Chudenicka lipa
Pri silnici mezi obcemi Chudenice a Slatina stoji pamatny strom
– Chudenicka lipa. Jedna se o lipu velkolistou (Tilia
platyphyllos) jejiz stari je odhadovano na 140 let. V roce 2009
byla namerena vyska 18 metru a obvod kmene 370 cm. Chranena je jako
krajinna dominanta a z duvodu jeji vazby na historicke udalosti,
jiz od roku 1978. Pod lipou rad sedaval chudenicky rodak - basnik a
divadelnik Jaroslav Kvapil (1868 – 1950).
Kaplicku, stojici pod lipou, nechal pravdepodobne vystavet
sladek chudenického pivovaru, na pamatku sveho syna, padleho v
rakousko-pruske valce r. 1866. Spolecne s vystavenim kaplicky byla
vysazena i tato lipa. Kaplicka je zasvecena panne Marii.
Lipa
Lipa je rozsirena po celem mirnem pasu severni polokoule, kde se
vyskytuje asi 30-40 druhu. V Ceske republice jsou puvodni jen 2
druhy: lipa velkolista a lipa malolista neboli lipa srdcita. Dalsi
druhy jsou pestovany, prevazne v intravilanech obci a arboretech,
ve volne prirode jen zcela ojedinele.
Lipa je od pradavna jednim z nejoblibenejsich stromu po cele
Evrope a hojne se s ni setkavame jiz ve starych bajich, poverach,
poezii a vytvarnem umeni. U nas se stala dokonce zasluhou Kollarovy
Slavy dcery a narodniho obrozeni narodnim stromem. Ratolesti lipy
tak nese statni pecet a je take soucasti symbologie na prezidentske
standarde. V historickych souvislostech ovsem symbolika lipy
prochazi narody napric Evropou a nelze ji tedy charakterizovat jako
vyhradne cesky a slovansky strom. Lipa mela hluboce zakorenenou
symboliku nejen u Slovanu, ale i Keltu a Germanu, pro vsechny tyto
narody byla stromem osudu. Verilo se, ze kdyz zahyne lipa vysazena
na dvorci rodu, zanikne i cely rod. Proto se take mylar v Jiraskovo
Lucerne nechtel vzdat lipy, ktera byla jeho dedictvim po dedu a
pradedu.
Lipa byla stromem ztotoznovanym s zenskymi bozstvy, s bohyni
lasky. Celkove je lipa spojena s zenskosti, ochranujicim principem
matky prirody a predevsim vsim pozitivnim. Pro mlade byla lipa
stromem lasky. Lipovy strom byl spojen i se svatebnim obradem, a to
diky pevnemu lipovemu lyku ze ktereho se vyrabely silne a pevne
provazy. Ty byly symbolem spojeni muze a zeny v milostnem svazku. V
oblastech s germanskym osidlenim se lipa stala symbolem domova. Pod
vesnickou lipou probihaly v nemeckych i ceskych zemich slavnosti,
setkani lidu a rady starsich. Ve stinu mohutnych lip se
uskutecnovaly i soudy s ocekavanim mirnejsiho rozsudku nez pod
jinymi stromy, zejmena duby.