Zaniklá tvrz Žižín
Ves Žižín je v pramenech poprvé doložena roku 1406 v souvislosti se jménem klerika Jeníka ze Žižína. Prvním známým majitelem byl Jan ze Žižína, který roku 1415 pečetil stížný list české šlechty do Kostnice. V poslední třetině 15. století byli majiteli různí měšťané.
Ves Žižín mívala také tvrz, sídlo vladyků ze Žižína. Byla sídlem statku, o jehož starších dějinách nic nevíme. Asi v roce 1478 až 1480 tu sídlil Václav Halda ze Žižína (řečený z Teplé a z Kutné hory). Po smrti Václava Haldy z Kutné Hory dostal tvrz roku 1483 jako odúmrť od krále Vladislava II. Matěj ze Žižína a ze Skochovic. V roce 1495 odkázal Matěj ze Žižína celý majetek své manželce Markétě, která jako vdova měla vládnout, dokud by svůj stav nezměnila. Po případném sňatku již neměla být nejvyšší poručnicí, ale spravovat statek společně s Divišem Boharynským z Hrádku.
Matěj ze Žižína zemřel kolem r. 1497 a jeho právo na ves i tvrz v Žižíně, i na vše ostatní, co k tvrzi patřilo, připadlo králi, který vše dal Řehořovi z Dorotic za věrné služby. Poručníci vdovy a sirotků právo na tvrz a ves po dvouleté při u dvorského soudu uhájili. Pro velké dluhy byli však nuceni tuto tvrz, dvůr, ves s příslušenstvím i tůněmi roku 1498 prodat za 200 kup grošů českých panu Vilémovi z Pernštejna, který je připojil k panství pardubickému.
Ves patřila až do roku 1560 pánům z Pernštejna. Toho roku prodal pan Jaroslav z Pernštejna prodlužené panství pardubické králi Ferdinandovi, který je koupil pro svého syna arciknížete Maxmiliána. Poté však tvrz přestala plnit funkci panského sídla a zakrátko zanikla. Tvrz Žižínská stávající na břehu Chrudimky na čísle 1 již nepovstala ze zřícenin, do kterých během času upadla. Na návrší východně od Žižína, kde se říká “na spáleništi”, byly nalezeny různé zbytky lidského obydlí. Na břehu Chrudimky, kde prý stával mlýn, byly nalezeny dubové podvaly. Po tvrzi, jež stávala na břehu Chrudimky, není již ani stopy.
