Brezineves

Mestská cást Praha-Brezineves leží v nejsevernejším cípu Prahy 8. Na severu a severovýchode sousedí s obcemi Boranovice a Zdiby, které již spadají do Stredoceského kraje. Na východe navazuje na mestskou cást Praha-Cakovice, na jižní strane prechází do mestské cásti Praha-Dáblice. Na západe je sousedem mestská cást Praha-Dolní Chabry.

Historie obce

První písemná zmínka pochází z roku 1159. Toho roku daroval král Vladislav I. Brezineves s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorcovice komende krížovníku svatého Jana s bílou hvezdou. V dobe husitských válek prešla obec do svetských rukou, ve kterých zustala až do poloviny 15. století. V roce 1461 se znovu vrátila do vlastnictví Rádu johanitu. V dobe belohorských bourí se jí zmocnili stavové. Roku 1620 byla Brezineves prodána Janu Petráckovi z Vokounštejna, který ji po bitve na Bílé hore musel bez náhrady vrátit církvi. Roku 1630 získal dvur Mikuláš Kekula, rytír ze Stradonic. Když po saském vpádu zemrel, došlo k zabavení jeho majetku a polovina brezineveského dvora byla roku 1634 predána Albrechtovi z Valdštejna. V roce 1691 byla Brezineves vrácena puvodním majitelum, tedy Rádu johanitu, pozdeji nazývanému Rád maltézských rytíru. Úzká vazba mezi maltézskými rytíri a historií obce se promítla mimo jiné také do erbu Brezinevsi, v jehož spodní cásti se nachází typický osmihrotý maltézský kríž. Vývoj osídlení Brezinevsi lze vystopovat z archivních dokumentu a statistik. V roce 1785 mela obec 17 domu, roku 1843 zde bylo 21 domu a 213 obyvatel, roku 1857 žilo ve 20 domech 209 obyvatel a roku 1886 pak ve 24 domech 245 obyvatel. Zásadní zmena v rozvoji Brezinevsi nastala po roce 1919, kdy Národní shromáždení prijalo záborový zákon, jenž zahájil pozemkovou reformu. Jejím výsledkem bylo odebrání vetší cásti pozemku šlechte a církvi. V dusledku zákonného rozdelení zabrané pudy mohly být zahájeny prídely i ke stavebním úcelum. V Brezinevsi byla takto vyclenena cást pozemku Rádu maltézských rytíru a od roku 1925 zacala výstavba rodinných domu, která pokracovala až do velké hospodárské krize ve 30. letech.

Sportovní aktivity

První písemná zmínka pochází z roku 1159. Toho roku daroval král Vladislav I. Brezineves s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorcovice komende krížovníku svatého Jana s bílou hvezdou. V dobe husitských válek prešla obec do svetských rukou, ve kterých zustala až do poloviny 15. století. V roce 1461 se znovu vrátila do vlastnictví Rádu johanitu. V dobe belohorských bourí se jí zmocnili stavové. Roku 1620 byla Brezineves prodána Janu Petráckovi z Vokounštejna, který ji po bitve na Bílé hore musel bez náhrady vrátit církvi. Roku 1630 získal dvur Mikuláš Kekula, rytír ze Stradonic. Když po saském vpádu zemrel, došlo k zabavení jeho majetku a polovina brezineveského dvora byla roku 1634 predána Albrechtovi z Valdštejna. V roce 1691 byla Brezineves vrácena puvodním majitelum, tedy Rádu johanitu, pozdeji nazývanému Rád maltézských rytíru. Úzká vazba mezi maltézskými rytíri a historií obce se promítla mimo jiné také do erbu Brezinevsi, v jehož spodní cásti se nachází typický osmihrotý maltézský kríž. Vývoj osídlení Brezinevsi lze vystopovat z archivních dokumentu a statistik. V roce 1785 mela obec 17 domu, roku 1843 zde bylo 21 domu a 213 obyvatel, roku 1857 žilo ve 20 domech 209 obyvatel a roku 1886 pak ve 24 domech 245 obyvatel. Zásadní zmena v rozvoji Brezinevsi nastala po roce 1919, kdy Národní shromáždení prijalo záborový zákon, jenž zahájil pozemkovou reformu. Jejím výsledkem bylo odebrání vetší cásti pozemku šlechte a církvi. V dusledku zákonného rozdelení zabrané pudy mohly být zahájeny prídely i ke stavebním úcelum. V Brezinevsi byla takto vyclenena cást pozemku Rádu maltézských rytíru a od roku 1925 zacala výstavba rodinných domu, která pokracovala až do velké hospodárské krize ve 30. letech.

Soucasnost obce a obcanská vybavenost

V 50. letech 20. století byla pro potreby obce vybudována požární nádrž. V 60. letech se realizovala povrchová kanalizace, verejné osvetlení a asfaltové povrchy komunikací. V 70. a 80. letech byl postaven nový úrad, hasicská zbrojnice, budova se zázemím pro TJ Brezineves a dva tenisové kurty. V letech 1990-2008 dále pokracovalo budování komplexní technické vybavenosti obce, vcetne výstavby vlastní cisticky odpadních vod. V roce 1996 byla dokoncena první etapa nové výstavby rodinných domu v lokalite Brezinka. Výstavba dosud pokracuje. Od roku 2003 postupne vznikal plne osvetlený sportovne rekreacní areál, který zahrnuje dva tenisové kurty a cvicnou zed, hrište na volejbal, nohejbal, plážový volejbal a kopanou, fitness centrum a nový rekreacní rybník. Porádají se tu sportovní turnaje a tréninky místních sportovcu a obyvatel mestské cásti. V okolí sportovního areálu byl nove upraven obecní park, kterému dominuje socha svatého Jana Nepomuckého od akademického sochare Prikryla, jež byla kompletne financována ze sbírky obcanu a místních organizací za celkem 280 000 Kc. Ke slavnostnímu otevrení parku došlo roku 2006. Uprostred obce bylo ve stejném roce nove vybudováno detské hrište s herními prvky, které splnují bezpecnostní normy EU. V prostorách místního hostince se nachází zrekonstruovaný sál, který je využíván pro ruzné príležitosti. Konají se zde plesy, obecní slavnosti, maškarní bály i detské zábavy. Kulturní a spolecenské akce porádá obec spolecne s kulturní komisí, Sborem dobrovolných hasicu, klubem sportovcu, zahrádkáru, klubem kynologu a klubem tenistu. Pro deti je pripravován program po celý rok. Tradicne každé jaro jsou podle staroceských zvyklostí vyvádena devcata a slavnostne se tancí Ceská Beseda, na které se podílí i nejmladší generace. Dlouhodobým cílem zastupitelstva je trvale zlepšovat obcanskou vybavenost, napríklad vybudováním školy, školky a zdravotnického zarízení.