[CZ] Vychodnim smerem od mesta Blatna se nachazi oblast zvana Katlperk.
V teto lokalite lezi uprostred zemedelske plochy menci ostruvek - TAJEMNY VRCH KATLPERK.
Puvodne mela byt keska umistena primo na tajemnem vrchu Katlperk. Kdysi K tomuto mistu vedlo nekolik polnich cest od Blatne, Skalican i Buzic. Dnes po nich neni ani pamatky a kol dokola se rozprostiraji jen siroka pole. Tento ostruvek lezi uprostred zemedelske plochy bez moznosti pristupu. Proto je keska umistena na miste snadno pristupnem a s dobrym vyhledem na tento vrch nachazejici se severovychodnim smerem ve vzdalenosti asi 450 m. Pokud by jste se chteli presto na vrch podivat, urcite pouzivejte vyjete stopy po zemedelske technice, aby nedoslo k niceni zemedelskych plodin
Tajemny Katlperk
Na tomto tajemnem vrchu se nachazi obetni kameny, z nichz nektere maji nahore vykotlanou prohluben neboli misku. Podle ustni tradice pry Slovane do nich pokladali mrtvou zver, aby ji obetovali bohum. Sam nazev Katlperk je pro Blatensko a okoli uz dost neobvykly.
Existuje nekolik teorii o vzniku tohoto nazvu.
Snad je to podle teto skupiny kamenu, jenz svymi tvary a velikosti pripominaji ruzna zvirata nebo zkameneliny. Kdyz vystoupime na nejvetsi z nich, muzeme za jasneho pocasi dohlednout pomerne daleko. Na severu je to buzicka tvrz, na vychode Skvoretice, na zapade se rysuji veze Lnarskeho klastera i vzdalenejsiho kostela v Resanicich.
Dalsi teorie rika, ze byl vrch nazyvan Kocourim vrchem proto, ze rok co rok pri Jakubske nebo Svatojanske noci se mezi balvany konal kocouri snem. Na nem se slezli vsichni blatensti kocouri a beda tomu, kdo by je v noci vyrusil. Cela rozdivocela smecka by jej pry na miste roztrhala. Vrch byl udajne nazyvan nemecky Katrbergem cili skutecne Kocourim vrchem a soucasne byl vyhledavanym mistem pro tradicni paleni carodejnic. Tento zvyk se neprovadel tak jako nyni, kdy se po okoli zapaluji ohne, lide opekaji vurty a popiji pivo. Jeste donedavna se tento "svatek" pred prvnim majem nesl v uplne jinem duchu, nez dnes. Do rozdelanych ohnu se strkala velka brezova kostata namocena ve smole, ktera jakmile vzplala, byla vyhazovana co nejvyse do povetri. Dovedete si velice zive predstavit nocni oblohu, obrysy tajemneho Katlperku a nad nim letajici ohnive kotouce, doprovazene rojem jisker. Pro blatenskou verejnost a nejen pro ni byly tyto eskamoterske kousky jiste mocnym zazitkem, o kterem si zvlaste deti a mladez vypravely treba po cely rok. Tato povest zrejme vychazi z doby, kdy carodejnictvi a cerna magie v 17. - 18. století sehrala v nasich zemich nechvalnou ulohu.
Motiv z Katlperku inspiroval i blatenského rodaka Jana Halu. Kresby jsou z roku 1939
K tomuto mistu se take traduje stara povest:
„Kdysi slouzila tato kamenita homole za strazni pozorovatelnu, podobne jako vrsek u Milcic, z nehoz bylo videt kourove signaly na Sumave. Kdo videl dym, sam zazehl hranici, nebot nepratele ceske zeme se blizili. Kdyz jednou jeden strazny zaspal a vojska vtrhla do maticky Prahy, byl nebohy mladik popraven na blatenskem popravisti. Jeho duch pak chodival kolem Katlperku a hledal pokoje. Ríkalo se, ze kdo opet po letech na vrchu rozdela ohen, zbavi neboztika prokleti. I vydala se jedna zbozna divka v noci na vrch, nebot se jí te duse zzelelo. Sotva plameny olizly drevo, divka se ulekla, nebot kolem ohne se zacaly sletat carodejnice. Uboha divka pozde vzpomnela, ze je zrovna noc filipojakubska. Jen proto, ze mela u sebe dotykany ruzenec, nepropadla peklu. Byla vsak zakleta do studanky. Oba mladi nestastnici se mohou setkat vzdy po roce na svaté Filipa a Jakuba. V noci jim tam delaji carodejnice hroznou spolecnost.“
O tomto tajuplnem miste pise ve sve knize - Zeme zamyslena - i rodak z nedalekych Belcic Ladislav Stehlik:
Tajemna brizka mezi kameny
„Stranou silnice se zdviha osamely pahorek, zavrcholeny velikymi balvany jako nejaky prirodni oltar, nad nimz prosvitava brizka z porostu lisek, trnci a vresu, ktery mirne zvlnenemu okoli tvori dominantu. Nevim, odkud dostal svuj prapodivny nazev Katlperk. Zvlastni sugesci tohoto mista podlehneme okamzite. Kameny maji nezvykle rozmery i podobu. Jeden z nich se podoba obrovske zkamenele zabe, na jinem nalezame zvlastni kresbu jako znameni nejake runy, a nejvetsi z nich, lezici osamele stranou, ma na vrcholu“ zcela zretelne vytesanou misu o prumeru asi tri ctvrti metru. Je plna ciste vody. Misto jako vybrane samotnou prirodou pro nejaky davny kultovni ucel. Pranic bych se nedivil, kdyby tu archeologove nalezli skryte zarove hroby. Tento pahorek ovlada cely siroky obzor kraje: zahledneme odtud buzicky hrad i zamek skvoreticky, Blatna lezi pred nami jako na dlani, na zapade uzrime kostel resanicky, v dalce za bezdedovickym dvorem vez klastera lnarskeho a trochu severneji cervenou cibulku kostela pastickeho. Sero zduchovnuje stromy do zvlastnich podob a zduraznuje prapuvodni tektoniku krajiny. Jen matne rozeznavas na pahorku krucinky, chrastavec, hvozdik i devaterniky, z okolnich brazd zasvitne skromny kvet bramborovy a rozsahlejsi lan vydychne prudce vuni majoranky. Nikdy tady nebyla pestovana v tak velkem rozsahu. Blatna slynula dobrou povesti svych zahradniku odedavna; blatenska majoranka se vsak ted vyvazi daleko do sveta a jeji jakost predci pry druhy jinde pestovane."
Jen kratka poznamka - kde ty casy majoranky jsou?!
Informace cerpany z pameti J. Olejnika a z knizni trilogie Nebe studanek autoru Ondreje Fibicha a Ivany Randove