CESTA ZA KONRADEM Traditional Geocache

Konrád z Vechty (asi 1364 - 26. prosinec 1431, Helfenburk u Úšteka) se narodil v meštanské rodine ve vestfálském hrabství Vechta. Stal se knezem a protože byl schopný financník, dostal se do služeb krále Václava IV.

V letech 1398-1400 byl clenem královské rady. Roku 1401 se stal na prímluvu Václava IV. biskupem v dolnosaském Verdenu, ale biskupem nebyl potvrzen. Proto byl jmenován mincmistrem království ceského, pak zemským podkomorím. V roce 1408 se dostal na olomoucký biskupský stolec jako Konrád II. V roce 1412 se stal administrátorem pražské arcidiecéze a 10. února 1413 byl papežem potvrzen jako metropolita pražský.

Roku 1416 se kostnický koncil zamýšlel, že jej povede k zodpovednosti za necinnost v souvislosti se situací v Cechách. Pražské arcibiskupství zápasilo s hospodárskými težkostmi a Konrád byl nucen prodat radu majetku. Po smrti krále Václava IV. korunoval Zikmunda Lucemburského ceským králem. Ke králi však neprimknul a 21. dubna 1421 se verejne prihlásil ke Ctyrem artikulum pražským. Poslušnost mu odrekl olomoucký biskup Jan XII. Železný i litomyšlský biskup Aleš z Brezí a arcibiskup Konrád byl dán papežem do klatby. Zrekla se ho svatovítská kapitula i všechno knežstvo verné církvi. V letech 1423-1425 zastupoval stranu podobojí pri jednání s katolíky. V záveru svého života lavíroval mezi husity a katolíky. Dne 21. prosince 1425 byl papežem s konecnou platností zbaven úradu. Odebral se nejprve do Roudnice nad Labem a potom na hrad Helfenburk (u Litomeric), kde 26. prosince 1431 zemrel. Byl pohrben patrne v tamejší hradní kapli.

Na hrad Helfenburk (zvaný též Hrádek), dorazíte, pujdete-li od "kešky" dále po žluté.

První zmínky sahají do roku 1375, kdy jej prodal Hanuš z Helfenburku i s celým panstvím pražskému arcibiskupovi Janu Ockovi z Vlašimi. Ten hrad podstatne rozšíril. Jeho nástupce Jan z Jenštejna nechal v letech 1390-1395 vybudovat hlavní mohutnou ctyrbokou vež hradu a dokoncil dodnes zachované hradby, které jsou 12 m vysoké a 277 m dlouhé. Pres 60 metru hluboká studna zajištovala obráncum dostatek pitné vody. Zachované brány s v padlinami pro padací mosty jsou názornou ukázkou stredoveké fortifikacní techniky. Za vlády pražských arcibiskupu hrad sloužil jako skrýš pro klenoty, relikvie a také pro knihovnu Svatovítského chrámu v Praze.

Hrad vlastnili také Michalovicové, Rožmberkové a Štemberkové. V roce 1467 hrad dobyla vojska krále Jirího z Podebrad. Po majetkových presunech dostali hrad Sezimové. Hrad k obývání již neužívali.