Skip to content

Knoflikarstvi v Predine Traditional Geocache

This cache has been archived.

Alex Reviewer: Archivace listingu keše

[b]Alex Reviewer[/b] - reviewer pro ČR

More
Hidden : 8/7/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


VÝMENA V KEŠI JE OMEZENA POUZE NA

KNOFLÍKY

CWG A TREKOVATELNÉ PREDMETY!



Podle vyprávení paní Marie Michálkové, netere Jana Šilhavého, je jeho životopis v Knoflíkárské kronice napsán tak jako by ho vyprável on sám.
Narodil jsem se v Predíne v roce 1850. Když mi byly ctyri roky, zemrela naše maminka. Muj otec František Šilhavý, kolár v Predíne, se brzo oženil podruhé. Po první matce jsme byli ctyri kluci, po druhé matce bylo pet detí, tri kluci a dve devcata, byla nás pekná hromádka. Druhá matka byla nám sirotkum pravou macechou. Když mi bylo trináct roku, musel jsem z domu pryc. Mel jsem jednu košilku z tlustého domácího plátna, naproti nám bydlela stará výmenkárka, která mi košili vyprala a zašila mne do ní dva zlaté a na cestu jsem od ní dostal kus chleba, to bylo všechno, co jsem mel sebou. Matka mne ani košili nevyprala.
Do Vídne jsme šli pešky, cestou jsme žebrali o trochu jídla, spávali jsme na pudách na sene u dobrých lidí. Bylo nás šest kluku, vedl nás tam nejaký clovek z Opatova, který umel trochu nemecky. Ve meste nás umístil všechny za dva dny. Za dovedení detí do Vídne se tehdy platily dva zlaté a trochu pohoštení. Vzpomínám si, jak jsme v Holabrunu ješte s jedním kamarádem žebrali u pekare, ten nám dal každému rohlík a když videl oknem cetníka, dal nám každému petník. Cetník zjistil, že máme peníze a dal nám pokoj, jinak by nás poslal šupem domu, žebrat se nesmelo.
Já jsem se dostal do výroby perletových knoflíku. Byl jsem štasten, prestože mistr, mistrová i delníci byli trochu hrubí, ale jídla bylo dost, plat jsem jako ucedník žádný nemel. Ucil jsem se ctyri roky. Ale tenkrát se delalo všechno rucne, žádné stroje nebyly, obzvlášt na knoflíky. Hlavne trpely hodne nohy, protože se stále šlapalo, jiná síla na pohon ponku nebyla. Ješte jsem nebyl ani tri mesíce delníkem a zacala me bolet noha, musel jsem nechat práce a jet domu. Nemocenská pokladna nebyla a na doktora jsem dosud nemel peníze.
Prijel jsem domu a byl jsem nemile privítán, noha me hrozne bolela, podebírala se, lékare mne nevolali, stálo by to hodne penez, tak jsem se lécil, jak kdo poradil. Konecne otok uzrál, propustilo se mne to, ale ne a ne se zahojit. Trvalo to skoro celý rok, než se noha zahojila, ale zeslábnul jsem, máma nás moc nešetrila, jídla bylo málo a špatné. Mel jsem jednoho vlastního bratra, byl hrbatý, matka byla nevrlá a konecne rekla tatínkovi, že již nás živit nebudou, abychom šli do sveta žebrotou, já bych zpíval a bratr by mohl hrát na harmoniku. Tatínek nás chtel na tu žebrotu vypravit, bratr ale rekl, ne tatínku, jen co bude Honza zdravý, jdeme pryc. A tak jsme šli, bratr se dostal do ucení ke krejcímu a já zase s tou bolavou nohou ke známému mistrovi, ke knoflíkum. Pracoval jsem nejaký cas, až mne mistr rekl: Jeníku, takhle to s tebou nepujde, byl by z tebe mrzák. Já ti dám práci domu. Mužeš si vzít nejaké chlapce a vyucit je knoflíky, budeš mít dosti jiné práce, abys nemusel šlapat.
Byl jsem plný radosti, jel jsem domu, najal jsem si malý byt, vzal jsem si živnost, postavil jsem ponky, které mistr z Vídne poslal, do svetnice a dali jsme se do práce. Bylo nás pet, vlastne šest, já ponk ani nemel, nebylo místo, ale mel jsem stále co delat, abych všechno zarídil. Dva delníci se mnou dojeli z Vídne, a to Karel Strecha a J.Hejtmánek, ucedníci byli Josef Oburka z Valdorfu, Antoním Krutiš a Josef Doležal. Tak jsem zacal v Predíne knoflíkárské remeslo v roce 1872.
Dum u kostela c.28 jsem od otce koupil, aby se mohly vyplatit podíly ostatním sourozencum. Dolní místnosti byli dílny a skladište. Obchod se smíšeným zbožím byl ve stálém provozu, tak jsem všechno dal do porádku a vedl dál.
Když rodice zemreli, oženil jsem se a pri pilné práci dobre se nám darilo.

Podrobné informace o knoflíkárském remesle od zacátku až k zániku najdete na tomto odkazu.

V Predíne mužete mimo keše navštívit i malé remeslné muzeum, budovu Fagusu (drívejší knoflíkárský dum), kostel, nekolik rybníku a treba i nove zrekonstruované fotbalové hrište.
NAJDETE VE WAYPOINTECH A OBRÁZCÍCH

Additional Hints (Decrypt)

Irgivpxn an irgivppr, orgba.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)