Turany, dnes predmestí v jihovýchodní cásti mesta Brna jsou prastará ves, sahající svými koreny až do doby Velké Moravy. Je to starobylé mariánské poutní místo, jedno z nejstarších na Morave, jehož pocátky klade legenda až do doby cyrilometodejské. Slovanští apoštolové svatý Cyril a Metodej prinesli podle povesti sošku Matky Boží na Moravu. Pri rozvrácení Velké Moravy ji zbožný lid uryl v lese. Tam ji kolem roku 1050 našel chrlický rolník Horák v trní. Na míste, kde byla soška podle legendy nalezena, stojí nyní kaple a v ní nápis:
ZDE TURANSKÝM K RADOSTI
NALEZLA SE MATKA MILOSTI
1050
Historicky se Turany pripomínají poprvé listinou z roku 1208, kdy je olomoucký biskup Robert získal výmenou od pánu z Medlova za vesnice Doubravník a Drahnice. Již ve stredoveku byly Turany mariánským poutním místem. Ve 13. století existovala v Turanech fara. Jsou známa jména rady duchovních avšak souvislé zápisy z té doby chybejí.
Soustavné zprávy o Turanech jsou ze 17. století. Roku 1608 se pripomíná farár Jirí Pekar-Pistorius, který se mimorádne zasloužil o rozkvet Turan a zvelebení poutního místa. V techto snahách našel horlivého podpurce v olomouckém biskupovi kardinálu Františku z Ditrichštejna, který chtel z Turan vytvorit jedno z center rekatolizacního úsilí na Morave. Zanícená kardinálova kázání o turanské matce boží získávala nové a nové poutníky ze všech kraju Cech Moravy a Uher a dala farári Pekarovi podnet, aby zacal o poutním míste zaznamenávat všechny události, jež se tak staly prvními prameny dejin turanského poutního místa.
Pro stále vzrustající množství poutníku musel býti roku 1610 kostel obnoven a rozšíren. Pri oprave prý se prišlo na starý nápis, podle nehož starý kostel stál již 600 let.
Doba baroka v 17. a 18. století je pro Turany dobou velké slávy. Matka Boží v Trní se stala štítem katolické víry na Morave.
Nový rozkvet Turan je spojen s príchodem Mateje Petráše, který se dostal na místní faru roku 1642. Byla to doba švédského vpádu na Moravu, kdy Švédové promenili turanský kostel v konírnu. Mariánská soška byla pred nimi ukryta v brnenském františkánském kláštere a pozdeji ve Vídenském Novém meste. Do své svatyne se vrátila se slavným procesím až roku 1649. Matej Petráš byl za své zásluhy jmenován kanovníkem brnenské kapituly. Získal pro Turany zaníceného vlasteneckého kneze Bohuslava Balbína.
V roce 1693 vystaveli jezuité vedle puvodního kostela kostel sv.Anny. Zvetšování a prodlužování do nynejší podoby bylo dokonceno v roce 1806. V roce 1810 byl puvodní kostel zboren.
Po odchodu jezuitu byla duchovní správa sverena svetským knežím, z kterých se zvlášte o Turany zasloužil mons. Jan Evangelista Špirk, který pusobil v této farnosti 51 let (1853 -1904, kdy zemrel). V letech 1888-1890 dovršil renovaci kostela prestavbou monumentálního prucelí a výstavbou dvou nových veží, zakoncených dvojramennými cyrilometodejskými kríži. Na míste puvodního kostela, tam kde byla nalezena socha Matky Boží, postavil v r. 1901 kapli Zjevení Panny Marie v trní. Po 1. svetové válce se provádely opravy chrámu behem pusobení P. Metodeje Rouse, po druhé svetové válce a po r. 1965 vedl opravy P.Viktor Jordán. V letech 2003-2004 se provádela generální oprava obou veží a lodi. Zasloužili se o ni P.Oldrich Navarík, CRV s panem Stanislavem Javorou z Chrlic.
Nemáme to úplne blízko od domova, proto prosíme o šetrení místem v logbooku. Díky!