Starobylý židovský hrbitov u Mutenína byl založený v r. 1642 v lese na Ovcím vrchu.
Je zde zachováno 162 náhrobku s východní orientací.
Nejstarší citelné náhrobky ( stély ) jsou z poloviny 18.století, nejmladší z druhé poloviny 19. století.
Spádová oblast pohrbených je z Mutenína, Ostrova a dnes již ze zaniklé vsi Mostku.
Od roku 1853 patril hrbitov Mutenínu, dnes náleží Federaci židovských obcí v CR, která se od roku 2002 o hrbitov stará, postupne jej obnovuje a hlavne udržuje.
V roce 2007 byly všechny stély na hromade u brány, dnes jsou již na svých místech.
Židovské osídlení v Muteníne existovalo od pocátku 17. století. První doložené zmínky o nem pochází ze zprávy domažlického faráre Tobiase Hankelia z 3. ríjna 1669, urcené pražskému církevnímu úradu.
Ve zpráve se uvádelo, že v Muteníne žil již roku 1635 v dome cp. 85 jeden Zid Abraham Ditl se svou rodinou. Roku 1669 zde žilo šest rodin o celkovém poctu ctyriceti lidí.
Roku 1662 židé požádali o možnost zrízení menší drevené synagogy. Z roku 1743 pochází zmínka o židovské škole v pozdejším dome cp. 67. Roku 1747 zde bylo 8 židovských domu, v nichž žilo ctrnáct rodin o 49 obyvatelích.
V 1837 žilo v Muteníne už 110 židu, postupne ale došlo k poklesu až jen na 90. Roku 1920 žilo v Muteníne už jen 6 rodin o 23 obyvatelích. Celkove jsou zachovány židovské matriky od roku 1793. Židovská obec zanikla roku 1938.
Puvodní synagoga z 1663 byla zborena v roce 1860.
Na ní navázala nová synagoga, postavená v klasicistním slohu na míste trí domu (cp. 67), roku 1923 byla za velké náklady prestavena.
Ta byla ale behem období nacismu také zborena stejne jako hrbitov.
Výhled od keše na Mutenín a panorama Ceského lesa, vlevo Zvon.
O kešce:
Keš je umístena mimo hrbitov s nádherným výhledem na Mutenín.
Keš není v kamenné zdi !!!
Na hrbitove se prosím chovejte klidne, tiše a s úctou.