I Hronov ma svou hornickou historii o kterou se v polovine 19. stoleti zaslouzili zejmena bratri Regnererove z Havlovic. Josef (1794 - 1852) byl osviceny katolicky farar a pusobil na mistni fare. Vincenc (1807 - 1855) sbiral zkusenosti s dolovanim v Uhrach, kde se vyucil a podnikal a odkud si i do zacatku privezl 20 000 zlatych. Cele toto obdobi zvecnil mistni rodak Alois Jirasek ve sve ctyrdilne "kronice" U nas.
Hronov lezi na 20 km dlouhe takzvane hronovsko-poricske poruse tahnouci se ve smeru SZ-JV Jestrebimi horami, ktera oddeluje vychodni cast podkrkonosske panve od panve vnitrosudetske. Na teto poruse dochazi k nejvyznamnejsim seizmickym projevum u nas. Napriklad pred sto lety dosahlo zemetreseni na Hronovsku sily 4,7 stupne Richterovy skaly.
Soubezne se zlomem vede i Zaclersko - Svatonovicka uhelna panev jejiz soucasti je i Jirova hora a uhelna loziska se tahnou az do Zdarek. Prave na Jirove hore zacali v 19. stoleti bratri Vincenc a Josef Havlovicti prozkoumavat mnozstvi a kvalitu uhelnych sloji. Zajem o hronovske uhli zacal jiz koncem 18. stoleti, nebot roku 1799 zridil nachodsky zamek v Hronove urad "sichtmistra" k pruzkumu a vedeni hornickych praci od Maternice az po Zdarky. V nasledujicich letech se v okoli Hronova vystridala rada nadsencu, pruzkumniku i tezaru, mezi kterymi nelze prehlednout prave bratry Regnery.
Vincenc Regner navstivil v roce 1839 sveho bratra Josefa, kteremu prave v te dobe koncil ctyrlety pronajem dolu Vilemina ve Zdarkach. Oba bratri se zajmem prostudovali teren od Bohdasina pres Jirovu horu a Fara dal ke Zlicku. V roce 1849 zacal Vincenc dolovat na Hronovsku. V roce 1855 zamestnaval 20 - 25 haviru a tezil na peti uhelnych jamach (ve Zbecniku - sv. Barbora, v Hronove - dul Vsech svatych, na Farach - Ferdinand, Anna Savojska, U jedle Matky). Dalsi pokus o tezbu na Jirove hore skoncil Vincencovou smrti roku 1855. Jelikoz melo vytezene uhli spatnou kvalitu, v dalsim dolovani se nepokracovalo.
Nalezena loziska nedala spat zaclerskym akcionarum, kteri doly na Hronovsku odkoupili a pomoci moderni techniky chteli ziskat dalsi zdroje cerneho uhli. Nejprve provedli nekolik pruzkumnych vrtu. "Na pocatku roku 1898 dosahovala jama hloubky 83 metru a z ni - tri metry nad jejim dnem - se zacal razit prekop do nitra Jirovy hory smerem ke Drevici. Z oboustranne razenych chodeb asi 200 m dlouhych bylo vytezeno jen 20q uhli stejne spatneho jako za dob Vincence Regnera.
Nasledovaly dalsi pruzkumy, ale zadna dalsi uhelna sloj nalezena nebyla, a tak bylo roku 1898 dilo zataveno a rok po te zcela opusteno. Podle tehdejsich majitelu zminovanych pozemku se jame rikalo Jiraskuv dul. "Pod timto nazvem bylo opustene dulni dilo zaevidovano i do Zaverecne zpravy o lozisku (Vychodoceske uhelne doly 1996) a dnes uz jen mohutna hlusinova halda dava tusit, s jakou nadeji a usilim bylo koncem 19. stoleti v Hronove hledano a bez uspechu tezeno cerne uhli.
Tato cache vas pozve na prochazku po lesich na levem brehu Metuje, kde Vincenc Regner zkousel dobyvat uhli. Bohuzel do dnesnich dob se uz prilis znamek nedochovalo. Putovani zacneme u studanky U Matky jedle, kde se muzete obcerstvit a pred cestou za kesi nabrat sily. Putovani nas dovede do Vitovych dolu, kde jsou pozustatky po zdejsi hornicke minulosti asi nejzretelnejsi.
Zdejsi dulni lokalita ziskala sve jmeno diky Jiraskove kronice U nas po tehdejsim majiteli pozemku na konci 19. stoleti. V ramci naseho putovani navstivime usti tzv. Jizni stoly, ktera je/byla 150 metru dlouha. V dnesni dobe je zabezpecena (nezamknutou) mrizi a hnizdi v ni netopyri, takze prosim za mriz zbytecne nevstupujte.
Na lov prosim nevyrazejte za tmy, jednak z toho nic nebudete mit, bude se vam spatne hledat a v urcitych mistech to muze byt i nebezpecne.
Korekce pro souřadnice vypočtené na stage 2:
N-0,072 E+0,102
Zdroje:
http://vinnetou.site.cas.cz/rousek/HRONOV/poloha.html#uhli
Vaclav Jirasek
ilustracni obrazky pochazeji z Jiraskova romanu U nas (III, IV)
[Last listing update: 28.6.2021]