KRIZOVY KAMEN
„U REZNIKA“
Da se rict,
ze uzemi Cech a Moravy je primo poseto temito
zvlastnimi objekty, ktere jsou velmi pusobive svoji primitivni drsnosti a nadechem starobylosti, jez z nich vyzaruje. Jen na nekterych se zachovaly vytesane letopocty,
odkazujici je zhruba do 15.-17.
stoleti. Vetsinou jsou zcela anonymni, obestrene
tajemstvim a lidovymi povestmi.
Soudi se, ze slo o soucast
stredovekeho trestniho radu, ze krizky vznikaly v ramci pokani
ulozeneho provinilci za spachani zlocinu. Proto
jsou kamenicky neumele, pritom vsak
nabyte obrovskou emocni silou. Dotycny
je musel nejen sam vytesat, ale i
osobne donest na misto
cinu a tam je vsadit do zeme. Jiste si dovedeme
predstavit, jaka to byla drina a ze
prolity „krvavy pot“
dotycneho vnitrne poznamenal. Ale dal mu i pocit duchovni
ulevy, ze svuj zlocin
nejak odcinil.
Plzeňsko se stalo jiz od konce minuleho stoleti
mistem zajmu pro velkou cetnost starych
kamennych krizu a krizovych
kamenu. Hojnost techto objektu
nejlepe ilustruji dochovane mapy vsi plzeňskeho panstvi
a mestskeho archivu z osmdesatych let 18.stoleti. Napriklad jen
asi na kilometrovem useku cisarske silnice no Domazlice a predmestske
vsi Skvrňany lze napocitat temer
dve desitky
znacek pro krize ci bozi muka. Dnes zde nestoji ani jedina tato
pamatka. Mnohe byly jiste
drevene, ostatni zanikly pri
rozsirovani silnice ci vystavbe
cinzovnich domu na prelomu 19. a 20. stoleti.
Vyrazne priznivejsi jsou pro konzervaci starsiho stavu predmestske krajiny pouze lesy. Nazorne tuto skutecnost
doklada situace v nejrozsahlejsim plzeňskem lese v katastralnim uzemi
Bolevec – vsechny dodnes existuji a zde dale popsane
krizove kameny a kamenne krize se nachazeji v tomto lese. Rozsah lesa byl
v minulosti podstatne mensi. Do 15.stoleti
zde stavala ves ci dvur a smerem k severu jim prochazela vyznamna
obchodni cesta na Zatec.
V rovinatem lese, pouhy jeden kilometr severne od Plzne, stoji
pri zanikle ceste znovu obnoveny krizovy kamen a bozi muka. Na jedne strane kamene je
vytesan pozitivni relief
latinskeho krize a pod jeho
levym ramenem blize nespecifikovatelny klin
ci hrot, otoceny spici
vzhuru. Velice pravdepodobne jde v tomto pripade o pametni
kamen, ktery lze datovat do 16.
az 17. stoleti. Bozi muka v sousedstvi pochazeji
z pocatku 17. stoleti, a tak je pravdepodobne jejich postaveni na miste
jiz poznamenane nejakym
nestestim. I kdyz jsou dolozeny i
priklady opacneho postupu.
K mistu se rovnez vaze
povest o loupezne vrazde
reznika, ktery jel na trh do Plzne koupit dobytek. Udajne proto jsou na podstavci bozich muk vytesany
reznicke sekery. A hrot na krizovem kameni znazorňuje vrazedny nastroj.
Ke kesi
Prosim
hledace pri
ceste pro
kes o opatrnost. Silnice u ktere kes lezi, je pomerne
hodne frekventovana a rovny usek svadi k rychle jizde.