Jak Vodochody ke zvonicce prisly
Vznik zvonicky je trochu slozitejsi a proto si dovolim vzit to trochu obsirneji. Na pocatku byl jeden obecni pozemek. Byvalo zvykem, ze se po cele leto pasl dobytek vsech drzitelu spolecne na loukach a uhorech, k cemuz obec vydrzovala obecniho pastyre. Onen pozemek vsak byl pro ucely pastvy maly a nevyhodne polozeny tudiz nestalo za to tam stado vyhanet(jednalo se o pozemek pod dolejsim mlejnem, ktery byl stranou od obce).
"Usmyslili si tehdy, kdyz bez toho v obci, jez cela katolicka je a k zvoneni ranniho, poledniho a vecerniho casu zadny zvon az doposavad nemaji, takovy nabozny skutek k pamatce jejich potomku uciniti, onen kousek pastevniho gruntu odprodati a za ty penize potrebny zvon pro celou obec sobe spusobiti"
Tehdy byla zvonicka skutecne postavena a stoji dodnes. Zvonec vsak jiz neni puvodni - ten zabavili Nemci v roce 1943. Novy zvonec daroval obci Vojtech Oresko (z cp.26). Na pocest darce byl pojmenovan Vojtech. Zvonec vysvetil v breznu 1944 dr.Dlouhy tehdejsi odolenavodsky farar a kmotrou byla Marie Krumpholcova, tehdy nejsarsi obcanka Vodochod.
Dlouholetym zvonikem byl az do sve smrti Josef Koutecky, ktery zvonil pravidelne a svedomite trikrat denne. V lete zvonil rano o pul pate a v zime o pul seste, potom v poledne a vecer pred setmenim zvonil klekani. Zamlada byval hajnym na Dole u dr. Gregra a ten mu za jeho sluzby daroval presne jdouci hodinky, takze podle jeho poledniho zvoneni se ridily hodiny v cele obci. Po nem prevzal zvoneni jeho zet, valecny invalida Josef Fiala.
Podobnou zvonicku jako Vodochody mely i Hostice. O jejim puvodu se zatím nenalezly zadne doklady. Zvonicka vzala za sve spolu s prastarou lipou, pod kterou stavala. Zvonecek na ni byl vzacnou historickou pamatkou s datem 1776, byl však neznamym pachatelem ukraden.
Hosticka zvonicka byla znovu postavena a stoji dodnes. Bohuzel najezdum nenechavych rukou se neubranila ani jedna a tak je dnes místo pravych zvonu krasli pouze nahrazky a cedule na tuto skutecnost upozornujici. Proto jsou obe zvonicky jiz leta tiche a malokdo si na jejich historii vzpomene.
Vodochodska zvonicka stoji pred domem cp.32, byvalou tvrzi ke ktere se vaze dalsi z mych cachí. Prostranstvi na kterem zvonicka stoji byvalo driv srdcem obce - navsi. Vesla se sem klidne i pout a probihaly zde mnohe obecni aktivity. Novym centrem se postupem casu stalo okoli fotbaloveho hriste na kterem probiha vetsina venkovnich akci.
Lipa u zvonicky
V dubnu roku 1918 zasadil ke zvonicce pan Antonín Kriz lipu, ktera vyrostla v krasny, mohutny strom. Podle jeho vypraveni tak chtel ucinit jiz v roce 1915 na pamet 500. vyroci upaleni mistra Jana Husa, ale tehdy nemohl stromek nikde sehnat.
Kdyz mel kmen lipy asi 15cm v prumeru, prijela na vodochodskou pout strelnice s houpackami a asi desetilety hoch za spolecnosti komediantu zacal lipu rezat pilou. Pan Kriz, ktery sel nahodou kolem, mu v tomto dile zabranil a lipu tak zachranil. Dodnes je tento rez na kmeni znat ve vysi asi 60cm na vychodní strane.
Zdroje: Publikace „1000 let Vodochod“ a „Zlomky letopisu“
*Kresba a navrh titulni strany logbooku je moje vlastni, za jeho vyrobu a realizaci meho napadu na jeho ukryt patri velky dik Havrosovi*