Zidovsky hrbitov Pravonin a Gustav Mahler Traditional Geocache
Zidovsky hrbitov Pravonin a Gustav Mahler
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Malý a tak trochu zapomenutý hřbitov poblíž podblanické obce Pravonín. Byl založen pravděpodobně v letech 1735–1737. Nejstarší náhrobky jsou z 1. poloviny 19. století. Poslední pohřeb se zde konal roku 1933. Je zde pohřben nikoliv dědeček, ale jeden z předků hudebního skladatele Gustava Mahlera.
Nerozebírejte prosím zeď, už tak je dost poškozená, nikde nehrabejte, k nalezení krabičky to není potřeba.
Gustav Mahler (1860 – 1911).
Nejstarší známí předkové Gustava Mahlera se objevují ve svobodnické vsi Chmelné, ležící nedaleko Pravonína. Jméno Abraham Mahler se objevuje v roce 1793. Byl to synagogální zpěvák, prodavač koření a dohlížitel nad rituálními porážkami zvířat (košer). Ve Chmelné se Abrahamu Mahlerovi narodilo sedm dětí. Z nich syn Bernard měl dětí šest. Šimon, Bernardův syn, byl dědečkem Gustava Mahlera, nebyl to tedy Josef Mahler zemřelý v roce 1894 a pohřbený na židovském hřbitově v Pravoníně. Šimon Mahler měl deset dětí, které ale vzhledem k úředně nepovolenému sňatku byly v matrice zapsány jako nemanželské. Roku 1827 se mu v Lipnici, kam se přestěhoval, narodil syn Bernard, otec Gustava Mahlera. Ten se oženil s Marií Hermanovou (nar. 1837 v Ledči n. Sázavou). Těmto manželům se roku 1858 narodil syn Isidor a roku 1860 Gustav.
O rok mladší sestra Mahlerovy maminky Anna se provdala do Vlašimi za Ignáce Franka, zdejšího bohatého obchodníka a majitele domu čp. 130 na Velkém, dnes Žižkově, náměstí. Jejich syn Gustav Frank, o rok starší než Gustav Mahler, studoval ve Vídni výtvarné umění a patřil k významným grafikům. Na přelomu 19. a 20. století vstoupil do služeb carského dvora a byl autorem všech tehdejších ruských bankovek.
Ve stejnou dobu jako Gustav Frank studoval ve Vídni i Gustav Mahler. Ve Vídni se spřátelili a založili literární a debatní kroužek, který se o prázdninách scházel ve vlašimském Frankově domě. V oněch dobách ještě neexistovala do Vlašimi železniční trať a spojení se světem umožňovaly jen dostavníky, jejichž trasy se ve Vlašimi spojovaly. Stanice byla na Malém, nyní Palackého náměstí v domě čp. 62 „Na Poště“, kde byl i hostinec. Jak píše prof. Jiří Rychetský: „Jízda dostavníkem nevšedně krásnou krajinou, ozvučenou troubením postilionů, a mnohokrát opakované čekání na dostavník ve známém vlašimském zámeckém parku, na to vše nemohl Mahler nikdy zapomenout. Krásný anglický park, jenž byl chloubou celého kraje, s několika romantickými pavilony, mimo jiné i čínským a arabským, park s bohatou cizokrajnou florou i volně žijící cizokrajnou faunou, to vše ožilo znovu v jeho vzpomínkách, když skládal svojí třetí „přírodní“ symfonii, její scherzo a slavné „poštovské sólo“.Alespoň Mahler kdysi nazval třetí symfonii jako „Vzpomínku na vlašimský park“.
Do historie našeho kraje se Gustav Mahler zapsal i tím, že když 12. srpna 1881 vyhořelo v Praze Národní divadlo a po celých Čechách se rozběhla sbírková akce na jeho znovupostavení, uspořádal Čtenářský spolek v bývalém vlašimském hostinci „U Karla IV.“ na nynějším Husově náměstí necelý týden po požáru 18. srpna 1881 akademii na níž zazněl klavírní koncert Gustava Mahlera. Ten tehdy před nástupem na vedoucí místo v Zemském divadle v Lublani dlel právě ve Vlašimi. Ze zápisu Čtenářského spolku ve Vlašimi je ještě známo, že doprovázel na klavír sólová vystoupení místních zpěvaček.
Při cestě na místo musíte obejít soukromý pozemek, nejlépe po hrázi rybníka. Ani toto odlehlé místo není mudloprosté, ale při odlovu by neměli překážet, jen zvědavé pohledy vás budou provázet. Asi bude dobré vysvětlit svou přítomnost zájmen o židovské hřbitovy nebo Gustva Mahlera. Já si s jedním z místních popovídal o židovských památkách v okolí docela hezky.
Additional Hints
(Decrypt)
Hcebfgerq ueovgbin wr wnybirp n an arz ivfv.