Geopark Přírodovědecké fakulty
V areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity můžeme nově najít učební pomůcku a turistickou atrakci v jednom - Geopark. Prohlídkový okruh je volně přístupný kdykoliv, když je otevřený areál fakulty a vstup do něj se neplatí. Samotný Geopark je složen z vybraných zajímavých exponátů - kamenů - které jsou rozmístěné po velké části historického areálu fakulty. Podobné parky (
Mikulov,
Tábor,
Chrudim,
Brno...) vznikají i jinde, většinou však jde pouze o řadu kamenů vedle sebe. Tento nový Geopark je ale spíše procházkou v odpočinkové zóně. Rozmístění jednotlivých exponátů bylo dokonce konzultováno s architektem, takže fungují jako estetický prvek.
Kdo se přijde podívat, uvidí v areálu celkem 24 kamenů různého původu a stáří. Některé jsou přímo z přírody, jiné z lomu. Rostislav Melichar, který s nápadem na Geopark přišel, k tomu dodává: „Pochází z dvaceti českých lokalit. Park ještě ale není dokončený budeme rozšiřovat, postupně do něj přibudou ještě kusy hornin z vybraných moravských lokalit. Nakonec budeme mít 40 exemplářů.“ Můžeme zde tak nalézt bludný balvan, který v Brně připomíná dobu ledovou, nebo vápenec se zkamenělinami hlavonožců.
Jak na keš?
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné
poslat všechny tři části odpovědí – A, B i C – na e-mail puczmeloun@gmail.com s předmětem Geopark a AŽ POTÉ se normálně zalogovat. Nečekejte na odpověď – pokud bude něco špatně, ozvu se vám sám. Upozorňuji, že ne u všech exponátů jsou informační tabulky, i v takovém případě by ale měly být otázky řešitelné na místě.
A) Vzhledem k rozsáhlosti Geoparku (jeho proměnlivosti a vkusu i zájmu každého z nás) mi pošlete minimálně 8 (správných) odpovědí na níže uvedené otázky (na výběr máte celkem 17 možností):
(02) Která "těkavá látka" pomohla ve vzniku černozelených krystalů amfibolu?
(06) Co ukazuje tvar tzv. mandlí? Jaké mandle naleznete v exponátu vlevo a jaké vpravo (jak se liší)?
(08) Čedičové "varhany" jsou charakteristickým příkladem sloupcovité odlučnosti (způsobena smršťováním při jejím chladnutí). Děje s ní spojené jsou nejlépe viditelné na nejštíhlejší z "píšťal" (sloupů) – pochází ze spodní nebo svrchní kolonády? Proč?
(09) V tomto exponátu najdete mnoho různých klepet (a jejich částí) raků z křídového moře. V jaké části kamene (když stojíte přímo před ním) najdete největší z nich?
(10) Častým typem hornin bludných balvanů jsou různé druhy skandinávských žul. Jaká je jejich barva?
(12a) Před sebou máte zkamenělinu jakého podvodního dravce? Co z jeho těla zbylo ve zkamenělině a co naopak "vzal čas"?
(12b) Krom tří exponátů s hlavonožci se u tabule nachází i čtvrtý nahnědlý kámen. Čeho to může být zkamenělina?
(13) Ve vyvřelém žulovém magmatu naleznete i oranžově zbarvené části. Co může být původcem této barvy?
(14) Jak se vizuálně liší žula od "utopených ker" migmatitu?
(19) Neptunické žíly jsou mladším usazeným materiálem, který se v puklinách dostává mezi ty starší. Jak se zde oba materiály vizuálně liší?
(22) Před kolika milióny let jste se mohli projít po dně tohoto jezera?
(23) I když to tak nevypadá, máte před sebou kámen tvořený zkamenělinami – jakými?
(27) Jak se dá z exponátu poznat, v jakém směru tekla láva?
(29) Při podrobnějším pohledu na strukturu kamene naleznete na povrchu tzv. seménka železné rudy. Kolik jich přibližně najdete na náhodně zvolené ploše 4 cm² (2 x 2 cm)?
(34) Na jakých barevných škálách se ryolit proměňuje?
(35) Žíla kterého (bílého) minerálu je provrásněna a zvlněna spolu s jednou z břidlic?
(38) Část exponátu je vybroušena, jak se proměnila jeho barva ve srovnání s přírodním povrchem?
B) Vyberte si jeden z exponátů, který je pro vás nejzajímavější, vyfoťte geologický jev (zlom, zkamenělina, barva... záleží na vás), fotografii (nemusíte na ní být vy, jde o jev samotný) nahrajte k logu a do emailu mi vlastními slovy popište jev, který na fotografii vidím a jak vznikl.
C) Přidejte váš (individuální nebo jednotlivé členy týmu) geocaching nick, ať se dá váš log přiřadit k emailům. Taktéž k logu můžete přidat i další nepovinné fotografie - za každý obrázek nahraný k vašemu logu přimhouřím oko nad špatnými odpověďmi.
ENGLISH VERSION BELOW!
Plán a otevírací doba Geoparku
Číslo uvedené před každou z otázek vždy odpovídá číslu waypointu a zároveň číslu na informačních tabulích u jednotlivých exponátů. Odpovědi na dané otázky tedy hledejte vždy u nich - ať už v textu tabule, či přímo vizuálním průzkumem každého z exponátů.
Areál je volně přístupný Po – Pá v době od 7 do 18 hodin. Prosím dodržujte tento čas, ať nevznikají případné problémy s vrátnými a následně s vedením fakulty. Brána do areálu se jinak otevírá po 6. hodině a zavírá ve 20 hodin. Areál je otevřen i mimo semestry a o prázdninách. Během víkendu (Sobota a Neděle) a o svátcích je areál veřejnosti nepřístupný.
Vybrané exponáty Geoparku
Vzhledem k tomu, že je sbírka jednotlivých kamenů velice rozsáhlá, bude se ještě rozšiřovat a možná i proměňovat, naleznete v listingu jen popis vybraných exponátů. Zájemci o geologii se mohou více informací dozvědět i z doprovodných tabulek, na kterých je vždy informace o tom, odkud přesně konkrétní kámen pochází, jak je starý a kam je řazen v klasifikaci hornin.
Nerovnoměrně vyvětralý erlán (02)
Erlán je hornina přeměněná (metamorfovaná). Jméno má podle německého města Erla, ale často je označován jako vápenato-silikátová hornina. Vzniká přeměnou (metamorfózou) nečistých vápenců, které obsahovaly vedle základního kalcitu (uhličitanu vápenatého) také křemenná zrnka, jílové minerály a další příměsi. Z nich se za zvýšených teplot a tlaků vytvořily nerosty nové, především světle zelený minerál diopsid (CaMgSi2O6) a bílý bazický plagioklas (CaAl2Si2O8). Během vyvrcholení teplotních přeměn pronikla do erlánu světlá křemen-živcová tavenina bohatá na těkavé látky (voda), která způsobila zhrubnutí zrn a nárůst krystalků černozeleného amfibolu.
Výsledkem těchto přeměn je stav, kdy jednotlivé nerosty nejsou v hornině rovnoměrně rozptýleny, ale vytváří různé shluky (agregáty). Tyto nehomogenity, které jsou pro erlán typické, vytváří na povrchu barevné pásky či skvrny, které mají vůči zvětrávání různou odolnost. Stabilní minerály vystupují v podobě výstupků a říms, zatímco snadno zvětrávající materiál vytváří důlky a žlábky. Zvětralé erlánové kameny jsou vždy krásně skulptované v důsledku selektivního vyvětrání různých minerálů.
Lokalita: Petrovice u Nového Města na Moravě
Acháty v lávových bublinách (06)
Žhavé magma v sobě obsahuje rozpuštěné plyny. Když se vylévá na povrch Země, plyny se z něho uvolňují a unikají v podobě bublin. Lávový proud je pak zejména ve své horní části plný plynných bublin. Kusy neogenního šedočerného napěněného bazanitu pocházejí z lokality Smrčí u Semil (b).
Když se při vychládání utuhlé lávy bubliny zaplní různými nerosty (třeba bílým kalcitem), označujeme je jako "madle" a horninu jako "mandlovec". Mandle mají obvykle při okraji jeden nebo více zelených chloritových lemů, které vznikají rozkladem původní horniny působením horkých roztoků. Pokud horninou kolovaly roztoky s obsahem kyseliny křemičité, byly bubliny vyplněny tvrdým vrstevnatým chalcedonem tvořícím polodrahokam achát. Velké množství různých achátů obsahují právě podkrkonošské mandlovce–andezitobazalty, po staru označované jako "melafyry" (Bezděčín, a).
Zajímavé je povšimnout si i tvaru lávových bublin či mandlí – jejich protažení totiž ukazuje na míru tečení lávy při jejím závěrečném tuhnutí. V nepohybující se lávě si bubliny udržely kulovitý tvar, naopak po zatuhnutí tekoucí lávy můžeme najít bubliny hodně protáhlé. Pěkným srovnáním by mohly být bubliny v různých druzích těsta při jejich hnětení a pečení.
Raci z křídového moře (09)
V křídě byla severní polovina našeho území pod mořem. To bylo poměrně mělké, neboť zaplavovalo převážně rovinu. V moři se usazoval vápnitý pískovec s glaukonitem. Tento pískovec je na povrchu drsný, neboť se z něj odrolují křemenná písková zrna. Mezi pískovými zrny je kalcitový tmel, ale také malé množství jílového minerálu kaolinitu. Nápadným, a docela zajímavým minerálem je glaukonit. Vytváří se jen v mořském prostředí, takže s jistotou víme, že pískovec vznikal na dně moře. Čerstvý glaukonit má zelenou barvu způsobenou dvojmocným železem. Při zvětrávání nejprve zčerná a pak "zrezne" v důsledku oxidace a přeměny na limonit. Limonit se druhotně vysrážel i na puklinách při zvětrávání.
V teplém křídovém moři žili korýši rodu Protocallianassa. Z nich se v pískovci docholala prakticky jen klepeta, protože byla nejodolnějšími částmi krunýře korýšů. Mořský proud klepeta zřejmě od krunýřů oddělil a nahromadil je v místech, kde je dnes nacházíme. Jejich nepřehlédnutelná přítomnost v tomto pískovci se projevila i v jeho odborném názvu. Říká se mu "kalianasový pískovec".
Lokalita: Benátky u Litomyšle, činný lom
Silurští hlavonožci (12)
V siluru žila zvláštní skupina hlavonožců, předchůdců dnešních chobotnic a sépií. Podle schránek tvaru rovného rohu byli pojmenováni latinským názvem Orthoceras (ortho = latinsky rovný; keras = řecky roh), počeštěně píšeme ortoceři. V Českém krasu jejich schránky vytvořily zvláštní vrstvy esteticky pěkně vypadajících hlavonožcových (ortocerových) vápenců.
To, co je na těchto zkamenělinách zajímavé, jsou přepážky rozdělující schránku na jednotlivé komůrky, které jsou všechny spojené centrální trubicí. Komůrky sloužily ortocerům jako hydrostatický orgán k regulaci jejich vztlaku a tím i hloubky ponoru. Když byly komůrky pomocí centrální trubice zaplněny kapalinou, živočich se schránkou klesal do hloubky, naopak jejich zaplnění plynem vedlo k výstupu nahoru blíže hladině. Z dnešních živočichů to dovede ještě loděnka (Nautilus) a ... člověk se svou technikou, když ovládá ponorku a její balastní nádrže.
Ortoceři nebyli jen poklidně se vznášejícími pravěkými ponorkami, ale patřili k obávaným dravcům své doby. Měli velké oči, kterými pátrali po kořisti, a chapadla, kterými aktivně svou kořist lovili. Uměli i aktivně plavat. Rychlosti plavby dosahovali rychlým vystřikováním proudu vody dozadu, reaktivní silou se prudce vystřelili vpřed.
Lokalita: Kosov, činný lom
Křemenné žilky v buližníku (23)
Buližník je zvláštním druhem silicitu tvořeného schránkami mikroorganismů a křemičitého gelu, který je dnes rekrystalizovaný na křemen. Protože je velmi odolný vůči zvětrávání, často tvoří vysoké skály a krajinné dominanty. Černošedá barva napovídá o příměsi uhlíku – to byla původně rozkládající se organická hmota, která ukazuje na nedostatek kyslíku na tehdejším mořském dně. Tvrdý, ale křehký buližník během tektonických tlaků při vrásnění praskal za vzniku trhlin a zlomů. Do otevíraných škvír pronikaly roztoky, které trhliny při otevírání vyplňovaly bílým křemenem za vzniku tzv. syntektonických žil. Pokud se vytvořila prasklina ve vhodné orientaci, škvíra se neotevírala, ale stěny se podélně posouvaly a vyryly do sebe rýhování, podle kterého poznáme, že se jednalo o posun (tj. zlom s ohlazem). Podle dalších struktur můžeme rozpoznat, kterým směrem se boky navzájem míjely, a určit tak kinematický charakter zlomu.
Tvrdost, černá barva a složení z křemene, který dává kameni odolnost vůči kyselinám, vedly k využití tohoto materiálu jako tzv. prubířského kamene ke zkoušení pravosti zlata. O drsný povrch kamene se zkoušený kov trošičku otřel a pak smočil kyselinou. Pokud se otřelek rozpustil, bylo zlato falešné.
Lokalita: Líšná u Zbirohu
Zchlazený okraj žíly spessartitu (27)
Lidské žíly jsou trubičky, kterými proudí krev. Žíla v geologii však nemá tvar trubičky, ale ploché škvírky – trhliny, kterou protéká třeba tavenina. Protože stěny bývají studené, tavenina se na okraji rychle ochladí, aniž by v ní krystaly stačily vyrůst. Hornina je tu velmi jemnozrnná (zchlazený okraj). Dále dovnitř žíly, kde krystalizace probíhala pomaleji, se velikost krystalů obvykle zvětšuje.
Ukázková žíla spessartitu, která pronikla vychladlým granitem, má na okraji viditelné drobné černozelené krystalky amfibolu v celistvé šedozelené základní hmotě. Blíže středu se objevují světlé protáhlé mandličky, což byly původně bublinky v roztaveném magmatu. Jak tekoucí tavenina o stěnu žíly drhla, bublinky se ve směru pohybu natahovaly. Jejich protažení (tzv. magmatická lineace) dodnes prozrazuje, kterým směrem magma kdysi teklo. Hlouběji v žíle jsou bubliny větší a docela kulaté.
Spessartit byl pojmenovaný podle města Spessartu (toho se strašidly). Je to žilná hornina ze skupiny lamprofyrů, magmatických hornin, které mají vyrostlice tmavých minerálů (biotit, amfibol) na rozdíl většiny ostatních, v nichž vyrostlice tvoří minerály světlé (živce, křemen) Laprofyry vznikají ke konci vývoje pásemných pohoří během jejich gravitačního kolapsu.
Lokalita: Rácov, činný lom
Vrásy v zelené břidlici (35)
Zelená břidlice je hornina metamorfovaná, která se vytvořila přeměnou čediče. Protože sám čedič vzniká za vysokých teplot, metamorfní přeměna se tentokrát odehrála směrem "dolů" – do teplot nižších. Hornina při tom chemicky vázala vodu za vzniku zelených železnatých minerálů, jako jsou chlority, aktinolit či chloritoid. Šupinky minerálů ze skupiny chloritu propůjčují hornině i její břidličnatost. Pokud takové horniny podléhají tektonickým tlakům, ohýbají se a zalamují - vrásní. Výsledkem jsou stavby dobře srovnatelné se zmuchlaným papírem. Pokud se však na takový papír dobře podíváme, můžeme rozpoznat, které přehyby jsou starší a které vznikly až později. Stejně tak v zelené břidlici můžeme rozlišit různě staré vrásy. Abychom se v nich vyznali, označujeme je zpravidla písmenkem F (z anglického fold = vrása) a pořadím, v jakém vrása vznikla. Nejstarší převrásněné vrásy mají označení F1, mladší F2 atd.
Zajímavým příkladem tzv. ptygmatických vrás je vlnitě provrásněná žíla bílého křemene. Ta byla mnohem pevnější a tvrdší ("kompetentnější") než okolní měkká břidlice. Při podélném stlačení se zvlnila úplně stejně, jako shrnutá záclona.
Lokalita: Jílové u Držkova, odval opuštěného lomu
Poznámky a zdroje
Objevil se v geoparku nový exponát, který vám přijde zajímavý? Máte z procházky nějakou hezkou fotku? Máte nějaké doplnění do listingu, či nápad na zajímavější otázku? Pak mi napište na
email, rád těmito informacemi obohatím listing.
Na tomto místě bych chtěl také poděkovat jmenovitě
Mgr. Kateřině Zachovalové, Ph.D. z Ústavu geologických věd PřF MU, se kterou byla tato keš od počátku konzultována, a
doc. RNDr. Rostislavu Melicharovi, Dr., který stojí za celým projektem Geoparku a zároveň je i autorem popisu jednotlivých exponátů.
Díky
chlo0opek za naskenování a zaslání letáku geoparku.
Sbírky Masarykovy univerzity -
Geopark
Přírodovědecká fakulta v Brně otevřela nový geopark -
Věda | Lidovky.cz
Přírodovědecká fakulta otvírá Geopark -
Věda & výzkum | věda.muni.cz
EN: Geopark of Faculty of Science
To log this cache, it's necessary to answer some questions and then send me these informations to the email puczmeloun@gmail.com with subject Geopark
. ONLY AFTER you can log yourself as found it. Please be aware of the fact, that information tables are not with every exhibit and that they are only in Czech language. If you don't have some translator with you, you can always ask students walking around. You should be surrounded by English speaking ones, because you are in the school campus. Or you could also try to google right answers at home.
The area is open to the public from Monday to Friday from 7am to 6pm. During the weekend (Saturday and Sunday) and public holidays, the area is closed.
This geocache has three parts - A, B and C:
A) Given the scale of the Geopark, it's not necessary to answer all the questions mentioned bellow, but it's sufficient to send me right answer to just 8 questions (from overall 16). Number of every question is same as number of appropriate waypoint and number given at information tables at each exhibit. The answer to every question could be then always found with them - in text of information tables or visually at each of the exhibit.
(02) At polished section of the exhibit, you can see the large grains of amphibole of what colour?
(06) What means in geology term "almonds"? (Information table)
(08) Basalt "organ pipe" is typical example of columnar jointing (caused by shrinkage during the cooling). How many sides have local basalt columns?
(09) How many crayfish claws could be find in the exhibit?
(12) With which mineral are today filled gas chambers of fossil cephalopod? (Information table)
(12) In addition to the three exhibits with cephalopods, there is also fourth brownish stone. Fossil of what it might be?
(13) How is visually different granite from embedded blocks of migmatite inside it?
(19) A clastic dike is a seam of sedimentary material that fills an open fracture in. How are two materials of this exhibit visually different?
(22) How many years ago (in millions) you could walk along the bottom of the lake? (Information table)
(23) How are made quartz en-echelon veins? (Information table)
(27) How can the exhibit tell you in which direction the lava flowed? (Information table)
(29) A closer look at the structure of stone you could found on the surface so called "seeds of iron ore"? How many millimetres they are in diameter?
(34) On what colour scales is this rhyolite changing?
(35) Vein of which (white) mineral is folded and crimped together with one of the slates? (Information table)
(38) Part of the exhibits is polished. How it changed its coluor in comparison with the natural surface?
B) Choose one of the exhibited rocks, took a picture of there showed geological phenomenon (special colour, fault, fossil - depends on your choice), upload it to your log (there have to be that phenomenon, not necessarily you) and send me description of what is on your photo and how it was created.
C) Please write me your (individual, team or group) geocaching nick. It's then much easier to join them with your found it log. You can also add another photos of the most interesting exhibits, or ideally of you with some example of Earth's history. For these another photos uploaded to log I'll turn a blind eye to the wrong answers.