Na návrší zvaném Bradácov (876,3 m.n.m.), jižne od Ceského Jiretína, mezi hranicním údolím Pstružného potoka a západne od hráze Flájské prehrady, stojí pozoruhodný bývalý lovecký zámecek. Loveckému zámecku se ríká proste jen Zámecek (s velkým Z), Lichtenwald (prípadne Lichtenvald), Valdštejnuv zámecek, zámek u Ceského Jiretína, zámek u Flájí ci Obora. Tento jednoduchý lovecký zámecek totiž nechal v letech 1761 až 1767 vystavet majitel valdštejnského panství Horní Litvínov Emanuel Filibert z Valdštejna.
Neobvyklý název zámku se skládá ze jmen dvou šlechtických rodu: Lichtenštejnu a Valdštejnu. Své manželce Marii Anne, lichtenštejnské knežne, dal hrabe Valdštejn zámecek jako svatební dar, a jméno Lichtenwald tak melo symbolicky vyjadrovat spojení obou rodu. Vrch byl puvodne huste zalesnen, ale stromy byly zniceny v dusledku prumyslových exhalací, tak jako i jiné cásti Krušných hor. Nyní už znovu slušne zarustá lesem.
Stavbu vedl stavitel J. M. Rittig (psáno též Ryttig ci Rüttig) z Bíliny, zrejme podle vlastního projektu v pozdne barokním slohu. Nestavelo se souvisle, pomerne jednoduchá stavba mela i rocní prestávky, takže se díky místním povetrnostním podmínkám muselo i behem vlastní stavby dost znacne opravovat. Jednotlivé budovy tvorí pravidelný kruh okolo oválného nádvorí, který se skládá z hlavní zámecké budovy, lesovny, domu vrátného, stájí a vozové kulny. Hlavní budova je obdélná, patrová s mansardovou strechou. Po jejích stranách jsou obytná stavení, pri vjezdu do areálu pak pilírová brána. Brána a pilíre plotu bývaly zdobeny drevenými sochami jelenu. Zámeckou stavbu Lichtenwaldu lze charakterizovat dílo provincního architekta, v základní koncepci podmínené slohove vyspelou predlohou.
Zajímavá je skutecnost, že objekt ve svém architektonickém pojetí nevykazuje nejmenší souvislost s tradicí ceské pozdne barokní architektury, jde spíše o slohove retardovaný projev nemecké provincní oblasti. Významnou soucástí stavby je zachovalý, mimorádne pocetný soubor hodnotných puvodních architektonických detailu. Slohove nejvyspelejší jsou práce truhlárské; práce štukatérské jsou zde pomerne konzervativní a odpovídají dobe na prelomu první a druhé ctvrtiny 18. století. Budova, jejímž základním materiálem bylo drevo okolních lesu, kdysi sloužívala jako reprezentativní zázemí šlechtě, která zámecek využívala jako svoji základnu pri honitbách. V soucastnosti budovy mají novou strechu, celkovou rekonstrukcí ale neprošly. Nejsou ani nijak využívané. Zámecek patrí Lesum Ceské republiky, interiéry ani nádvorí proto nejsou verejnosti prístupné. Celý areál je v soucasnosti na prodej.
Prilehlá Flájská obora, ac není moc známá, patrí k našim vubec nejvetším oborám. Dnešní výmera obory je 1930 ha s kmenovými stavy 300 ks jelení zvere. Soucástí vnitrního vybavení obory jsou dve ubytovací zarízení. Lovecká chata Jirího návrší, postavená v 70. letech 18. století a zarízení Vodárna, které vzniklo opravou bývalého vodárenského objektu v roce 1997. Z chránených živocichu je zde registrován výskyt cápa cerného, dále výra velkého ci sýce rousného. Pozorován byl orel královský, morský, casto je možné spatrit orlovce rícního nebo motáka pilicha. Obora samotná je prístupná jen v mesících cervenci a srpnu (ale pouze soboty a nedele) a lze ji projet na kole po vyznacené stezce, což muže být vítaným zpestrením.
Všem preji štasný a veselý lov a predem dekuji za pekné logy :-). Každá priložená fotka také poteší ;-).
P.S. Pridány DOBOVÉ FOTOGRAFIE LICHTENWALDU. Za jejich poskytnutí velmi dekuji kacerovi "stokurev".