Důl Schoeller
Popis místa:
Západně od důlního pole Pražské železářské v katastru Libušín získává v roce 1879 Mirošovské kamenouhelné těžařstvo, které do té doby podnikalo zejména v Mirošově u Rokycan a několika drobnými díly v okolí obce Lány. Po provedeném vrtném průzkumu a následném vyhloubení jam dolu Jan v Libušíně vzniká potřeba otevření západní části důlního pole. Pro tento účel je ve vzdálenosti necelých 2 300 m jihozápadním směrem započato v roce 1895 s vrtáním a 1. srpna 1896 navrtána v hloubce 495 m sloj 10m mocná. Současně je z dolu Jan veden překop, který se prorazil do hlubinného vrtu. O přesném provedení prací a odborné úrovni tehdejších důlních měřičů svědčí zpráva Viktora Kadainky: „Čelba narazila středem na Manesmannovu trubici zajišťovacího vrtu jámy Schoeller“. Po provedení přípravných prací bylo 10. června 1899 zahájeno hloubení jámy přímo v místě vrtu, kterým byla odváděna voda do překopu a čerpána dolem Jan. Pro úplnost je nutno uvést, že v době zahájení hloubení došlo ke změně názvu těžaře, který po získání Svatoňovických dolů utvořil Mirošovsko-Libušínsko-Svatoňovickou akciovou společnost. Název hloubené jámy byl stanoven podle člena správní rady společnosti, svobodného pána Gustava Schoellera.
Kruhový profil jámy vyzděný cihelným zdivem na tloušťku 60cm o vnitřním průměru 5 m byl dohlouben na konečných 533,3 m k 31. říjnu 1901. Po vybudování povrchových objektů byla pravidelná těžba zahájena 15. února 1902. Jáma byla rozdělena větrní příčkou na vtažné a výdušné oddělení a takto fungovala do roku 1915, kdy došlo k propojení s jamou Wannieck v Kamenných Žehrovicích. Důl byl v roce 1901 spojen vlečkou dlouhou 4,1 km s nádražím Buštěhradské dráhy, které se tehdy jmenovalo Smečno – Šternberk (dnes Kamenné Žehrovice).
-To byly časy...-
V roce 1905 je majetek převeden do vlastnictví PŽS a po znárodnění je důl v roce 1946 přejmenován na Důl Nejedlý a včleněn do tehdejších SUŽD Kladno. Po všech organizačních změnách a změnách názvů v následných VHJ je v roce 1962 jáma značena jako Nejedlý I. Těžba jamou končí až po dohloubení nové sousední jámy Nejedlý III v roce 1973, po tomto roce jáma slouží jen pro větrání.
Jáma Nejedlý III byla nejmladší těžní jámu hloubenou v kladenském revíru. Jáma byla vyhloubena jako druhá jáma tehdejšího Dolu Nejedlý v Libušíně v letech 1969 – 1972 a označení získala podle pořadového čísla provozovaných jam (vč. jámy Wannieck) Dohloubena byla do hloubky 638,66 m a měla dvě patra v hloubkách 521,28 m a 616,07 m.
Jáma kruhového profilu z litého betonu o průměru 7,5 m začíná postupně těžit od roku 1973, kdy končí původní jáma Schoeller (Nejedlý I). Po vytvoření předpokladu koncentrace těžby z východní částí revíru (Důl Prago, Ronna, Mayrau a Max) je jáma postupně propojována překopy a v roce 1997 spojovacím překopem propojena i s Dolem Tuchlovice. Cílem ražby bylo omezení povrchových provozů, převedení těžby na Důl Schoeller, využití moderní úpravny a rovněž možinost dorubání ochranných piílířů jam ukončovaných provozů.
-Chodby-
Důl Schoeller přetrval celé dvacáté století. Začátek hloubení jámy přesahoval o rok a půl do století devatenáctého a konec těžby o stejnou dobu do století jednadvacátého. Těžba byla ukončena 29. června 2002, jámy Schoeller a N III byly následně zasypány popílkovým stabilizátem.
A ještě informace na závěr, kterou jsem se o dolu Schöller dozvěděl teprve nedavno. Když se v roce 2002 rozhodovalo co by se mělo stát s dolem po jeho uzavření, vstoupila do jednání firma na stavbu montovaných rodinných domků. Prakticky veškeré potřebné zázemí by měla již vybudováno a o práci by tehdy nepřišlo tolik lidí, jenže mocipáni rozhodli jak rozhodli a jak to dopadlo vídíme teď sami na vlastní oči. Navíc se má také bourat i starý těžní stroj, který je před stojící těžní věží.Je to velice krásný a zachovalý stroj, který byl a možná ještě je funkční. Alespon do roku 2002 byl, protože se používal společně se strarou těžní věží jako záložní pro případ poruchy nové věže a těžních strojů. Starou těžní věží se především dopravoval materiál. Toto místo má pro mě velký duševní význam, neboť jsem zde začal po vyučení pracovat jako elektrikář na povrchu a poznal zde spoustu kamarádů a přátel se kterými se vídám do dnes. Později jsem měl pracovat i v podzemí, jako elektroúdržbář kombajnů. Po prohlídce podzemí, jsem se měl dostavit k lékaři, aby potvrdil, že můj zdravotní stav odpovídá pro práci v podzemí. Bohužel se tak nestalo a já zůstal na povrchu. Již nikde jinde jsem nezažil to, jak se hezky k sobě lidi dokážou i v práci chovat tak jako právě zde na šachtě. Jsem sem chodil opravdu rád a to i přes to, že jsem měl třeba volno, jen tak si pokecat s kamarádem.
Na toto zaměstnání nikdy nezapomenu, panovala tu skvělá atmosféra, vše bylo možné a co nešlo, pomohli kamarádi.
-Starý stěžní stroj-
Jak na keš ?
Při luštění této kešky se budete muset na chvíli stát na naražečem a dávat signály strojníkovi, který ovládá těžní stroj s klecemi. Budete si muset dávat pozor, neboť stačí sebemenší chyba a můžete způsobit neštěstí. Význam návěstí lze najít na internetu pomocí pana G., nebo pokud nemáte odlovenu kešku "Mayrovka", můžete ji odlovit a navštívit skanzen. Zde se při prohlídce bedlivě koukat po tabulce s významem návěstí, nebo se zeptat průvodce, který Vám jistě ochotně poradí. Informace na tuto keš jsem čerpal právě zde. A nyní co budete luštit:
N 50° 0A.BCD
E 14° 0E.FGH
A=KLEC NA 10 PATRO + STÁT
B=JÍZDA LIDÍ + TĚŽBA (12m) VOLNÁ KLEC
C=POZVOLNÉ SPOUŠTĚNÍ KLECE
D=TĚŽBA (12m) VOLNÁ KLEC
E=STÁT
F=JÍZDA LIDÍ
G=PROHLÍDKOVÁ JÍZDA PŘESAZENÍ
H=KLEC NA 7 OBZOR - STÁT
KONTROLNÍ SOUČET : A+B+C+D+E+F+G+H=41
Přiložíte-li k Vašemu logu historickou fotku, popřípadě fotku z doby nedávné, budu velmi rád a zřejmě nejen já. Tato keš je věnováním a vzpomínkou zároveň všem, kteří na dole Schoeller pracovali.
Pokud opravdu nevite napovi Vam toto video,
na ktere me upozornil Polda666.
O keši:
Keš je 550ml L&L krabička a pokud Vás souřadnice správně navedou (+/- 5m) neměl by být problém kešku najít, chce to na místě jen dobře koukat a nález na sebe nenechá dlouho čekat. Terén není nikterak záludný naprostá klasika, švihajíci vštvičky, ostružiní, kopřivy a sem tam to klíště. Nedaleko této keše jsou ukryty i další poklady jako např. Vlečka Schoeller, Vidím město veliké..., Hradiste Libusin, Nad Libušínem, Libusinsky potok a Smecenska rokle. Jak sami vidite, mist k lovu je dostatek. Nedaleko je kramek, kde se muzete obcerstvit a neco zakousnout. Pobliz jsou take autobusove zastavky a nejblizsi hospudka je v Libusine u byvale male skoly, dnes tam bouchaji kuchyne. ;)
Důležité upozornění:
Pozor na hlídače, mají občas potřebu si protáhnout nohy a tak courají, kde nemaj, zvláště v nočních hodinách !!!
Poděkování:
Text pro tuto kešku dovolil použít: Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D. tel.: (+420) 775698099, email: info@zdarbuh.cz, www: www.zdarbuh.cz
Betatest provedl: J@VO Dne:9.3.2012 v 16:01 hodin. Tímto mu velmi děkuuji za ochotu a čas při betatestu.
Odlovit si můžete také mou první kešku:GC38CW2
Tímto všem děkuji za pomoc při tvorbě této keše a lovícím kačerůma za navštěvu.