-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keska je umístena na okraji lesíka a vede k ní polní cesta.
SLEZSKÝ BETLÉM - výhled na mesto Horní benešov, který se tak nazývá a nejlepší je pohled pri západu slunce.
Puvodní název mesta byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke zmene na Horní Benešov. Historické záznamy se zminují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osade. Stríbrné doly v Benešove patrily k nejstarším v zemi.
Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem mel zásluhu zet Premysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hrade Vartnove u Úvalna. Podkomorí ceského krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokracoval v osídlování dalších kraju smerem na západ a byl to práve on, kdo poveril dva lokátory z kmene Holasicu, Erviga a Quidona, založit mesto na hlubcickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil ceský král Premysl Otakar II. mestu práva a porucil, aby se rídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k mestu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Behem pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo mesto vypáleno a byla znicena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbári z roku 1535. Mestu, které pripadalo prímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyne v Opave, Ratibori a Krnove listinou z 15.9.1506 a podrídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibrichovice a Jelení. Od 16. století se v doposud horním meste zacalo rozvíjet i tkalcovství.
Mesto bylo postiženo tricetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska mesto plenila; v roce 1627 vypálila mesto vojska Albrechta z Valdštejna. po tricetileté válce se mesto pres neustály úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císare Leopolda I. právo konat 3 jarmarky rocne.
Velkým neštestím pro obyvatele byly požáry. Mesto vyhorelo v roce 1717, opet v roce 1767 a témer zcela do základu v roce 1820.
V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy pripadl Benešov k okresu Bruntál, se mesto stalo významným centrem textilního prumyslu. Tkalcovny lnené a bavlnené príze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve meste pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovnež belidla a barvírny, pletárna, pletly se puncochy, vyrábela se veba, palickované krajky, nite, šnury, provazy.
Ve meste byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likéru a ovocných štáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojištovny, mestská sporitelna, ctyri hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 ceská menšinová škola.
Težba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde težil baryt. Doly byly opet v provozu v letech 1951 – 1992.
Additional Hints
(Decrypt)
I gynzr qerirar cevfrel