Cache of Brotherhood #1 - Kylešovský kopec Traditional Cache

Opava (nemecky Troppau, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava) je bývalé královské a zemské mesto; od roku 1850 až do roku 1948, poté opet od roku 1990 statutární mesto. Dnes Opava náleží k Moravskoslezském kraji. Mesto leží v Opavské pahorkatine na rece Opave. Vetšina území mesta Opavy leží ve Slezsku, ale 4 jeho cásti (Kravarov, Suché Lazce, Vlaštovicky a Jaktar) patrily k tzv. moravským enklávám ve Slezsku. Opava byla od roku 1742 do 30. listopadu 1928 hlavním mestem Ceského Slezska se zemskými úrady. Mesto Opava má s okolím okolo 70 000 obyvatel, samotné mesto má s mestskými cástmi asi 60 000 obyvatel.

Mesto Opava náleží ke starým sídelním územím. První svedkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takrka každé období praveku zanechalo zde své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradište v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s nejvetší pravdepodobností ke kmeni Holasicu, pripomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Stredoveké osídlení Opavy se konstituovalo patrne ve 12. století v podobe kupecké osady, situované poblíž brodu pres reku Opavu na obchodní ceste z Moravy do Polska. Tato cesta byla soucástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existencí Opavy. Význam a postavení kupecké osady stvrdil mestský statut, který získala nekdy kolem roku 1215. Nedlouho poté, v roce 1224, byla vyhotovena listina, která poprvé hovorí o Opave již jako o meste. Jádro osídlení se koncentrovalo na križovatce obchodních cest v areálu Horního námestí a rozširovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní cásti Dolního námestí. Puvodní opevnení mesta bylo tvoreno patrne pouze príkopem a zemními valy opatrenými drevenou palisádou, pozdeji byly vystaveny kamenné hradby prerušené na trech místech mestskými branami – Jaktarskou, Ratiborskou a Hradeckou. Krome již zmínených dvou námestí existoval v té dobe ješte tržní prostor – Dobytcí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního námestí, v místech pozdejší Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dum, nejstarší obchodní centrum mesta. Ve meste byla od konce 13. století mincovna, na jejímž míste byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Premyslovce na opavském vévodském trune vystrídal syn krále Jirího z Podebrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokum syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášove se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podrízeno prímo ceským králum. V 16. století byla Opava silne zasažena reformací a vetšina obyvatel náležela v predbelohorském období k protestantum. Opavští se dostávali do ostrých konfliktu zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantu narazilo i udelení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císarem Matyášem v roce 1613. Za tricetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnérum dánského krále, nekolikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský rád a o pet let pozdeji zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Snemovní ulici byla v letech 1711–1723 prestavena do barokní podoby, po zrušení jezuitského rádu v roce 1773 pripadla stavum. Pri gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší na území ceského státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému snemu, v soucasnosti je sídlem Zemského archívu. Opava zustala i po ukoncení tricetileté války centrem vévodství, samotný význam vévodských pravomocí a tím i význam ústredního mesta však s postupujícími centralizacními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení mesta se postupne menilo ve prospech nemeckého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století predstavovali Ceši jen asi sedminu obyvatel Opavy. Porážka Marie Terezie a rozdelení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úradu zbudovala rada príslušníku slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na nemž se sešli evropští panovníci (rakouský císar František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedrich Vilém III.) a diplomaté. V oblasti prumyslu vzniklo nekolik prevážne textilních podniku. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovine 19. století vznikly na Jaktarském predmestí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj prumyslu bylo otevrení železnicního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. V roce 1883 bylo v Opave založeno ceské gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve meste vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdeník, z nemeckých listu Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skoncení 1. svetové války, kdy se Opava v záveru roku 1918 stala hlavním mestem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vuci tvorícímu se ceskoslovenskému státu skoncil obsazením mesta ceskoslovenskými vojenskými oddíly bez boje 18. 12. 1918. Až do roku 1928 byla Opava hlavním mestem ceskoslovenského Slezska. V souvislosti s vytvorením zeme Moravskoslezské prestalo být mesto sídlem zemských úradu. Ve meste stále výrazne prevažovalo nemecké obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovine 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetonemecké strany, které naprostou vetšinou privítalo pripojení k nacistickému Nemecku v roce 1938. Opava se stala hlavním mestem jednoho ze trí vládních obvodu v obsazených Sudetech. Ve 2. svetové válce bylo mesto osvobozeno ve dnech 22.–24. 4. 1945, avšak za velmi težkých ztrát. Bylo zniceno témer z jedné tretiny, nepracovala ani jediná továrna. Nemecké obyvatelstvo bylo odsunuto a mesto zmenilo nejen svuj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v ríjnu 1945 zahájila cinnost stálá profesionální ceská scéna Slezského národního divadla v Opave. V roce 1948 byl v Opave zrízen Slezský studijní ústav, dnes soucást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 pusobila ve meste Vyšší škola pedagogická, prenesená pak do Ostravy. Na Ostrožné ulici, v budove postavené na míste rodného domu Petra Bezruce, byla v roce 1956 otevrena expozice o básníkove živote a díle. Od roku 1958 se na pocest básníka koná každorocne v zárí kulturní festival Bezrucova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera pusobí od roku 1974 Dum umení, porádající pravidelne ve svých prostorách umelecké výstavy i další kulturní akce. V roce 1990 zahájila v Opave první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brne. Dne 9. 7. 1991 schválila CNR zrízení Slezské univerzity se sídlem v Opave.

V kesi neni tuzka! / There is no pencil in the cache!

---

Gratulujeme!

---

---