Vaše úkoly:
1) Uhlí - Najděte stěnu s uhelnou slojí (poznáte ji již z dálky snadno podle toho, že tvoří výrazně tmavší- až černý pruh – odlišující ji jasně od okolní horniny) a popište, v které části lokality jste ji viděli (vzhledem ke světovým stranám, na které terase lomu) a jak je sloj asi vysoká (přiložíte-li foto stěny, sebe či vaší GPS, uděláte mi radost - není to ale podmínka uznáni logu).
2) Eroze – Odhadněte, jaké hloubky dosahuje nejvýraznější erozní rýha na lokalitě. Proč jsou podle vás právě na této lokalitě tak výrazné projevy eroze?
3) Geologická činnost člověka – napište, které činnosti člověka mění reliéf této lokality po ukončení těžby?
Odpovědi laskavě zašlete na mail, případné foto přiložte přímo k logu. EC si můžete hned zalogovat, nečekejte na potvrzení. Pokud by nebyly odpovědi správné, ozvu se vám.
Těžba uhlí v Praze
Když se řekne uhlí, každý si vybaví Ostravu, Mostecko či Kladno. Ti poučenější ještě třeba Slaný, Žacléř, Rosice a Oslavany, Sokolov, Nýřany. To, že se uhlí těžilo i na území dnešní Prahy, ví ale jen málo kdo. Překvapivé na tom je, že se tak dělo na desítkách, možná i na stovce míst v Praze. Uhlí se už od středověku, většinou krátce a s malým úspěchem, těžilo na území Nového Města, Vinohrad, Karlína, Žižkova, Podolí, Krče, Braníka, Hodkoviček, Záběhlic, Hostivaře, Hlubočep, Smíchova, Radlic, Košíř, Jinonic, Motola, Břevnova, Veleslavína, Bubenče, Dejvic či Troje. Ve dvou pražských oblastech však těžba byla významnější - na Petříně a na severovýchodě Prahy v oblasti mezi Libní, Prosekem a Hloubětínem. V obou těchto lokalitách je uhlí vázáno na křídové usazeniny a spíše než k topení sloužilo k chemické výrobě.
Petřín
Těžba uhlí na Petříně probíhala zejména v prostoru mezi restaurací Nebozízek a Hladovou zdí. Již v roce 1821 požádal F. Kurz z Krče o povolení těžit uhlí v zahradě Hasenburg, jak se dřív říkalo Nebozízku. Štolu č. X, začínající ve sklepě Nebozízku, nechal v roce 1846 razit F. Schusta. Uhlí je doloženo i ve štole č. XI nad letohrádkem Kinských a štole č. XIV u dřevěného kostelíku.
Oblast Proseka a Hloubětína
Nejstarším pražským dolem je důl sv. Antonína Paduánského založený v roce 1767 v hloubětínských Hutích. Těžil křídové uhlí s vysokým obsahem sulfidů, které byly praženy v pecích a louhovány za účelem výroby kyseliny sírové a kamence (odtud název v Hutích). Na návrší Zlatý kůň mezi autobusovým depem Klíčov a Kbelským letištěm bylo vydáno několik desítek povolení k těžbě uhlí, největší rozmach těžby zde byl v letech 1800-1860. Později šachty v této oblasti přechází na podzemní těžbu písků.
Cihelna v Bažantnici
Jedná se o jednu z mála lokalit, kde lze pražské uhlí stále vidět. Do počátku 19. století se zde těžil kámen (nevysoká lomová stěna se zachovala na hranici se zahrádkářskou kolonií), ještě dříve se tu sbíral sanytr. Koncem 19. století zde byla zřízena cihelna (bývala na místě průmyslového areálu mezi železniční tratí a odkryvem), která využívala ordovické sedimenty i sladkovodní cenomanské lupky. Při těžbě zde byla odkryta slojka uhelného jílovce. Uhlí zde nebylo nikdy cíleně těženo, spíš se jednalo o příležitostný sběr materiálu pro chemické zpracování. Lokalita leží na naučné stezce Prahou 14, kterou v březnu 2007 vytvořila Městská část Praha 14. Od roku 1988 je přírodní památkou. Důvodem ochrany je zejména její geologický a paleontologický význam. Jedná se o opěrný geologický profil, odkryv cenomanských jílovců s bohatou fosilní florou.
K návštěvě EC:
Toto málo známé, ale velmi zajímavé území, lze navštívit po výše uvedené naučné stezce. Pokud přijedete autem, lze zaparkovat na souřadnicích WP Park1 (nebo Park2 a pak po vyšlapané pěšince kolem silnice se dostat na WP výchozí souřadnice). Nesnažte se projít zahrádkářskou kolonií, tam tudy cesta opravdu nevede.
Pozor !!! Eroze !!! – tato lokalita je výrazně náchylná k erozi. Již z dálky lze pozorovat její stopy – vznikající erozní rýžky i hluboké erozní rýhy připomínající malé rokle. V žádném případě k další erozi nepřispívejte, nevstupujte na svahy, pohybujte se pouze po cestě.
Pohled na bývalou cihelnu z výchozích souřadnic / Locality from the start WP
Vrcholová část cihelny / Upper part of the brickworks mine
Stěna s uhelnou slojí (tmavá část pod výraznou světlou vrstvou) / Wall with a coal seam (the considerable dark layer)
Detail uhelného jílovce / Detail of coal claystones
![]()
Všudypřítomná eroze / Widespread erosion
Erozní rýha / erosion furrow
Your task:
1) Coal - Find the wall with a coal seam (you know her from a distance easily by the fact that are significantly darker or black-stripe - distinguishing it clearly from the surrounding rocks), and describe the exact place in which you have seen it (the cardinal points, which the terrace of the quarry) and the high the seam (if you attach photo of wall, yourself or your GPS, you make me happy - but it is not logging condition)
2) Erosion - Estimate how deep is the most significant erosion groove at the site. Why do you think they are just on this area so distinctive signs of erosion?
3) Geological human activity - which human activity changes the surface of the site after closing the mine significantly?
Please send replies to my mail, attach any photo directly to the log. Please log the EC without waiting for confirmation.
Coal mining in Prague
Coal in the Czech Republic is associated with areas such as Ostrava, Most, Kladno, Slaný, Zacler, Rosice and Oslavany, Sokolov, Nýřany. The fact that coal was mined on the territory of Prague is almost frgotten. The surprising thing is that this is happening in dozens, maybe even a hundred places in the city. Coal was mined from the Middle Ages, usually only for a short time and with little success, in the New Town, Vinohrady, Karlin, Zizkov, Podolí, Krc, Braník, Hodkovičky, Záběhlice, Hostivař, Hlubočepy, Smichov, Košíře, Jinonice, Motol, Břevnov, Veleslavín, Bubenec, Dejvice or Trója. In Prague are two areas, however, where mining was more important – Petrin hill and northeast part between Liben, Prosek and Hloubětín. In both these areas is the coal bound to cretaceous deposits and rather than to heating was used for chemical production.
Petrin hill
Coal mining took place on Petrin especially in the area between the restaurant Nebozízek and Hunger Wall. Already in 1821, F. Kurz from Krč asked for permission to mine the coal in the garden Hasenburg as it used to be called Nebozízek. Shaft No. X, starting at the cellar of Nebozízek, was opened in 1846 by F. Schusta. Coal is also documented in the shaft No. XI above the Summer Palace of Kinskya nd shaft XIV near the wooden church.
Area of Prosek and Hloubětín
Prague's oldest coal mine is mine St. Anthony of Padua, founded in 1767 in the Hutě near Hloubtín. Mined Cretaceous coal rich of sulphides was burned in a kiln for the manufacture of sulfuric acid and alum (hence the name Hute, which means Foundries). At locality Zlatý Kůň (Golden Horse) between the Klíčany bus depot Kbely airport was issued dozens of permits for mining coal, the biggest mining boom here was in the years 1800-1860. Later shafts in this area goes to the underground mining of sand.
Brickyard in Bažantnice
It is one of the few sites where you can still see the Prague coal. By the early 19th century, the stone was mined here (the flat fracture wall is maintained at the allotment boundary), even before there gathered saltpeter. In the late 19th century brick factory was set up (used to be on-site industrial area between the railway tracks and outcrop), which used the Ordovician sediments and freshwater Cenomanian fire clays. When there was mining , coal seam was opened. Coal here has never been specifically exploited, but rather it was a casual gathering material for chemical processing. Location is part of the nature trail through Prague 14, which was created by the District Prague 14 in March 2007. Since 1988 the locality is a natural monument. This protection is especially due to the geological and paleontological significance. This is the supporting geological profile Cenomanian claystones outcrop with a rich fossil flora.
To visit the EC:
This little known but very interesting area, you can visit using above mentioned nature trail. If arriving by car, you can park in WP Parking and use the well-worn path along the busy road to get to the WP starting coordinates. Do not enter the allotment, there is in no way the way.
Attention! Erosion! - This location is significantly prone to erosion. From afar you can see its traces - resulting erosion furrows and deep erosion grooves reminiscent of a small ravine. In any case, not contribute to further erosion, the slopes do not access, move only along the way.