Cely text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Zapadne od vladycke tvrze ve Svinne lezi maly hajek, ktere mu se
rika Doubi. Jeste na pocatku 20. stoleti slo o haj
majestatnich dubu, mnohde zubem casu zevnitr sezranych, po kterych
se misto uprostred poli jmenuje.
V ustnim podani se traduje, ze dubovy haj byl obetnim mistem
pohanu. Samotne obetiste bylo uprostred, devatero dubu jej
obklopovalo ve tvaru podkovy otevrene k jihu. O malych
ruzickach kvetoucich na miste predpokladaneho obetiste se rikavalo,
ze jsou pripominkou krve prolite a bozstvum obetovane.
Na blizkem poli byly nalezeny zlate mince datovane do
3. stoleti naseho letopoctu. Nalez spolu s mnoha davno
zaniklymi cestami sbihajicimi se k Doubi podporuje teorii
o drivejsi vyznamnosti tohoto mista. Ac je zminovana kupecka
zastavka nebo vojenske uziti, umisteni na rovine a mimo
spojnice vyznamnych mest tyto moznosti spise vylucuje.
Pravdepodobnejsi je nabozenske vyuziti, popripade shromazdovaci
misto pro lid z okoli.
Dnes stoji uprostred Doubi mohyla a na ni kamenny kriz.
Nechal ji navrsit a kriz vztycit v roce 1847 pan
Frantisek Jahnl, najemni velkostatkar ve Svinne. Ac byl puvodem
Cech, nechal na podstavci umistit desku s nemeckym textem
(Ich bin...).
V te dobe duby jeste staly, ale cas jejich zivota se jiz kratil.
Padly v letech 1906 a 1907 na prani Jana Cermaka, toho
casu spravce liblinskeho panstvi. Snad ze smutku po jejich ztrate,
mozna z estetickych pohnutek, nebo mozna jen z povinnosti
vysadil hajny Vejvoda vedle krize dva male doubky. Sami si muzete
prohlednout, jak za 100 let vyrostly. V hajku dnes prevazuji
akaty doplnene naletovymi stromky, krasna je i pravidelna lipa
pred krizem.
Ac Doubi jiz davno neni prirodnim chramem pod korunami staletych
velikanu, stale jde o tajemne misto. Az bude jasno, svitit
odpoledni slunicko a foukat mirny vetrik, prijdte se na par
chvil posadit. Z okraju Doubi je pekny vyhled k jihu na
protejsi ploche vrcholy Hradek a Rovnicka doplnene vyvyseninou
Na Mytich, za nimi na jihovychode vystupuje hreben Radce. Smerem
k severozapadu a severu se otevira panoramaticky vyhled
na severni Rokycansko a Plzensko.