Cerveny kriz / Red Cross Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jednoducha kes, ktera Vas zavede do krasneho koutu Zdarskych
vrchu.
K cili dojdete od silnice na Studnice po polni ceste smerem na
Paseckou hajenku po necelych 500 metrech.
O CERVENEM KRIZI
Kdyz se rekne cerveny kriz, tak si asi temer kazdy z nas vybavi
nejstarsi mezinarodni humanitarni organizaci Cerveny kriz.
Pametnici ze Studnic a z prilehleho okoli si ale zcela jiste spise
vzpomenou na cerveny kriz, ktery od pradavna staval pri stare ceste
z Rokytna do Snezneho u odbocky cesty do Studnic. Bylo to po leve
strane cesty na kraji lesa asi 300 m pred Paseckou hajenkou, tesne
za nejvyssim bodem stare cesty, v nadmorske vysce 800 m.n.m. Kriz
byval dreveny a kdyz podlehl zkaze, byl vzdy obnoven. V davnych
dobach zajistovala jeho obnovu novomestska vrchnost
Mariaschulstift, po roce 1850 obec Studnice a od roku 1897 se
obnovy ujal nove zalozeny sbor dobrovolnych hasicu ve Studnicich.
Naposledy byl cerveny kriz obnoven v roce 1955. Doba i lide se
zmenili a tak kdyz drevo krize opet prohralo svuj boj o existenci s
drsnym klimatem Vysociny, nikdo se uz k obnove cerveneho krize
nemel.
Povest o cervenem krizi, tradice i jeho historie jsou pribehy,
ktere zaujmou a tak se v roce 2010 rozhodl Novomestsky okraslovaci
spolek ujmout obnovy krize. Pozadali studnicke patrioty Jaroslava
Slamu a Frantiska Fajmona o spolupraci a ti jim ukazali presne
misto, kde kriz staval. Pote pro svoji iniciativu nalezli pochopeni
u firmy STOPR s.r.o., ktera se na vlastni naklady ujala nejen
vyroby krize ale i jeho postaveni.
Tak se tedy stalo, ze od 3. zari 2011 stoji cerveny kriz opet na
svem miste.
Dne 23. rijna 2011 byl kriz slavnostne pozehnan.
Odpoved na otazku kdy a proc byl kriz postaven se ztratila v nanosu
staleti, a proc dostal nazev cerveny uz take spolehlive nezjistime.
I kdyz jsou historicke prameny v tomto ohledu skoupe, nejsou neme a
tak se prece jen podarilo do jeho minulosti nahlednout.
Prvnim historickym dokladem existence cerveneho krize je tzv.
Kroupalova mapa Novomestskeho panstvi (1741-1745).
Dalsi doklad o existenci cerveneho krize je na mape porizene v
ramci III. vojenskeho mapovani v letech 1876-1878. Zde je kriz na
mape vyznacen a je tu poprve dolozeno i jeho pojmenovani, na mape
je oznaceni "U cerveneho krize."
Z tohoto mapovani vychazely tzv. specialni mapy, ktere byly
prubezne aktualizovany a pouzivany az do roku 1956. Z nich take
vychazely turisticke mapy a cerveny kriz byl na nich zakreslen
jeste v sedmdesatych letech dvacateho stoleti.
Jak prisel kriz k nazvu cerveny se uz muzeme jen dohadovat, asi byl
opravdu cerveny, mozna byval z modrinoveho dreva.
CERVENY KRIZ - BRANA DOMOVA.
V 18. stoleti, ale i na zacatku stoleti 19. bylo na Horacku velmi
tezke si zajistit zivobyti. Jednim z reseni pro mlade, bylo odejit
za praci do Vidne, hlavniho mesta monarchie.
To platilo i pro mladou generaci z udoli Frysavky. Devcata vetsinou
ve Vidni pracovala jako slouzici v domacnostech, chlapci pracovali
v ruznych remeslech.
Do Vidne se dostavali pres sve zname a problemem byla doprava,
zeleznice neexistovala. Chodilo se pesky, vetsinou vedle konskeho
potahu, ktery do Vidne vezl platno, vyrobene u nas na
Vysocine.
Na Kukliku byl faktor Jun, ktery vykupoval lnene platno od mistnich
tkalcu a pravidelne dopravoval vyrobky do Vidne. Odjezd konskeho
potahu z Kuklika byl znam a tak se okolo povozu vzdy shromazdila
skupinka krajanu, kteri odchazeli za praci, nebo porebovali do
Vidne neco svym blizkym dorucit.
Prvni kilometry byly nevesele. Louceni minimalne na rok, ztrata
rodiny a znamych, cizi prostredi. Pak jeste prvni kopec od mostu
pres Frysavku a vzhuru starou cestou az na vrchol k cervenemu
krizi.
Zde se vsichni na kratkou chvili zastavili, pomodlili a zamavali
dolu smerem k domovu, to na rozlouceni. Cerveny kriz byl pro mnoho
krajanu v cizine symbolem domova. Kdyz se pak po dlouhe dobe z
ciziny vraceli a dosli k cervenemu krizi, vsichni vedeli, ze jiz
jsou doma.
CERVENY KRIZ V POVESTI
Na prelomu prvniho tisicileti, prisli sem na nejvyssi kopec v okoli
ze zeme Slavnikovcu na zapad odtud lezici, muzove a zeny s ditky
odtud vyhnanymi, po vyvrazdeni rodu pana a knizete jejich vojskem
Premyslovcu. Pod vedenim hrabat Klocaru, prosli tuto "zemi nici"
zarostlou neprostupnym pralesnim hvozdem od nepameti jej strazicim,
hledajice nejvhodnejsi misto k svemu trvalemu usidleni. Mimo dosah
moci svych nepratel, kteri ovladli zemi jejich, as na veky veku.
Presto, prezevsecko, jim vdecni byli za zachovani zivotu i za to,
ze s sebou smeli vzit cast bohatstvi sveho, jakoz i semen obili,
ovce i dobytek, kone a nacini vselijake k zivotu nutne. Po ceste k
cili svemu, v obave o zivoty zanechavali v mistech vetsiho rozhledu
cast bojovniku, by tito vcas upozornili na blizici se nebezpeci.
Tak se stalo, ze jmenem domova sveho pojmenovano bylo i skalisko
takto slouzici, uprostred bazin se nachazejici, jez se dodnes
nazyva se Malinska skala.
Ostatni pak dosli na kopec nad dnesnimi Studnicemi a Studnickymi
Pasekami (Kopecek - 822 m n. m.), a na tzv. Vubci, ve Steznikach u
Bahen v Koute a nenapadnych pesin jdoucich od vychodu k zapadu, od
jihu k severu, postavili hradisko z kamenu a klad zde k tomu majice
v dostatku. Uprostred hradiste, tam kde zem dunela, postaveno sidlo
hrabeci vedle pramene vody zde prysticiho ze sluji jeskynich.
Pevnost to byla mocna, okolni neprostupne baziny poskytovaly
dostatecnou ochranu znacne casti palisad po vetsinu roku. Dlouha
leta zili zde zcela neruseni loupeznymi ci jinymi najezdy z okoli,
udrzujice jen spojeni mezi svymi zanechanymi cestou sem, casem pak
i dal v okoli, coby straz, by nikdo bez vedomi jejich nemohl se k
hradisku priblizit. Z casu na cas vysilani bojovnici do okoli
prinaseli zpravy o deni a zasoby nutne k zivotu, jakoz i vyrobky z
kovu a ze vseho nejvzacnejsi pak sul.
I stalo se, ze jedna z techto skupin vystopovana byla az do
hradiska. Tak kol r. 1150 voje knizectvi na zapad odtud leziciho po
pobiti straze u skaly Malinske, zcela necekane uderily na hradiste
lidu Klocaru. Po dlouhe a nelitostne rezi, kdy vetsina utocniku i
obrancu pobita byla, hradby spaleny a rozvraceny, do temnot svitilo
jen horici sidlo hrabat. Z neho vedl umne skryty vchod do jeskyne,
zde se nachazejici. Rozhodnuto bylo, ze syn Klocaruv se zenami a
detmi zustanou zde skryti a po boji snad nebudou nalezeni, zustanou
zivi a postaraji se o ostatni zive i mrtve, by Bohu zadost ucineno
bylo. Ostatni pak, kryti nocni tmou, pokusi se probit z obkliceni a
v okolnich hvozdech se ukryji spolu se svymi blizkymi tam pasoucimi
dobytek.
Vypad ten pulnocni tmou vedl ten rek v cele voje sam. Take vsak v
te rezi zanedlouho padl, vzavse sebou mnoho nepratel. Ale presila
tuze velika byla, a tak probilo se nemnoho bojovniku, casto tezce
ranenych. Po dohoreni ohnu, padl popel se zbytky klad i na vchod do
jeskyne, ktera tak utocniky nalezena nebyla. Ba ani bohatstvi
tohoto lidu, o kterem v okoli kolovaly ruzne zkazky, take zadne. I
odjeli lapkove po dokonani cinu hrozneho v domov svuj, zehrajice na
osud. Tolik mrtvych, cesta udesna a korist zadna ani zajatci,
vsichni pobiti byli.
Prezivsi lid par dnu nato, pohrbil tela bojovniku a jal se hledat
nove utociste k zivotu svemu. Pro rovy svych blizkych vybral pak
kamenitou, nic nerodici stran s hustou lesni travou, porostlou
obrovitymi buky a jedlemi k jiznimu slunci lezici, napravo cesty
jdouci od jihu k severu. Na ostatek, by Buh byl k nim jiz milostiv,
pohrbili na strani za hrebenem, dle cesty severozapadnim jdouci
odkud prisli, take vsechny nepratele padle v boji, ktere druhove
hanebne opustili a nechali napospas selmam divokym.
K usmireni pratel i nepratel pred Bohem postavili pak mezi hroby
jejich na krizovatce cest kriz, zhotoveny z ohorelych palisad,
zkropeny krvi bojovniku, zen i deti. Kazdorocne jej pak obnovovali
a s placem modlili se za spasu dusi padlych bratri a sester na
rovech jejich. Buh, slysic prosby jejich a vidic mohutny cerveny
kriz, postaveny k usmireni a chvale jeho, slzy zen a deti ktere
jako nekonecne retezce koralek padaly k zemi, promenil v seme
kvetiny, ktera precka veky bez pomoci cizi. Jeste ten den z cibulek
takto na zeni spadlych, vyrostly tam dosud nezname kvetiny, ktere s
vychodem slunce rozevrely sve krvave oranzove kvety na rovech
jejich blizkych. Za vsechno pak zena knizete Bohu podekovala a s
jeho svolenim zaklela vsechna bohatstvi i jeskyni samotnou v
rozvracenem hradisti, a tak je dosud nikdo nenalezl. Jeji vchod pry
muze nalezt pouze cista duse v predvecer svatku sv. Jana Krtitele,
by bohatstvi zde ukryte pouzil v boji s bezpravim v rodne zemi
pachane.
Odesli pak vsichni hloubeji do lesu, dal smerem vychodnim, vsak
nedaleko Hradiste a rovu svych blizkych. Zde nasli velke prameniste
vody i urodne pastviny skryte z cest dosud v okoli pouzivanych. Tak
zde postupne postavili ctyri hospodarska staveni a ke kazdemu z
nich vykopali studnu. Zili zde dlouhe veky bez jakekoliv pohromy.
Nekteri synove a dcery postupne odchazeli v sirou zem, kde patrili
k nejzdatnejsim v boji i pracovitosti. Jednim z nich byl jakys
Etlej, (tlej - hor) pravnuk Klocaruv, davny zakladatel rodu panu z
Pernstejna. Z tohoto duvodu pry take v pozdejsich dobach tvrde
bojovali o ovladnuti tohoto celeho uzemi, coz se jim i podarilo.
Snad proto jejich udajne rodna vesnice, Ctyri Studne (Studnice)
byla po dlouha staleti spravovana primo z hradu Pernstejn ci
panstvi Bystrickeho, az do jejich prodeje dne 13.9.1588.
Poznamka:
Podle Jaroslava Slamy uvadi ucitel Josef Zavadil ve skolni kronice
studnicke, ze v roce 1924 provadel na miste trosek pruzkum, ale
nic, krome pramenu vody, neobjevil. Ruiny pry byly kolem r. 1610
castecne upraveny a byly vyuzivany pro ovce jako ohrada temer do
roku 1710. V dalsim obdobi byla stavba postupne rozebirana a kamen
uzivan k prestavbe domku ve vesnici. Posledni kamen byl odvezen
mezi lety 1936-37 Frantiskem Slamou ke stavbe stodoly a pozemek mu
byl obecnim uradem pronajat k zemedelskemu vyuziti.
Zajimavosti take je, ze se ve Studnicich tezil vapenec a palilo
vapno a jsou tu i jeskyne.
Více se dozvíte v GC1QB0N
Studnice a nebo v GC2NXER
Studnicke tajemstvi.
Zdroje:
1) Studnice 1348-2008 stripky z historie, Jaroslav Slama, vydano
osadnim vyborem Studnice v r.2007
2) Velka cast listingu byla prevzata z propagacnich materialu
Novomestkeho okraslovaciho spolku (Klubu pratel kulateho stolu).
Dekuji za jejich laskave svoleni.
O kesi:
Ke krizi se muzete dostat ze ctyr smeru
- z parkoviste 1, od silnice na Studnice, po polní ceste
- z parkoviste 2, od silnice Rokytno-Kuklik, po zelene
tur.znacce(louka)
- od Pasecke hajenky, po ceste vyjete na louce, nejkratsi, ale mene
pouzivana
- ze Studnic, po zelene tur.znacce, nejdelsi, male prevyseni
Kes je lock-lock krabicka o objemu 700 ml.
Pri smene predmetu dodrzujte fair trade. Predevsim CWG mente,
prosim, vzdy jen kus za kus.
GC a TB jsou samozrejme vitany.
Pocatecni obsah:
GC, TB, 3xCWG, keram.slunicko, krabicka na GC, sklenenka,
kaminek
Additional Hints
(Decrypt)
Qibwpngn / gjvaf