CZECH:
Tato keška je věnovaná opuštěné a chátrající železniční stanici v Kolíně.
Tato keška spadá do série kešek věnovaným železniční tématice v blízkém okolí.
Zeleznicni serie - bonus GC458GF
Pokud jste je ještě nenavštívili, tak máte jedinečnou příležitost se s nimi seznámit:
A= AZD 99 GC218BW Bonusové číslo: A=164
B= Trat 235 / Railway No. 235 GC2WFB4
C= Kolin dilny / Kolin railway workshop GC2KT5A Dříve: Maly bycek / Littel Bullock!
E= Zeleznicni nadchod Caslav /Railway overpass Caslav GC3DAF8
F= Jan Perner GC3E7H7
G= Zeleznicni podchod Stary Kolin / Railway Underpass GC3XNVP
H= Zeleznicni navestidla/ Railway signals GC435KX Dříve: Zeleznicni vyhybky / Railway Switches!
I= Zeleznicni mosty / Railway Bridges GC438J0
J= Zeleznicni zachody / Railway Toilets GC440W3
Nezapomňte si zde opsat bonusové číslo D!!!
Z místa umístění kešky je pěkně vidět na budovu místního nádraží v Kolíně a na nádraží vlečky nedaleké firmy.
Měli by jste tu mít klid na logování a neměli by jste být otravováni obyvateli, kteří na tomto nádraží bydlí. Našel jsem mnohem lepší místo i pro větší kešku u nádražní budovy, ale obával jsem se o její existenci i o kačery, který ji půjdou odlovit.
Hledal jsem informace o této budově, ale nenašel jsem skoro nic. Proto Vás zde budu hlavně informovat o místní trati.
Většina železničních budov a staveb se budovala za Rakouska-Uherska podle jednotných vzorů. Proto Vám můžou být tyto budovy hodně podobné. Je to logické - bylo to levnější.
Historie trati 014 Kolín-Ledečko
V 19. století nastal rozvoj průmyslu a koňské potahy nedostačovaly svou kapacitou. Proto se začalo uvažovat o zbudování trati na jih od Kolína. Největší zásluhu na zbudování trati měli především majitel velkostatku v Ratajích nad Sázavou hrabě Leopold Šternberk, majitel skláren v Sázavě Bedřich Švarc a tehdy okresní město Uhlířské Janovice. Generální projekt byl schválen ministerstvem obchodu ve Vídni. Poté byla vytvořena akciová společnost pro financování stavby, do které akcionáři přispívali a peníze byly použity na stavbu tratě. Vrchním inženýrem a projektantem tratě byl Josef Svatoš. Vyměřovací práce započaly v roce 1895. Stavbou dráhy bylo pověřeno v roce 1899 Podnikatelství staveb ing. Osvalda Žitovského. Stavělo se na několika místech současně. Trať z Kolína do Rataj nad Sázavou předměstí byla uvedena do provozu 15. prosince 1900. Zbytek tratě vedoucí do Čerčan a Kácova byl pak uveden do provozu 6. srpna 1901.
Původně trať nekončila již v Ledečku, ale vedla až do Čerčan. Proto se trati říkalo Čerčanka. Později byla trať provozně rozdělena na dvě části. Z Kolína se jezdí pouze do Ledečka, kde se může přestoupit na trať vedoucí do Čerčan.
V prvních letech provozu trať, hlavně díky příjmům z nákladní dopravy, prosperovala. Hlavními komoditami byla cukrová řepa, kámen, dříví, dobytek, brambory, sklo a výrobky cihelen. Do některých podniků byly dokonce zřízeny vlečky (např. cukrovar Ratboř či cihelna v Červených Pečkách). Objem zásilek nákladní přepravy dopravovaných po trati klesal hlavně v 60. letech a po roce 1990. V roce 1992 se trať dostala na seznam ztrátových lokálních tratí. Uvažovalo se dokonce o zrušení trati čico její privatizaci. Ani jedna situace však nenastala. Na trati jezdily zpočátku vlaky dvakrát denně a byly taženy parními lokomotivami, přičemž se vlak skládal z nákladních i osobních vozů. Později počet vlaků na trati narůstal. Nenarůstal však pouze počet vlaků, ale i počet zastávek a stanic. Původně jich bylo na trati patnáct. V roce 1947 přibyla zastávka Mitrov, v roce 1948 zastávka Kořenice a v roce 1995 zastávka Hluboký Důl. Na konci 80. let byla ukončena výměna kolejí a generální oprava výhybek. V části trati byly požity kolejnice R 65, ve zbytku kolejnice S 49. o její privatizaci. Ani jedna situace však nenastala.
První vlna motorizace byla započata v roce 1932. Za druhé světové války byl však nedostatek paliva, a proto se začaly opět používat parní vozy. Po válce se na čas opět vrátily motorové vozy, ale nepoužívaly se dlouho. Druhá vlna motorizace nastala v polovině 60. let. V roce 1977 projela poslední parní lokomotiva.
Popis Trati 014 Kolín - Ledečko
Z Kolína je profil tratě povětšinou ve stoupání až za Uhlířské Janovice. Po výjezdu z této stanice, za zastávkou Mitrov vlak projíždí lesem a za zastávkou Mirošovice pak sjíždí v téměř 24‰ spádu do Rataj nad Sázavou předměstí. Poté následuje mnoho směrových oblouků. Vlak se přibližuj k řece Sázavě. Za zastávkou Rataje n. S. odbočka se k trati z Kolína připojuje trať ze směru od Kácova. Po překonání obloukového příhradového mostu následuje tunel, za kterým se objevuje stanice Ledečko.
Údaje o trati:
o Délka trati: 40 km
o Stanovená rychlost pro osobní vlaky: 60 km/h v obou směrech
o Nejvyšší bod dráhy: 468 m.n.m., nedaleko zastávky Mirošovice u Rataj nad Sázavou
o Největší sklon: 23,9 ‰, klesání z Mirošovic u Rataj nad Sázavou k Ratajím nad Sázavou předměstí
Zastávky a stanice na trati:
Kolín, Kolín místní nádraží, Hluboký důl, Červené Pečky, Ratboř, Kořenice, Chotouchov, Pučery, Bečváry, Drahobudice, Hatě, Chmeliště, Uhlířské Janovice, Mitrov, Mirošovice u Rataj nad Sázavou, Rataje nad sázavou předměstí, Rataje nad Sázavou, Ledečko
Významné stavby na trati:
o Hranický viadukt mezi Červenými Pečkami a Ratboří
o Obloukový příhradový most za zastávkou Rataje nad Sázavou
o Tunel za zastávkou Rataje nad Sázavou předměstí - délka 94 m
o Tunel za zastávkou Rataje nad Sázavou - délka 197 m
Vlaková doprava na trati 014
Trať Kolín - Ledečko (služebně č. 518) je provozována v nezávislé trakci.
Osobní doprava:
Od ledna 1978 dodnes jezdí po trati motorové vozy řady 810. Jsou to osobní motorové vozy druhé vozové třídy, které mají maximální rychlost 80 km/h. Počet míst k sezení je 55. Výrobcem byla Vagónka Studénka. Ty jsou doplněny vozy řady Btax, což jsou osobní vozy mající 62 míst k sezení a s maximální rychlostí 80 km/h. Od roku 2010 jezdí na trati modernizované motorové vozy řady 810 a to Regionovy 814.
Nákladní doprava:
Nejdelší vlak nákladní dopravy, který zde může projet, je dlouhý 190 m ( 38 náprav, limitující je stanice Bečváry), zábrzdná vzdálenost 400 m. Dovolená hmotnost na nápravu u 2- a 4- osých vozů je 20 t, u 6-osých 14,5 t, dovolená hmotnost na běžný metr vozu je 7,2 t.
Hlavní přepravované komodity jsou uhlí a dřevo.
Použitá literatura:
[1] SLÁDEK, Vladimír. 100 let romantické lokálky. Kolínský press 2001
[2] KUPR, Jaromír, NAVRÁTIL, Martin, KRATOCHVÍL, Miloš. 100 let místní dráhy Kolín - Ledečko
O kešce:
Keška je o velikosti vnitřního objemu 110ml. Kešku dávejte zase na své místo!!!
Tato keška slouží též k úschově, TB, GC či CWG.
Dávejte si pozor při vyzvedávání a logování, ať jste nenápadní či ať Vás nikdo nevidí!!!
8.1.2012 Došlo k posunutí kešky na jiné lepší místo, odkud je lépe vidět na nádraží. Také bohužel došlo ke zmenšení objemu kešky.
28.11.2012 Došlo k posunutí kešky blíže k budově nádraží a tím i na bezpečnější místo.
Doufáme, že se Vám zde bude líbit. Pokud se Vám tato keška nebo jiná ode mne líbila, tak se nebojte dát bod oblíbenosti.
Pokud chcete, tak můžete navštívit další naše kešky. Naše kešky jsou zde.
ENGLISH:
I preparing English version this cache.