Bylo to v létě k večeru, kdy jsme tudy projížděli poprvé. Vraceli jsme se z cyklovýletu, kdy jsme měli za celý den už něco našlapáno a vnímavost byla celkově otupělá a najednou jsme vjeli ze skoro volného prostoru do míst, kde se vás začínají větve porostlé pnoucími rostlinami téměř dotýkat, kopřivy a vysoká tráva šlehají přes nohy a cesta je jen uzounká. Cesta se tam zužuje pouze pro jednoho jezdce. To, co nás prvně napadlo je to, že tady je to nějaké divné a šlápli jsme do pedálů, jen aby už jsme byli pryč z tohoto divného místa. Byli jsme rádi, když jsme se dostali na volné prostranství, že to místo máme za sebou. Jenomže takové místo ve vás něco zanechá. Něco co potřebujete vidět ještě jednou, něco co vás nenechá jen tak. Chcete to vidět a pořádně se tam rozhlédnout. Podívat se co tam je, co to tam na vás tak divně zapůsobilo. Tak jsme se tam vydali ještě jednou a to už částečně připraveni, co tam můžeme vidět. Co prvně začnete vnímat, je záplava zeleně. Roztodivné stromy porostlé až téměř do korun pnoucími rostlinami vypadaly podivně a byly všude kolem nás. Kopřivy téměř dvoumetrové, tráva divoce rostoucí. Vše se vytahuje za světlem, proto je to tak vysoké. Začali jsme se rozhlížet a nestačili se divit. Tady to vypadá jako v džungli. Začali jsme si připadat, jako kdybychom se ocitli v nějaké scéně z filmu. Koruny stromů, které propustí jen málo paprsků slunce, které si hledají místo na zemi. Je to místo, kde když se zastavíte a v klidu si vychutnáte krásu té divoké přírody okolo, tak na vás silně zapůsobí. Můžete pozorovat spoustu motýlů a zaposlouchat se do zvuků vesele švitořících ptáků, do zvuků které vydává všelijaký hmyz, co se tam pohybuje. Popadané staré stromy a zlomené větve, které jsou porostlé popínavými rostlinami, mají zvláštní tvary. Při průchodu hustým větvovím se tu a tam objeví i malá jezírka. Menší i větší rokle, které jsou jak jinak, než porostlé pnoucími rostlinami. Tady je i vzduch teplejší a vlhčí. Tady když se zasníte, tady se dají otevřít pomyslné dveře do naprosto jiného světa. Všechno to bují, roste, a bojuje o každý centimetr čtvereční. Obrovské pavučiny, které jsou prosvícené slunečními paprsky, připomínají umělecká díla. Procházka tímto malým územím by se dala přirovnat procházkou džunglí. Jak jsme se tam tak rozhlíželi a tak najednou si říkáme, co je to támhle, tam prosvěcuje něco, jako kdyby tam byl dům. To snad není možné, tady nemůže v té džungli nikdo bydlet. Jdeme propátrat co to tam je. Nestačíme se divit. To vypadá vedle džungle, jako by tam za plotem bylo, jak to jenom nazvat. Jinak to nejde, oáza. Jezero a vidíme dobře, ano jsou to palmy. To musíme taky prozkoumat. Jako když mávneš kouzelným proutkem. Předěl je plot, který ze strany džungle nevnímáš jako plot, protože je celý porostlý popínavými rostlinami. Z druhé strany ho teprve začneš vnímat jako plot. Tak to vypadá, když se přírodě poručí, jak má kvést, jak má růst. Dá to dost práce a úsilí. Oáza to je místo, kde se chce člověk zastavit odpočinout si a osvěžit se po namáhavé cestě a posilnit se na další. Jak jsou ty dva kousky přírody odlišné. Jedna strana je ukázka toho, jak to vypadá, když si příroda dělá, co chce a strana druhá, jak to vypadá, když člověk poručí přírodě. Dalo by se říci, že ani jedna strana neruší stranu druhou. Je zvláštní, že když navštívíte džungli, nebudete vnímat stranu druhou s oázou, když navštívíte oázu, nebudete vůbec tušit, že za plotem je džungle. Jestli navštívíte džungli, nezapomeňte navštívit i oázu. Jestli navštívíte oázu, zajděte se podívat do džungle. Nejlépe je navštívit pro srovnání obojí. V džungli se zastavíte a v oáze si můžete odpočinut, občerstvit se. Spolu s malými kačery je v oáze něco, co jinde ještě není. Co to je, to už objevíte sami. Bude se to líbit, uvidíte. Nejlepší je to vše absolvovat kolmo. To už ale záleží na vás.
Nejlíp vypadá džungle samozřejmě v létě, když je příroda v plném rozpuku. V zimě je to místo smutné. Stromy bez listů, to není nic divného, ale ty stromy a větve jsou obtočené jakoby povázkami. Jsou to uschlé popínavky, které tam zbyly. Uschlá tráva a všechny ty traviny vytváří téměř souvislou vrstvu nevábné barvy. Zase ale jednu výhodu to má. Můžete se tím vším projít a skoro bez rizika.
Něco ke kešce.
Je náročné se pohybovat džunglí, když nevíte, jaký terén máte pod nohama a proto jsme uložili kešku tak, aby to bylo, pro vás bezpečné. Neopouštějte vyšlapanou cestu, mohlo by to být nebezpečné. Jestli džungle zláká někoho, aby jí prozkoumal, tak mu to moc nedoporučujeme v létě. Jedině snad s mačetou v ruce a ani to není záruka úspěchu. Schovejte si tu touhu až na podzim nebo brzké jaro. To budete vidět, kam šlapete a čemu se máte vyhnout.
Nezapomeňte na fotoaparáty a podělte se s námi o krásné úlovky.