Na konci války bylo v Ceském Brode a v jeho okolí soustredeno
prekvapivé množství nemeckých vojáku. Byly to jednotky armádní
jednotky Ferdinanda Schörnera a policejní a strážní uskupení,
jejichž úkolem byla ochrana rozhlasového vysílace v
Liblicích.
Liblický vysílac
Dne 4.kvetna 1945 svolal okresní hejtman Josef Potucek do budovy
úradu jednání, kterého se zúcastnil místní velitel kpt. Mantel,
policie a také zástupci podzemí. Cílem jednání bylo zamezit stretum
a vyhnout se krveprolití. Nemci meli totiž predevším
snahu dostat se do amerického zajetí. Tomu odpovídala i vzájemná
dohoda. Avšak byla zneplatnena již následujícího dne,
kdy ji liblický velitel von Reissig odmítl a narídil obnovu
dvoujazycných nápisu a do ulice nakomandoval svoje hlídky. Dne 6.
kvetna 1945 zacínají Nemci vysílat v 06:50 hodin z provizorního
liblického studia vysílání nemeckého a ceského programu klamnými
hlášeními zamerenými výhradne proti povstání. Dodávka
elektrické energie pro vysílac byla neustále prerušována
zásahy zvencí. Výsledkem techto snah a akcí bylo, že vysílac
byl každou chvíli mimo provoz. V odpoledních hodinách
požádal zbytek ceských zamestnancu o predání vysílace do svých
rukou. Jejich žádost byla nemeckým vedoucím vysílace
zamítnuta. Naopak nechal do objektu soustredit celý policejní oddíl
v poctu asi 45 mužu. Rovnež všichni civilní
nemectí zamestnanci museli zustat nepretržite v objektu a
snažili se za každou cenu udržet vysílac v provozu.
Nekolik minut pred pulnocí dne 7. kvetna 1945 se však ozval
nemecký hlasatel z Liblic naposledy. V plném rozsahu uvedl podmínky
kapitulace a poznamenal, že ješte mohou trvat vojenská
obranná opatrení i když se kapitulovalo. Sabotážní
vnejší zásahy do elektrovodné síte neustaly. Vysokonapetový
prívod od Kostelce nad Cernými lesy pres Pristoupim byl stále
vyrazen. Zamestnanci nymburské elektrárny vypínali prívod od
Porícan a posléze se ocitl liblický vysílac zcela bez elektrické
energie. Dne 8. kvetna ráno byli Nemci na vysílaci bez jakýchkoli
zpráv a vojenská jednotka, ubytovaná v blízké škole, zacala
s odsunem. Opuštený vysílac byl obsazen ceskými zamestnanci
a strážen cetníkem.
Masakr v Kleckách
Odpoledne dne 8. kvetna 1945 došlo ke smutné události pod
vysílacem Liblice v Kleckách (oblast mezi liblickými vysílackami a
státní silnicí). Tato událost prinesla smrt 18 lidem a stejný osud
hrozil mnoha dalším. Odvážní lidé z Ceského Brodu,
Bylan a Pristoupimi se shromáždili na státní silnici mezi
Kolínem a Prahou a jali se odzbrojovat procházející a ustupující
nemecké vojáky. Zprvu byli úspešní, avšak po presne
nevyjasneném incidentu se strhla prestrelka, ve které se projevily
propastné rozdíly mezi vojenskými zkušenostmi lehce
ozbrojených civilistu a frontových vojáku. Po rade taktických chyb
povstalcu bylo na míste a pri presunu zajatcu pobito 18 osob.
Zbylých 60 zajatcu bylo zahnáno do gymnázia na dvur. Od
dalších represí je uchránil zcela necekaný príjezd 11
amerických lehce obrnených vozidel s parlamentári, kterí se od
Podebrad vraceli ze známého jednání s Ferdinandem Schörnerem ve
Velichovkách. Na žádost Národního výboru u Americanu a
následném jednání s Americany byli všichni zajatí
propušteni.
Kapitulace
Vecer 8. kvetna se pak z rozhlasových prijímacu ozvala zpráva:
„Zpráva Ceské národní rady. Práve odjíždejí parlamentári
do Ceského Brodu k projednání bezpodmínecné kapitulace jednotek
nemecké branné moci generála Reimanna.“ Ten velel nemeckým
vojskum v Praze a stredních Cechách a pro vetší bezpecnost
se uchýlil se svým štábem práve do Ceského Brodu. Ve 20:20
hodin prijelo ocekávané auto s vyjednávaci špalírem
jásajících obcanu ke gymnáziu, kde byl umísten štáb generála
Reimanna. Teprve ve 23:55 bylo dosaženo dohody (tedy 6 minut
pred dohodnutým termínem ukoncení války). Již 9. kvetna ráno v
0:15 byla v bývalé sborovne podepsána opravená kapitulace gen.
Reimanna ve dvou vyhotoveních.
Príjezd sovetských vojsk
V pondelí 9. kvetna 1945 v dopoledních hodinách dorazily do
Ceského Brodu první tanky Rudé armády – prijely ovšem
pozde a již nebylo co osvobozovat. Byly to predsunuté tankové
oddíly 6. armády z 2. ukrajinského frontu vedené generálporucíkem
A. G. Kravcenkem táhnoucí pres Nymburk do Ceského Brodu.
Vytržený list mestské kroniky
O vysvobození rukojmí z gymnázia, které se podarilo po zásahu
Americanu, a také o vyjádrení díku, byl porízen do mestské kroniky
slavnostní zápis. Po roce 1948 však list
„politicky“ zastaral a radeji byl z kroniky
vytržen. Historie se však naštestí nedá smazat
pouhým spálením papíru.