Prísloví: Veškerá ušlechtilost pochází z kone.
Dává nám všechno co má. Rychlost, vytrvalost, sílu. Ale plane v nem i jeho divoký duch. Byl jiskrou, která zažíhala dávné mýty. Byl chloubou králu i dobyvatelu. Byl oporou civilizace. Pod údery jeho kopyt se utvárely dejiny. Dodnes má v našich srdcích ona pyšná krása, která nese jméno kun. Latinské
Kone patrí do celedi lichokopytníku. Jsou to savci na vysokých nohách, kterí našlapují jenom na špicku stredních prstu. Jsou to rychlí a vytrvalí bežci, kterí obývají predevším poušte a stepi. Pohybují se krokem, klusem nebo cvalem. Když cválají, pri každém skoku mají na zlomek sekundy všechna ctyri kopyta ve vzduchu. Nejrychlejší dostihoví kone cválají na kratší vzdálenost rychlostí více než 65 km/h. Všechny divoké druhy mají kolmo stojící hrívu a tmavý úhorovitý pruh na hrbete. Živí se trávou, ale za špatných podmínek žerou i listí a výhonky drevin. Na rozdíl od prežvýkavcu je jejich nedelený žaludek pomerne malý.
Doba rozmnožování není omezena na urcité rocní období. Hrebci bojují o klisnu tak, že se obcházejí, honí, koušou a kopou. Poražený hrebec prchne. Jestliže to v zajetí není možné, muže dojít i ke smrtelným zranením. Doba brezosti trvá asi 11 mesícu (50 týdnu). Na svet prichází vetšinou jen jedno hríbe. Když se má hríbe narodit, vyhledává klisna samotu: rodí zpravidla v noci a bez cizí pomoci. Záhy po porodu vstává: hríbe potrebuje ocistit od plodových obalu a vod - matka ho tedy olíže, tím mláde ocistí a masáží rozproudí jeho krevní obeh. Hríbátko vstává do hodiny po porodu. K prvnímu kroku mu nekdy pomuže klisna - postrcí ho nosem k vemínku plnému mléka. Hríbe za den vypije 15-20 litru materského mléka, ale saje po malých dávkách, aby mu nevadilo v pohybu.
U koní je sociální péce o telo, pricemž se kone vzájemne škrábou zuby na krku, hrudi a plecích. Zrak, sluch a cich jsou vyvinuty dobre. Zrak slouží koni pro zevrubnou orientaci: oci jsou posazeny tak, aby videl do stran a z velké cásti i dozadu. Obsáhne tak široké pole - témer tri sta šedesáti stupnové panoráma. Konské oci mají vetšinou temne hnedou barvu, setkáváme se však i s okem svetlehnedým, šedomodrým, u svetlých koní a u albínu se vyskytuje i oko cervené. Jejich oci jsou hluboké a výrazné, odrážejí povahové rysy, nálady, stavy i promeny. Ani uši nemají všichni kone stejné. Pohyblivé uši jsou pro kone též duležitým signálním dorozumívacím prostredkem - podle jejich polohy lze soudit, v jakém je kun rozpoložení a k cemu se chystá. Vnímá na velikou vzdálenost i tiché šelesty. Podle poctu, velikosti a opotrebení zubu dokáží odborníci poznat vek kone. Cich - nejduležitejší smysl koní, zaznamenává pachy ci vune na vzdálenost nekolika desítek metru. Pokud kun muže, snaží se pohybovat proti vetru, aby mohl nasávat duležité pachové stopy. Cichem se orientuje ve tme, v mlze a v hustém lese. Cich kone varuje pred ohrožením a je pro orientaci kone i pro vzájemné dorozumívání nesmírne duležitý.
Lidský život je trikrát delší než život kone. Osmnáctiletý clovek dosahuje dospelosti - osmnáctiletý kun už se sklání ke stárí. Kun se prumerne dožije 20-25 let. Jen ve výjimecných prípadech dosáhne i ctyricítky.
