Hostinec Krcma Traditional Geocache

This cache has been archived.

Alex Reviewer: Archivace listingu keše pro nezájem ownera.

Alex Reviewer - reviewer pro ČR

More
Hidden : 9/25/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Hostinec Krcma v Polici nad Metují


Hostinec Krcma na pocátku 20 století

Ledhujský podnik v Polici nad Metují pruští vojáci v roce 1866 málem pripravili o hostinského

Málokterá staletá hospoda má tak podrobne zpracovanou historii jako hostinec v Polici nad Metují, nazvaný jednoduše a pritom tak typicky pro starý lokál: Krcma.

A málokterá se stala námetem pro kresby známého ilustrátora Babicky ci Jiráskových knih Adolfa Kaspara.

Ten zvecnil podobu hostince Krcma na pocátku minulého století hned dvakrát. Jednou do knihy Aloise Jiráska U nás, a jednou soukrome pro majitele hostince.


Hostinec podle Adolfa Kaspara


Krcmu z roku 1720 koupila nekdy v polovine 19. století rodina Josefa Pásmy a té patrí cástecne dodnes. Vnuk Josefa Pásmy Hynek pusobil urcitou dobu jako profesor v Praze a nekdy v roce 1906 privedl na Policko svého prítele slavného ilustrátora a malíre Adolfa Kaspara.

Ten se sice ubytoval na nedaleké Hvezde, ale rodine Pásmových zvecnil jejich Krcmu na akvarelu, který se dodnes dedí z generace na generaci. Nezapomenutelný ilustrátor Babicky a Jiráskových knih pak navstívil Polici jeste víckrát,uvádí místní historik Miroslav Pichl a dodává,ze v rodine Pásmu se traduje, ze jednou s Adolfem Kasparem posedel v Krcme i sám spisovatel Alois Jirásek.

Krcma v Polici nad Metují musí nadchnout kazdého, kdo má rád poezii starých hospod, jejichz zarízení je nefalsovane letité a tradicní. Práve taková polická Krcma se starým kulecníkem je.

Interiéry jsou staré mozná tricet let, mozná trochu déle. Kdyz jsem v roce 1994 zacal hospodu provozovat sám, nechal jsem ji takovou, jakou ji mají rádi starí stamgasti,ríká majitel Jirí Pásma,pokracovatel rodu, jez Krcmu provozovaly v minulém století.Nez ji musely prenechat komunistickému podniku Restaurace a jídelny. Majitelé vsak oproti mnohým jiným nikdy o budovu hostince neprisli - zustala jejich a státní podnik jim platil nájem. Nevelký, samozrejme.

Celou témer trísetletou historii Krcmy sepsal v publikaci Hostince Police nad Metují historik Miroslav Pichl, který je i jejím verným stamgastem. Chodí do ní témer pul století a za nic by tento lokál nevymenil.

Ve své knize soustredil Miroslav Pichl radu archivních záznamu. Treba, ze ve sklepech Krcmy, vylámaných ve skále, mel v jeho pocátcích ulozenu cást zásob vína polický kláster. Ty nádherné sklepy jsou tady dodnes. Mozná by tam byla perfektní vinárna, ríká Jirí Pásma.

První kupec krcmu nikdy nezvládl splatit Krcmu nechal uz v roce 1720 postavit opat benediktinského klástera v Broumove Otmar Daniel Zinke. A to ve Velké Ledhuji, coz byla obec tesne sousedící s Policí. Dnes uz je cástí mesta. Kdyz se hostinec otevrel, scházelo jeste rovných sto let do narození spisovatelky Bozeny Nemcové.

Hostinec s císlem popisným 1 vznikl jako panská krcma predevsím proto, aby pomohl prodat pivo z blízkého pivovaru, jehoz puvodní objekt je dnes jeste mozné videt z hostinské verandy. Benediktini však ledhujskou krcmu uz za patnáct let prodali. Miroslav Pichl nasel ve starých pozemkových knihách dokonce jména prvních hostinských. O prvním archivy mlcí, druhým byl Hans Scholtz ze vsi Dedov v polickém panství a tretím Jan Dittrich z Bezdekova.

Hans Scholtz, cili Jan Solc, koupil 24. brezna roku 1734 hospodu od brevnovského klástera za 300 zlatých. To bylo tehdy opravdu hodne. Podle záznamu vsak ani za dvacet let provozování nebyl schopen hostinec splatit a zustal opatství dluzný dve ste kop mísenských grosu, uvádí Miroslav Pichl.

Z dalsí prodejní smlouvy z roku 1754 se dá usoudit, co vse s hostincem jeho kupec porídil: dva stoly, dve tabule, tri dlouhý stolice, dve malý zidlice, díz, 10 vosatek, 6 sklenic pro pivo, pivní sklenky, jedna hubatka pro pivo, jeden vál pekarskej, jedny váhy, jednu troubu v kamnech zamazanou...


Zvedavému hostinskému hrozili Prusáci smrtí

O dalsích sto letech Krcmy archivy mlcí. Miroslav Pichl míní, ze nekdy kolem roku 1850 uz byl jejím majitelem Josef Pásma, prapredek nynejsího majitele. Ten se svou manzelkou Marií zavedl k hostinci obchod s osadnickým zbozím, vyrábel koralku a pronajímal ho. Obchod zustal u Krcmy az donedávna.Miroslav Pichl popisuje, jak Josefu Pásmovi hrozila v prusko-rakouské válce v roce 1866 dokonce smrt. Ne v boji, ale poté, co prihlízel prestrelce, kterou nedaleko svedla predsunutá pesí a jízdní hlídka pruského gardového streleckého praporu s cetou rakouských hulánu. Vítezící Prusové majitele krcmy lapili a hrozíce mu zastrelením, vyzvídali od neho, jak vypadá vojenská situace ve meste.

Tato památná událost se odehrála pred hostincem ješte jednou, a to v roce 1993. Pri oslavách 740. výrocí první zmínky o mestu Police nad Metují tady pri rekonstrukci události dnešního hostinského Jirího Pášmu„zatkla“ zdivocelá soldateska polické ostrostrelecké gardy.

V roce 1868 prapraded dnešního majitele Josef Pášma významne prispel k založení telocvicno-hasicského spolku Sokol v Polici. Umožnil na zahrade vznik prvního sokolského cvicište a první drevené sokolovny. Pozdeji nelitoval. To když nebezpecný požár velké kulny u krcmy práve díky pohotovosti polických hasicu neprerostl ve zkázu celého hostince a okolních chalup.

Sochu srazil nákladák, lípu vyvrátil vichr Na prelomu 19. a 20. století zacal v Krcme pusobit houbarský spolek vedený známým mykologem Janem Bezdekem a chodil do neho i kaplan P. Sigismund Bouška. Ten je autorem poetického popisu Krcmy pred sto lety: „Blíže panského pivovaru stojí starobylá chalupa. Je celá zarostlá psím vínem, s vysokou šindelovou strechou. Jde se do ní po kamenných, venku pristavených schodech. Pres bystrý potucek, místy kamennými deskami krytý. Pred Krcmou stojí dve obrovité lípy tesne vedle sebe a mezi nimi tycí se socha Bohorodicky na vysokém sloupu. Zde pred malebnou Krcmou o krížových dnech klecívá procesí detské kolem sochy a detské hlásky daleko široko se rozléhají.“

Kamenné schody zustaly, i ten potucek v podobe armatur v prerušené dlažbe. Ale lípy a socha jsou pryc. „Tu poslední jsme museli skácet asi pred peti lety. Už byla stará a koreny nám narušovaly dlažbu. Po lípe zustal jen parez. Sochu srazilo v roce 1947 nákladní auto,“ ríká Jirí Pášma.

Puvodní lípa vzala za své už pri vichrici v roce 1945. Namále mela však už v roce 1924, kdy na stole obecního úradu ležela žádost o její skácení, nebot majitelé Krcmy meli obavy, že lípu vyvrátí vítr a ta poškodí budovu. Zasáhl však místní okrašlovací spolek a lípa preckala i vichrici v roce 1929, kdy padly stromy u sochy Bohorodicky.

Krcma nabízela i erotické služby Inzerát z roku 1934 ukazuje, že ladhujský hostinec nabízí svetlé i cerné pivo od ledu, obedy, vecere a každou nedeli hudbu a tanec. Byly tu i hostinské pokoje. „Inzerát však není vycerpávající. Neobsahuje totiž nabídku erotických služeb, které v Krcme tradicne od dob Rakouska-Uherska poskytovala jedna nebo dve prostitutky. A to i pro zvýšení návštevnosti v konkurenci okolních pocetných hostincu ci v dobe hospodárské krize,“ uvádí Pichl.

Roku 1938 mel krátkou dobu v Krcme sídlo štáb vojenské jednotky, která pred príchodem nacistu strežila vojenský srub nad Belskou horou. Za protektorátu mela Krcma ve ctvrtek úrady narízený zavírací den. Také prídely piva se stále zmenšovaly, až okupacní úrady v únoru 1945 cepování piva zcela zrušily. Pivo bylo tehdy k mání jen pro delníky v továrních kantýnách. Ac hostinec v roce 1954 pohltily Restaurace a jídelny Náchod, ješte dlouho v nem obsluhovala puvodní majitelka Františka Erberová, jejíž drštková polévka byla vyhlášená široko daleko. V roce 1964 nastoupil do Krcmy Jaroslav Lamka zvaný Kozik. Tento svérázný a casto nerudný muž obsluhoval hosty s nezbytným viržinkem v ústech a casto zahudroval: „Všichni tu cumíte na fotbal, a já abych vás obsluhoval.“

Presto za jeho doby vzrostla u místních obliba hostince a starí štamgasti dodnes vzpomínají na tanecní zábavy, na nichž hrával na harmoniku „hrobar“ Jirí Vacek a bubeník „Cída“ Teimer. Obcas jim na saxofon vypomohl Oldrich Jansa, alias „Rumecek“.

Nenasytného Rusa vezla dcera domu na žebrináku Chodíval sem také štamgast Jaroslav Rus, který mel stále velký apetit. „Pro prípad hladu mel stále v kapse saka kus toceného salámu a dokázal sporádat za vecer pekác jitrnicového prejtu ci kilogramové porce solených jiker. To poslední ovšem s fatálními následky,“ vzpomíná Miroslav Pichl. Zmoženého Jaroslava Rusa musela jednou odvézt domu, tedy na „ruské velvyslanectví“, jeho dcera Eva na žebrináku. Práve za hostinského Kozika se zmenil puvodní, útulne zašlý interiér hostince se zarámovanými barvotiskovými obrázky karbaníku s plyšovými boxy, když ho nahradil bruselský styl s modrými a cervenými umakartovými deskami na stenách. A pozdeji pribyl i barevný televizor, tehdy ne zcela bežný.

Dnešní podoba lokálu je z roku 1981, kdy byl hostinským Premysl Jirman. Podnik RaJ Náchod mu dal na obnovu 65 000 korun a o rok pozdeji vedení podniku usporádalo v Krcme oslavy ctvrt tisíciletí její nepretržité existence. „Bylo to však o dvanáct let pozdeji, ale nechybela u toho televize, detský kolotoc, dechovka, pecení kolácu ani místní komunistická elita. Hostinského Jirmana navlékli do kulaté cepicky a zelené kamizoly, takže vypadal jako Švanda dudák,“ vzpomíná Miroslav Pichl.

Zasedá tu Klub kamarádu, Krcma senát i spolek Trosky V roce 1990 vrátily Restaurace a jídelny hostinec potomkum rodu Erberu a obchod rodine Pášmu. Ti si nakonec vymenili provozovny, takže hostinec dnes provozuje prapravnuk Josefa Pášmy. „Tehdy mne s ženou o to požádali, protože nebyl nikdo, kdo by hostinec vedl. Krcmu chceme nechat takovou, jaká byla. I s broumovským pivem Opat. Nikdy jsme také nechteli hrací automaty. Musí to být príjemné místo pro naše štamgasty,“ ríká majitel, bývalý sportovec, který chodil na pivo do Krcmy už v dobe, kdy ji provozoval podnik Restaurace a jídelny.

A tech dobrých štamgastu má hodne. V pátek navecer zde sedává sportovne-pijácká spolecnost Trosky, další se tady sejdou každou nedeli ve dvou skupinách. Jedna má své místo u stolu, nad nímž je na zdi drevená tabulka Klub kamarádu. „Na druhé strane pak sedává takzvaná stolní spolecnost Krcma senát. Prijdou také každou nedeli v 10 ráno. A pravidlem je odchod pred dvanáctou domu na obed,“ ríká majitel Krcmy, která delá cest všem klasickým, starým hospodám, v nichž zustává i v dnešní dobe duch starých casu.

z knihy PETRA BROULÍKA - Stoleté hospody

Ted neco k samotne kesi a odlovu. Majitele o kesce vedi. Presto budte opatrni a chovejte se nenapadne! Zvlaste kdyz je v hospode jeji zvedave osazenstvo! Byl bych rad kdyby dlouho vydrzela.

majitele jiz nekolikrate nasli kacery na zahrade tak upozornuju NENI VUBEC POTREBA VSTUPOVAT DO ZAHRADY!

Additional Hints (No hints available.)



Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...