Kouzelné místo v polích nad Radotínem
Bílovecká Výšina – 393 metrů nad mořem. Téměř všichni bílovečtí občané to místo znají. Dřevěná lavička, ohniště, několik stromků, dvě kamenné pyramidy a kovová vlajka statečně odolávající větru. Již mnoho let jsme zvyklí chodit si sem posedět a nabrat pozitivní energii. A komu vlastně vděčíme za to, že se okolí triangulačního bodu proměnilo v tento romantický koutek? V roce 1998 se rozhodla Helena Figallová, tehdy profesorka na gymnáziu, že v poli nad Radotínem u triangulačního bodu, v místě, kde se stejně nemohlo orat, zasadí strom. Toto místo jí učarovalo nádherným kruhovým výhledem především na Beskydy, do Moravské brány i na vesnice Oderských vrchů. S manželem a syny společně tedy vysadili jasan, ten se uchytil a úspěšně roste díky obětavé péči celé rodiny – v batohu vynášeli vodu a pravidelně stromek zalévali. Během 20 let k jasanu přibyl malý javor. K němu s vypětím všech sil přinesl, rovněž v batohu, Helenin syn Silvestr starý patník s písmenem W (Wagstadt), který asi vytyčoval starou hranici města. Pak Figallovi zhotovili ještě ohniště a položili základ kamenné pyramidy, která se časem rozrostla o příspěvky návštěvníků kopce. Dnes chrání před větrem malý javor, hrušku, jasan a břízky také nízká zídka z naskládaných kamenů.Chci poděkovat Heleně Figallové a její rodině za skvělý nápad a odhodlání, díky kterému máme v Bílovci další pěkný cíl pro své procházky. Poděkování si ale také zaslouží majitelé polí, kteří velkoryse respektují existenci tohoto místa, přestože jim způsobuje problémy. V souvislosti s tím prosím všechny, kteří mají v úmyslu dál „vylepšovat“ Výšinu nějakými dalšími výtvory, aby nepokoušeli trpělivost vlastníků pozemku a už nic dalšího nepřidávali. Važme si toho, že můžeme na Výšinu chodit a doufejme, že nám zůstane v nezměněné podobě ještě dlouho zachována.
Mgr. Renáta Fialová
Foto: Mgr. Helena Figallová
Zdroj: Bílovecký zpravodaj 9/2019
Použijte vyšlapanou pešinku v poli (viz waypointy). Neničte úrodu!
Na kešku se v žádném případě nevydávejte za bouřky, protože jste na širém poli. Za mokra taky nedoporučuju, ale pokud vám nevadí bahno, tak proč ne. Do větru se pořádně oblečte, protože je to tam, jak na větrné hůrce. V zimě nebude cesta asi patrná, tak se podle toho zařiďte.
Na místě samotném můžete chvíli posedět anebo i něco opéct, ale cestou si nasbírejte drevo, na poli byste ho hledali marně...
Keška byla založena v dubnu 2011. Byla zveřejněna až v srpnu téhož roku po dlouhé debatě s reviewery. Těm se nelíbilo umístění dle mapy uprostřed pole. Po následném zdlouhavém kontaktování majitelů a nájemníků pozemků, kteří mě ujistili, že zde keška může být, pokud se nebude ničit úroda, dostal kešku k posouzení jiný reviewer a konečně byla zveřejněna. Jelikož se v těchto končinách už tak často jako před deseti lety nepohybuji, údržba poměrně vázla. Tímto bych chtěl poděkovat Heleně Figallové s rodinou, že se kromě místa samotného ujali i údržby kešky.