Skip to content

Vyhled na Lichnov Traditional Cache

This cache has been archived.

Tobias Reviewer: Archivace listingu keše.

[b]Tobias Reviewer, Reviewer pro ČR[/b]

More
Hidden : 9/27/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keš vás zavede na místo kde uvidíte obec Lichnov.
Dá se odlovit drive-in pokud budete rychlí.
V keši je logbook, propiska.
Keš je malá prosím nevkládejte velké predmety. Dekuji. Spíše se jen zalogujte a zapískejte :-)

Obec LICHNOV - Moravskoslezsky kraj

Správní obvod: Krnov
GPS souradnice: 50°0'43.887 N,17°38'15.676 E
Nadmorská výška: 380 m n. m.
Katastrální výmera: 2 725 ha
Pocet obyvatel: 1 063
Prumerný vek: 33 let
Adresa www: (visit link)

Obec se rozkládá v údolí po obou brezích potoka Cižina v délce pres pet kilometru ve vzdálenosti 10 kilometru jihozápadne od Krnova. Soucástí obce Lichnov je obec Dubnice.

Památky a turistické zajímavosti:

- Kostel sv. Antonína Paduánského
V roce 1672 byl v Dubnici postaven drevený kostel zasvecený sv. Antonínu Paduánskému. Byl to filiální kostel rímskokatolické farnosti v Lichnove. V roce 1820 pri velkém požáru v Dubnici lehl popelem, zustal jen puvodní kamenný oltár a zvony. V letech 1822 - 1823 byl vystaven zdený kostel, jeho interiér byl hodnotne vybaven, a v roce 1870 doplnen varhanami z dílny bratrí Riegru. Po odsunu puvodního nemeckého obyvatelstva v letech 1947 byla obec dosídlena obcany ceské a slovenské národnosti a kostel se stal majetkem obce.

- Vetrný mlýn
Na vrchu "Kukacka" (516 m.) u domu c.p. 344 technická památka - zbytek zdeného válcového vetrného mlýna holandského typu z 18. století (asi z roku 1736).

- Kostel sv. Mikuláše
Farní kostel sv. Mikuláše byl postaven v roce 1730. Má monumentálne rešené prucelí a pudorysnou dispozici ve tvaru kríže.
Nynejší kostel byl postaven za pomoci obce roku 1730 pozemkovou vrchností krnovským vévodou Lichtensteinem na míste puvodního, malého a sešlého dreveného kostelíka. Dukazem podílu Lichtensteinu na stavbe byl jejich erb namalovaný nad hlavním vchodem, dnes zalícený. Obec prispela ke stavbe nutnými povozy a nádenickou prací, jak uvádí Inventarium § 1.
Podle vyprávení starých lidí musely být základy stavby vykopány velmi hluboko. Pudorys kostela má tvar protáhlého kríže, jehož ramena tvorí sakristie s oratorí na jižní a protilehlá kaple sv. Jana Nepomuckého, a komora na náradí na severní strane.
Kostel je z masivního zdiva, celý klenutý, vysoký a svetlý, asi 24 m dlouhý. Hlavní vež stojí nad hlavním vchodem a celá je postavena z kamene. Nad krížením kostela je sanktusová vežicka se zvonem, který je užíván pouze jako mešní a umírácek. Duvodem tohoto opatrení bylo velké vyrušování pri bohoslužbe hlukem zpusobeným nárazy provazu pri vyzvánení na okraje otvoru v klenbe a tak bylo od vyzvánení pri "Sanctus" upušteno. Nyní tedy vyzvání ke mši svaté a jako umírácek.
(Pripsaná poznámka: Od roku 1902 znovu zavedeno, aby i lidé pracující v polích mohli mít úcast na bohoslužbe.)
Kostel má ctyri oltáre a stejne tolik portatilií. Obraz na hlavním oltári jako titulus ecclesiae predstavuje sv.Mikuláše, biskupa z Myrhy. Drívejší byl namalován al fresco na zadní stenu presbytáre. Roku 1839 dala dobroditelka Johanna Blaschkeová namalovat obraz (olej na plátne) u malíre Müllera v Ober-Glogau za 200 zl. konv. meny. Nyní je tento obraz na oratori nad sakristií, protože roku 1881 obstaral dobrodinec Dr. Julius Seidel, c.k. notár ve Vídni a lichnovský rodák, nový oltární obraz sv. Mikuláše u malíre Alberta Adama z Velkého Valdštejna. Postava sv.Mikuláše je na nem však provedena velmi tvrde.
Na krásném hlavním oltári se zcela nahore nachází také zasklený obraz Panny Marie z „Maria Hilf". Na bocním oltári vpravo býval dríve obraz „Obetování P. Marie", na oltári vlevo obraz sv.Josefa. Oba obrazy byly už zmíneným dobrodincem Dr. Juliem Seidelem nahrazeny novými: vpravo „P. Marie s Ježíškem", vlevo „Sv.Josef s Ježíškem", oba malované ve Vídni, zvlášt poslední je opravdu umelecké dílo.
Také 14 obrazu Krížové cesty venoval roku 1882 uvedený velký dobrodinec zdejšího kostela Dr. Julius Seidel, narozený 23.2.1830 v cp.289 v Lichnove, zemrelý ve Vídni 7.2.1895.
(Pripsáno: Puvodní obrazy Krížové cesty, které jsou nyní uloženy na pude kostela, obstaral jistý Johann Zeller, hospodár v Lichnove. Byly posveceny 10. listopadu 1771 dp. Eduardem Nikischem, provinciálem františkánu v Hlubcicích.)
Slavnostne posvetil tuto Krížovou cestu 14. zárí 1882 vldp. Pius Bock, uvolnený knez saské provincie.
Vedle kostela mezi vchodem do sakristie a bocním vchodem je umísten jednoduchý misijní kríž, který pri ukoncení sv.misie slavnostne posvetil 15. dubna 1861 redemptorista P. Matthaeus Wallezek. U opacné strany kostela prakticky naproti zmíneného kríže je další misijní kríž, postavený pri poslední misii za soucasného faráre Aloise Pohlnera nákladem jistého Josefa Philippa, sedláka z cp.162 v Lichnove.
Tato sv.misie probehla od 30. prosince 1899 do 7. ledna 1900 vcetne pod vedením trí kneží redemptoristu ze svitavského rádového konventu, P. Jakoba Wiesera, Josefa Schwaigera a Johanna Oberdorfera. Ke svátosti pokání a k oltári pri ní pristoupilo 1187 osob. 182 lidí se stalo cleny „Spolku Nejsvetejší Svátosti pro krášlení chudých kostelu".
Naproti sakristii, která je na jižní strane, je kaple sv. Jana s oltárem. Oltární obraz sv. Jana Nepomuckého dal namalovat ve Vídni dómský probošt v Bratislave Johann Beutel, lichnovský rodák.
Na velké veži visí dva zvony, z nichž vetší váží približne 8 vídenských centu nebo 4,5 q. Má nápis: O Rex gloriae, veni cum pace, jehož chronogram MCCLXVVII udává letopocet 1272. Tento nápis se nachází i na jiných zvonech v ruzných místech, zvlášte v tech, která existovala pred tureckými válkami. Vide „Kirchliche Kunst" VI Nro6, str.46.
Pokud jde o záznamy o opravách kostela, muže pisatel této kroniky zacít teprve adaptacemi, které byly v Lichnove provádeny až v jeho dobe: puda kostela pod presbytárem a sakristií byla zacátkem devadesátých let odvodnena vývodem od stredu presbytáre pres sakristii a skrze kostelní zed a zed hrbitova až do kanálu u cesty. Vývod dala vykopat obec.
Podle náhodne nalezeného záznamu faráre Schittenhelma bylo zaplaceno malíri Alberdu Adamovi z Horního Gruntu (u Cukmantlu, Zlatých Hor) 56 zl. rak. meny za ruzné premalby a zlacení.
Za faráre Ignaze Grosse byla ze sbírek zakoupena roku 1887 socha P. Marie Lurdské u sochare Stufflesera v Grödenu v Tyrolích za 132 zl.
Za dovoz 7 zl., za jeskyni stolári 39 zl., zámecníkovi 4 zl., malíri 25 zl. Roku 1886 za renovaci postního obrazu a obrazu sv. Jana Nepomuckého malíri Adamovi 65 zl., téhož roku 1886 restauroval malír Adam také hlavní oltár za 175 zl. Také obstaral další lichnovský rodák, státní physicus ve Vídni MUDr. Gregor Schmid, u hodináre Rezka v Neuhausu v Cechách nové vežní hodiny. Staré byly opraveny bruntálským hodinárem Schneiderem a umísteny na vež požární zbrojnice v horní vsi.
Roku 1898 byly na obecní náklady „otoceny" dvoje velké kostelní dvere. Jak hlavní vchod, tak tzv. nouzový východ se doposud otevíraly dovnitr kostela a v prípade neštestí hrozily zablokováním. Stolár Karl Reichel a zámecník Johann Sauer je prestaveli tak, aby se otevíraly ven. Náklady cinily asi 50 zl. Soucasne dal farár z kostelních penez a príspevku dobrodincu podobne upravit vnitrní dvere hlavního vchodu tak, aby se daly otevírat dovnitr i ven (tzv. létací dvere), opatrit je barevným prosklením a nove nalakovat. Stejne dal zároven upravit dvere ze sakristie a kaple sv.Jana, aby se daly otevrít pouze ven.
Dále byla celá spodní plocha dolního kuru, zatím jen z holých prken, bíle natrena a prední strany 1. a 3. kuru hnede nalakovány stejne jako popredí obou bocních kuru. Také byly natreny oltární stupne všech ctyr oltáru, prední lavice a dve lavice u sakristie nove nalakovány, sedadla lavic opravena. Vstup na kur nad kaplí sv.Jana byl uzavren železnou mríží, protože tam kluci behem bohoslužeb tropívali hlasitou neplechu. Náklady techto oprav dosáhly asi 70 zl.
V letech 1900 a 1901 byl obnoven náter presbytáre a oltáru, položena nová podlaha v sakristii, vsazeny dvere ke komore na uhlí a proraženo do ní okno, vsazena dve zcela nová okna na horní strane („mit Wetterseite" - s vetrackami?), sakristie a svatojanská kaple vybíleny, zasazeny dvere u vstupu na pudu kostela, železné traversy do klenby pod zvony a snehové zábrany na kostelní streše nad vchodem do sakristie - vše asi za 360 zl.
Farár dal už dríve zhotovit novou zpovednici do svatojanské kaple a starou prenést do sakristie, také dal dvakrát opravit mechy varhan.
Roku 1902 byl velký zvon zavešen úplne znovu, protože oba železné cepy, na nichž visel, byly prorezavelé skoro do poloviny, a ložisko, v nemž se pohybovaly, plné napadaného písku.
Dodatek:
Narízením Nejdustojnejší knížecí arcibiskupské konsistore v Olomouci ze dne 4. prosince 1915 cj. 16121 byl malý sanktusový zvonek 14. prosince 1915 zástupci Severního dráhy v Opave odvezen pro vlasteneckou válecnou sbírku ve Vídni, I. okres, Stubenring. Zvon vážil 48 kg, jeho prumer byl 43 cm. Na jedné strane byl ozdoben reliéfem Královny nebes s Ježíškem v nárucí, na druhé strane reliéfem sv. Jana Nepomuckého. Na venci nesl nápis: S. Maria et St. Joannes Nepomuceni ora pro nobis. Na dolním okraji stálo: Hat gegossen Wolfgangus Straub in Olmütz 1797.
Potom co mnoho let zvestoval verícím zázrak Promenení na oltári a s tolika farníky se rozloucil, musel být nyní pretvoren ve smrtonosnou zbran a v této strašlivé válce sloužit jako hrozná zbran proti našim mnohým neprátelum. Kéž by v tomto novém urcení napomohl brzkému slavnému míru!
22. srpna 1916 prijel porucík se ctyrmi vojáky a podle príkazu c. k. vojenského velitelství v Krakove z 1.8.1916 Nro271 odebral pro válecné úcely nejvetší zvon farního kostela. Tento zvon mel velmi pekný hlas. Jeho prumer byl 93 cm, výška 70 cm. Nebyl opatren žádným obrazem, pouze nápisem: „O rex gloriae veni cum pace" a pravdepodobne byl velmi starý. Kde a kterým mistrem byl odlit, nebylo vyznaceno. Byl rozbit prímo ve zvonové komore veže. Bylo velmi bolestné naslouchat temným úderum, asi za pul hodiny byl zvon na kusy. Jak dlouho však bude nutno shromaždovat a sporit, aby mohl být opatren nový, stejne krásný zvon? Váha jeho kusu (nekolik kousku je schováno na památku v kostelní truhle) cinila 436 kg. Kostel dostal náhradou od c. k. armádního stavebního oddelení vojenského velitelství v Krakove 4 K za jeden kilogram, celkem 1744 K, které byly uloženy v krnovské sporitelne. Protokol o odebrání zvonu je uložen v kostelní truhle.

Additional Hints (Decrypt)

qho

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)