V historii naseho vinarství se ve vinicich vystridalo mnoho odrud, nez se ustalilo pouzivani tech soucasných. Odrudy revy se k nam dovazely z Uher, Rakouska, Nemecka, ale i z Francie, Italie a Chorvatska. Drive se pestovaly odrudy ve smesi a hlavni vliv na jakost vina se prikládal pudnim podmínkám a poloze vinice. Vina vyrobena ze smesi odrud se nazyvala vetsinou podle nazvu polohy nebo jmenem obce. K vyraznejsimu uplatneni jednotlivych odrud pri vysadbach vinic nebo vyrobe vina dochazelo ojedinele. Nejvyraznejsi to bylo ve stredních Cechach. V Praze i okoli a na Melnice prevazovala vyrazne vysadba odrudy Pinot noir dovezene Karlem IV. z Burgundska. Ve stare cestine se nazyvala Rouci modre, nebo v okoli Prahy tez Kocinka. Na Litomericku byly vetsi vysadby Traminu bileho, který kdysi nazyvali Brynst. Tento nazev vznikl z latinskeho nazvu Vinum princeps, vino prvoradé jakosti. Vina Traminu bileho byla prodavana vzdy za podstatne vyssi ceny nez vina ostatni. Mnoho odrud pochazejicich z jiznich vinarskych oblasti, jez davaly vysoke vynosy, ale nizkou jakost vina v nasich podminkach, se postupne z nasich vinic opet vytratilo. Nejvetsi prevrat v odrudove naplni zpusobilo zniceni vinic revokazem pocatkem 20. stoleti a postupna rekonstrukce na vinice stepovane na podnoze odolne proti teto korenove msici. Spolu se stepovanim revy se vice uplatnila racionalizace v hospodareni na vinicich, ktere se pak vysazovaly v pravidelnych sponech a podle jednotlivych odrud.
Poznej podle kratkeho textu, ktery vzdy obsahuje neco specifickeho, o jakou odrudu vina se jedna. Spravne urcene odrude odpovidaji spravne finální souradnice krabicky. Ctrnact odrud bilych vin, ctrnact textu...
TATO ODRUDA POCHAZI Z NEJVETSI FRANCOUZSKE VINARSKE OBLASTI BORDEAUX, KDE SE PESTUJE V OBLASTI SAUTERNES SPOLU S ODRUDOU SEMILLON, KTERÁ JE PRI PREZRAVANI HROZNU NAPADANA VE VELKE MIRE PLISNI SEDOU. TO ZPUSOBUJE RYCHLY VYPAR VODY Z BOBULI HROZNU A ZAHUSTENY MOST DOSAHNE VYSOKE KONCENTRACE CUKRU. ZE SMESI TECHTO DVOU MOSTU, PRIPADNE I S PRIDAVKEM MUSKATU ZLUTEHO SE VYRABEJI PRIRODNI SLADKA SAUTERSKA VINA, UZIVANA JAKO APERITIVNI, NEBO K PREDKRMUM CI DEZERTUM. HROZEN JE MALY A BOBULE OBSAHUJI VYSOCE AROMATICKE LATKY, KTERÉ ZPOCATKU TVORBY MAJÍ TONY VUNI KOPRIVOVYCH NEBO PO CERNEM RYBIZU CI ANGRESTU A PRI POZDEJSIM ZRANI PAK PRECHAZEJI DO VUNE ZRALYCH BROSKVI.
(podle V. Kraus, Z. Kuttelvaser, B. Wurm – Encyklopedie ceskeho a moravskeho vina)
- N48°50.049 E016°30.804 – CHARDONNAY
- N48°50.149 E016°30.904 – VELTLINSKE ZELENE
- N48°50.249 E016°31.004 – VELTLINSKE CERVENE RANNE
- N48°50.349 E016°31.104 – NEUBURSKE
- N48°50.449 E016°31.204 – PALAVA
- N48°50.549 E016°31.304 – MUSKAT MORAVSKY, MOPR
- N48°50.649 E016°31.404 – SAUVIGNON
- N48°50.749 E016°31.504 – TRAMIN CERVENY
- N48°50.849 E016°31.604 – RYZLINK RYNSKY
- N48°50.949 E016°31.704 – MULLER THURGAU
- N48°51.049 E016°31.804 – RULANDSKE BILE
- N48°51.149 E016°31.904 – RYZLINK VLASSKY
- N48°51.249 E016°32.004 – SYLVANSKE ZELENE
- N48°51.349 E016°32.104 – RULANDSKE SEDE
Recognize by the short text below, which always contains something specific, which sort of wine from list below is meant. The right sort of wine has the right final coordinates. The cache is hidden there!
THIS SPECIES COMES FROM BORDEAUX, THE LARGEST FRENCH WINE-GROWING REGION, WHERE IN THE SAUTERNES AREA IT IS GROWN TOGETHER WITH THE SEMILLON SPECIES, WHICH IS, WHEN OVER-RIPENING, OFTEN AFFECTED WITH THE SEDA MILDEW. THIS CAUSES QUICK EVAPORATION OF WATER FROM GRAPES AND CONSEQUENTLY A HIGH CONCETRATION OF SUGAR IN THE MUST.THE MIXTURE OF THESE TWO MUSTS (SOMETIMES SUPPLEMENTED WITH YELLOW MUSCATEL) IS THE BASIS FOR THE PRODUCTION OF NATURAL SWEET SAUTER WINES, USED AS APERITIFS OR WITH STARTERS AND DESSERTS. THE BUNCH OF GRAPES IS SMALL AND THE GRAPES CONTAIN AROMATIC SUBSTANCES WHICH SMELL OF NETTLE OR BLACK CURRENT AND GOOSEBERRY DURING EARLY RIPENING, AND OF RIPE PEACHES LATER ON.
(by V. Kraus, Z. Kuttelvaser, B. Wurm – Encyklopedia of Czech and Moravian Wine)
- N48°50.049 E016°30.804 – CHARDONNAY
- N48°50.149 E016°30.904 – GRUNER VELTLINER
- N48°50.249 E016°31.004 – FRUHROTER VELTLINER
- N48°50.349 E016°31.104 – NEUBURGER
- N48°50.449 E016°31.204 – PALAVA
- N48°50.549 E016°31.304 – MOPR
- N48°50.649 E016°31.404 – SAUVIGNON
- N48°50.749 E016°31.504 – TRAMINER ROT
- N48°50.849 E016°31.604 – RHEINRIESLING
- N48°50.949 E016°31.704 – MULLER THURGAU
- N48°51.049 E016°31.804 – PINOT BLANC
- N48°51.149 E016°31.904 – WELSCHRIESLING
- N48°51.249 E016°32.004 – GRUNER SILVANER
- N48°51.349 E016°32.104 – PINOT GRIS
