INFORMACE KE KESCE
Prosime, nesnazte se dostat k zapecetenym sachtam, pozemek byvalych dolu je soukromy a hlidany!
Samotna kes je po obnove 3.6.2014 v netradicnim provedeni, za pomoc s vyrobou dekujeme Roher. Projdete "bludistem" k ziskani kesky, nevyndavejte schranku ze zeme !!!
Po odloveni, vracejte ukryt do puvodni podoby, vratte se na zacatek "bludiste". Diky
Prohlednete si atributy ...
Od parkovani pujdete polni cestou, po prave strane uvidte areal byvaleho dolu. Je pravdepodobne, ze potkate mudly na prochazce a tim se vysvetluje samotne umisteni mimo cestu. Poslednich cca 30 metru neni uplne vhodnych pro kocarky.
Dekujeme a prejeme krasnou prochazku s hezkym finale ...
(Informace psane kurzivou v zavorkach, jsou nase osobni poznamky)
Velkou perspektivou dalsiho vyvoje tezby kladenskeho uhli se mel stat Dul Slany. Na velkodolu ve Slanem byly planovany investicni naklady a mely dosahnout 9 miliard Kc (ve sve dobe). S vlastnim hloubenim dolu bylo zapocato v roce 1979. Jak bylo na kladensku zvykem, tak i v tomto dole se zacaly hloubit dve jamy.
SKIPOVA JAMA
Byla hloubena zacatkem listopadu 1979 a byla kruhoveho profilu o prumeru 8.5 metru. Jeji hloubka dosahla 1007 metru. Nektere zdroje uvadi u obou jam konecnou hloubku kolem 1300 metru.
KLECOVA JAMA
Jeji hloubeni zacalo v prosinci 1979 a byla stejneho profilu jako jama prvni. Celkova hloubka jamy byla 921.2 metru.
(veze: predni klecova jama, zadni skipova jama)
PROBLEMY PRI HLOUBENI
Vystavbu a hloubeni Dolu Slany doprovazely velmni caste prutrze hornin a plynu, coz prace citelne zpomalovalo. Prutrz hornin a plynu je plynodynamicky jev, pri kterem na zaklade iniciace (trhaci prace) dojde k spontannimu uvolneni kyslicniku uhliciteho, akumulovaneho v podlozi. V prubehu hloubeni skipove jamy doslo celkem k osmi prutrzim hornin a plynu. K prvni prutrzi doslo dne 9. dubna v hloubce 814 metru. Dalsi prutrze nasledovaly v hloubce 936 a 946 metru. V roce 1988 byly zaznamenany dalsi prutrze v hloubce 886, 897 a 908 metru, posleze v roce 1989 v hloubce 936 a 946 metru.
Na jame klecove byla prvni prutrz v unoru 1989 v hloubce 855 metru a druha v mesici breznu 1990 v hloubce 901 metru. V zachovalych dokumentech Dolu Slany je za nejsilnejsi prutrz hornin a plynu povazovana prutrz, ke ktere doslo 21. rijna 1986 v hloubce 856 metru. Pri teto udalosti se uvolnilo cca 105.000m3 CO2 (toto mnozstvi predstavuje skoro 220 bazenu Slanskeho Aquaparku). Nasledky byly katastrofalni. Prutrzi byl nadhozen pracovni poval, ktery zdemoloval v jame veskere technologie nad sebou az do staniceni 759 metru. To znamena, ze nasledky prutrze hornin a plynu se projevily jeste o sto metru vyse. Jamovy komin byl zaplnen horninou a zdemolovanym technologickym zarizenim. Poskozeno nebo primo zniceno bylo potrubi, kabely, lana, nosniky, lutny (vzduchovody) a dalsi vystrojeni sachty az do staniceni 797 metru. Likvidace nasledku prutrze pokracovala az do konce srpna 1987 (po roce od prutrze!), kdy bylo obnoveno hloubeni. Hlubicum na Dole Slany pri likvidaci nasledku udalosti pomahali ohnari z dolu Mayrau a zachranari HBZS Kladno.
K zamezeni dalsich prutrzi byla navrzena VVUU Ostrava (Vedeckovyzkumny uhelny ustav) rada opatreni, ktera smerovala zejmena ke snizeni napeti v hornine v predpoli hloubenych jam. Pri hloubeni se zacaly provadet tzv. prognozni vrty na zjisteni napeti v masivu a byly zapocaty bezvylomove trhaci prace. Realizace techto opatreni snizila pocet prutrzi pri hloubeni klecove jamy ze sesti na dve.
PLANY NA TEZBU
S vlastni tezbou na Dole Slany se pocitalo ve dvou variantach. Pri tezbe 2.4 milionu tun rocne se zivotnost predpokladala na 50 let a pri polovicni vyteznosti jednou tolik.
Slanska panev tvori predel mezi vlastni Kladensko-rakovnickou panvi a Roudnickou panvi. Slanske lozisko cerneho uhli je sice soucasti kladenske panve stredoceske limnicke oblasti, ale pro jeji rozsah (vice jak 50 km2) a predpokladane uhelne zasoby, vycislene na 150 mil. tun bilancnich zasob, ji muzeme oznacit za samostatnou panev. (Snad tato zasobarna "na horsi casy", nebude nikdy potreba).
LIKVIDACE DOLU
Dnem 1. ledna 1987 byla dle rozhodnuti ministra paliv a energetiky CSSR zrizena nova organizacni jednotka koncernu Kamenouhelne doly Kladno – koncernovy podnik Dul Slany. Jeho existence vsak netrvala dlouho.
Usnesenim vlady Ceske republiky c. 158 ze dne 15. kvetna 1991 bylo nejprve rozhodnuto o preruseni bansko-geologickeho pruzkumu loziska Slany a o jeho uvedeni do suche konzervace. Dalsim usnesenim vlady Ceske republiky c. 691 ze dne 9. prosince 1992 k programu restrukturalizace uhelneho prumyslu bylo rozhodnuto o likvidaci Dolu Slany. Rozhodnutim Obvodniho banskeho uradu v Kladne ze dne 29. brezna 1993 byla povolena likvidace dulnich del bansko-geologickeho pruzkumu loziska Slany, a to zasypanim. Tento zpusob likvidace obou jam se zvolil s ohledem na specificke geologicke a hydrogeologicke podminky v jamovych ohradnicich. Zasyp byl proveden upravenym materialem z vlastniho odvalu, vznikleho pri hloubeni.
Technicky problem predstavoval pozadavek trvaleho oddeleni slane a sladkovodni zvodne, ktery byl vyresen provedenim 150m mocne jilove zatky do obou jam v prislusne hloubce. Pred zasypanim byla z obou jam, narazi, cerpaci stanice, rozvodny a z ostatnich dulnich del demontovana veskera technicka zarizeni vcetne nosniku a kabelu.
Krome jam byly zlikvidovany take povrchove objekty (tezni veze, sachetni budovy, vratkovny, strojovny teznich stroju, ventilatorovny, kompresorovny a dalsi). Na zasypanych jamach byly vybudovany definitivni zelezobetonove uzaviraci ohlubnove povaly a nasledne se provedla technicka rekultivace zbytkoveho odvalu vcetne nezbytnych protieroznich uprav.
Tak dul nevydal ani kilogram uhli a veskera prace na vystavbe zavodu byla zmarena ...
Informace cerpany:
www.zdarbuh.cz
http://kladno-doly.xf.cz/DOLY/KLADNO/SLANY/SLANY.htm
http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kladno/21.htm
http://www.mining.cz/TEXTY/Kladno/Slany1.htm
HISTORICKE VIDEO(čas 18:01 - 19:57)