://pardubice.rozhlas.cz/sprejeri-povesili-pardubice-na-zed-padlo-800-plechovek-barvy-6028128)
Co říkáte, povedlo se i tohle? Ani za takovéhle další graffiti se rozhodně Pardubice stydět nemusí. Doporučuji navštívit i graffiti v podjezdu, GC2HB2D Pardubicky podjezd - graffiti . Dřív, než ty pěkné malby nějaký takyumělec–vandal zničí.
Přeju vám mnoho štěstí při hledání pokladu!
Pozor na mudly, mohou se objevit nečekaně a sledovat vás ze všech směrů! Chovejte se ke keši, jako by byla vaše vlastní, aby ji mohli odlovit i ti, co přijdou po vás. Na přilehlé silnici je poměrně hustý provoz, neparkujte přímo u keše – NEJDE TO, využijte raději třeba místo na doporučeném parkování, nebudete tak nápadní a není to daleko. Nebo lze parkovat o kousek dál u některého z obchodů. Snažte se keš po zápisu opět vrátit přesně na původní místo – podle hintu.
A nezapomeňte si opsat z logbooku magické bonusové číslo – třeba je budete už brzy potřebovat.
Tato keš asi neudělá radost 99,99 % kačerů, všichni se určitě těšili na další mysteriózní mysterku D4 (co je ve skutečnosti D8) určenou na ignorelist, nad kterou budou trávit týdny luštění a bezesných nocí, a pak s potápěčskou výbavou po devíti kilometrech křovím a trním do kopce polezou s dvanáctimetrovou teleskopickou tyčí na třicetimetrový strom pro finálku... to přece musí chtít všichni... no, mohla být taková... ale my jsme si řekli NE! Bude to jednoduchá prostá zelená, tradička. Ať se Pardubice trochu víc zazelenají... Se stim smiř.
Bohužel je vidět, že kačeři nezvládnou vložit logbook zpět bez poškození, když je tam i tužka, takže jedeme dál bez tužky - BYOP!
