Vlakové nádraží Katovice leží na trati Plzen-Ceské Budejovice. Je tvoreno zachovalou nádražní budovou, nekolika zchátralými priléhajícími objekty a tratovým viaduktem. V soucasné dobe se tento úsek trati využívá jako místo míjení rychlíku a nákladních vlaku pricemž jako zastávku ho využívají pouze osobní vlaky.
Historie
Historie Katovického nádraží se nijak neliší od tisícu podobných po celém svete. Do historie a pametí nekolika stovek lidí se však nesmazatelne zapsalo 20.dubna 1945 kdy melo tvorit zastávku nemeckému vlaku vezoucí vezne, kterí byli urceni k odklízení trosek po bombardování Klatovského nádraží spojenci. Jeho príjezd a tragický pobyt ve stanici zaznamenal Ing. Karel Kuncipál:
,,20. dubna 1945 ráno zastavil na nádraží v Katovicích nákladní vlak preplnený politickými vezni ceské, ruské, ukrajinské, polské, francouzské, nemecké a holandské národnosti. Vlak strežila jednotka SS. Vezni projeli Nemeckem, Belgií, Holandskem. Jejich vlak unikal pred západním frontou na jihovýchod do koncentracního tábora Mauthausen v Rakousku, kam však nedojel, nebot z východu se blížila Sovetská armáda. Mezi 8. a 9. hodinou ranní zaútocila na vlak dvojice hloubkových letadel. Kulometnou palbou zasáhla lokomotivu a nemecká auta na prvním voze za lokomotivou. Strážci vlaku se skryli v protileteckém krytu. V krátké prestávce mezi palbou otevrel zamestnanec tehdejšího hospodárského družstva František Gál dvere u trí vagónu a asi 200 veznu se dalo na útek Nekterí byli na úteku zastreleni, ale jiným obcané Katovic pomohli v úteku. Po náletu také Katovictí prišli na nádraží a donesli veznum jídlo, kávu a cigarety. Uprchlým veznum rovnež pomohli obyvatelé okolních vesnic. Vlak s dalšími vezni odjel v noci z 20. na 21.dubna ze stanice do západních Cech, kde je osvobodila spojenecká vojska.“
Uprchlí vezni se ukrývali s pomocí místních obyvatel v Katovických, Novosedelských, Mukárovských a Volenických lesích až do osvobození území Americkou armádou. Ti z nich kterí to štestí nemeli byli pohrbeni na místních hrbitovech a pozdeji byli jejich ostatky exhumovány a prevezeny do Prahy. Ve volenicích se každorocne uskutecnuje slavnostní ceremoniál k uctení jejich památky.
