Historie
Dul byl založen v roce 1852 Johannem Maria Wilczkem, po kterém také dostal svuj název. Dul vznikl prohloubením kutacích jam císlo IV a I (sv. Anna) a postupem let se stal významným zdrojem cerného uhlí a zamestnavatelem horníku. Težba behem prvního desetiletí utešene rostla, také díky istalaci parního stroje a klecí. Vzhledem k masivnímu výskytu metanu muselo být výdušné oddelení jámy hluboké kolem 160 metru opatreno ventilátorem. Postup do hloubky a rozfárání dulního pole si vyžádalo v r. 1875 vyhloubení tretí a poslední jámy v lokalite - vetrní (definitivní hloubka 222 m).
První opravdu zásadní modernizací prošla šachta na Hranecníku v letech 1899 až 1909. Težní jámu vyzdili a rozšírili na širší profil. Nad ní smontovali 32 metru vysokou ocelovou težní vež (1904). Dukazem technického pokroku se stal parní težní stroj o výkonu 800 koní. Jako dominanta se nad areálem tycil 50 m vysoký komín kotelny. Další rekonstrukci (1914-1915) narušilo vypuknutí 1. svetové války. Težari stihli aspon stavbu provozní a správní budovy s lampovnou, záchrannou stanicí, ordinací lékare a kancelárí pro úredníky a dozorce. Díky temto opatrením se zvýšila težba ze zhruba 70 - 80 000 tun rocne až na 150 000 tun behem válecných let. V roce 1928 dosáhla hlavní jáma konecné hloubky 453 metru. V blízkosti dolu vyrostla osada Hranecník, kterou obývalo zhruba tisíc lidí.
Obecne se dá ríci, že Wilczkovy doly, se slojemi vesmes nižších mocností a ve vetších hloubkách, mely nízkou rentabilitu težby. Po smrti starého hrabete Jana Nepomuka pokracoval v jeho díle syn Hans. Nic ale nezmenil na faktu, že Kamenouhelné doly a koksovna Jana Wilczka, ke kterým krome dolu Jan Maria patrily také doly Trojice, Ema a Michálka, se ocitly v roli okrajového težírstva. Díky potrebám válecné mašinérie se Ostravsko-karvinská uhelná pánev stala pro Tretí ríši strategickým zdrojem paliva.
Definitivní konec podnikání hrabat Wilczku prineslo znárodnení težkého prumyslu v roce 1945. O dva roky pozdeji se Dul Jan Maria v rámci státního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly spojil se Zárubkem. V poválecném období horníci dotežili uhelné zásoby, vcetne pilíru. V roce 1963 dolování na Hranecníku skoncilo. Po šachte zustala památkove chránené jámová a správní budova. V rekonstruovaných prostorách se nachází hotel Jan Maria.
Pro prvního nálezce ceká CWG.
Logbook c.: #1
