Na Dolech / On the mines Traditional Geocache

Uhlonosne vrstvy u Kamenneho Ujezda byly objeveny ve 30.letech 19.stoleti a jiz v 50.letech tu probihalo dolovani lignitu. Prvni pokusy zde provadel G.Steffens, majitel strojirny ve Zlate Korune. Vlastnil jednu kutaci jamu, v niz tezili lignit tri hornici. V roce 1855 se tu vytezilo 495 vid.c. (27 720 kg) lignitu pro uvedenou strojirnu. Po roce 1875 tu bylo dolovani ukonceno, nebot sloj byla vycerpana a objevilo se kvalitnejsi mostecke uhli.
Tezbu lignitu znovu obnovilo Eliasovo tezarstvo (St. Elias Gewerkschaft) v Rudolfove. Dne 10.12.1863 uzavrel ujezdsky farar Frantisek Tousek pachtovni smlouvu s dulni spolecnosti. Pronajal pole za velkou loukou za rocni najem 50 zl.
S tezbou se zapocalo roku 1865. Lignit se dobyval povrchovym zpusobem na 8 jamach na plose 19 ha. Na jamach pracovalo 15 delniku.
Zpocatku se tezilo jen pomoci mlatku, zelizek a motyk. Rumpaly byly pouze na rucni pohon. Melke sachty byly zakladany bez jakehokoliv systemu.
Vlivem konkurence dochazelo postupne k omezovani tezby a v roce 1890 byly jamy opusteny a zatopeny.
Pocatkem 70.let 19.stoleti bylo zalozeno tezarstvo Hnedouhelne doly v Kamennem Ujezde (Braunkohlenwerk Steinkirchen), jehoz hlavnimi podilniky byli Vendelin Rziha z Ceskych Budejovic a Antonin Hyra z Plzne.
Puvodne bylo zakoupeno kutiste o rozloze 18 ha. V roce 1857 merila kutiste 54,7 ha, roku 1890 byl majetek spolecnosti zvetsen na 103 ha. V 70.letech tezarstvo zakoupilo take parni tezni stroj a roku 1877 byla zrizena vlecka k uhelnemu dolu. Lignit se dobyval na 8 kutacich jamach, z nichz nejhlubsi byla sachta Josef (33 m), Emma (21 m) a Gustav (20 m).

Podnetem k rozsireni tezby byly znacne zakazky uhli pro drahu Frantiska Josefa (Plzen - Ceske Velenice) a Alzbetinu drahu (Ceske Budejovice - Linec). Cast lignitu se dodavala Krumlovskym zavodum na tezeni tuhy bratri Poraku a do nekterych pivovaru. V techto letech cinila tezba v Kamennem Ujezde 97,6 % produkce v jiznich Cechach. U dulni spolecnosti bylo zamestnano 31 horniku, 10 zen a dale administrativni a technicky personal. Mzda horniku dosahovala 90 kr. denne a byla jedna z nejvyssich v oblasti.
V dalsin desetileti tezba ponekud poklesla. V roce 1882 pracovalo v dolech 33 horniku. Roku 1890 zde pracovalo 18 horniku a bylo vytezeno 30 329 q uhli v cene 4333 zl.
Koncem 80.let byl provoz jiz ztratovy a Dr.Rziha se zadluzil u nemecke zalozny Biene. Po Rzihove smrti doslo k zastaveni tezby a doly chatraly. V lete 1891 hrozilo zatopeni a zavaleni dolu, protoze chybel zakladni kapital na udrzbu a cerpani.
Nakonec byly doly 8.7.1891 nabidnuty ve verejne drazbe za odhadni cenu 9000 zl., coz predstavovalo hodnotu budov. Jelikoz se nenasel kupec a sachty byly ve spatnem stavu, dostali dozorce, strojnik a asi 40 haviru vypoved a doly byly opusteny.
Vychodne od statni silnice byval v udoli rybnik zvany Jezero. Protoze nikdo neprovadel udrzbu, doslo 17.9.1891 k poskozeni hraze a voda pronikla ke stare sachte a doly zatopila. Do podzemi prestala voda vtekat az na jare 1892.
Dne 28.3.1892 probehla u soudu v Ceskych Budejovicich posledni verejna drazba uhelnych dolu v Kamennem Ujezde i s prislusnymi pozemky. Vse koupil ceskobudejovicky obchodnik s obilim Markus Ullman Izrael Kohn za 4500 zl. Ten vsechny sachty a dolove propadliny zasypal, cast budov prodal Frantiskovi Klaskovi, ktery zde vybudoval parni pilu, ktera byla v provozu do roku 1915.
Prava na dolovani lignitu ziskal v roce 1892 Isidor Mautner, majitel dolu a realit z Vidne. Pro rozsireni dolu koupil na jare 1894 obecni les a pastviste o celkove rozloze 1,3 ha za 2203 zl. 74 kr. Mautnerova spolecnost zacala dolovat vychodne od silnice na nove zakoupenem pozemku. Zridila tu strojovnu, tezni sachtu a podel trati postavila vlecku.
Tezba lignitu vyvrcholila v roce 1895, kdy v sachte Kathi III, hluboke 39 m pracovalo 50 horniku, kteri tezili sloj 4 m mocnou. Pro odbytove problemy byl ale provoz dolu roku 1896 zastaven, stroje demontovany a budovy zbourany.
Isidoru Mautnerovi patrily doly v Kamennem Ujezde az do roku 1901. Od roku 1903 zde vlastnilo 42 vyhradnik kutisek Rudolfovske rudni tezarstvo (Rudolfstadter Erzbergbau Gewerkschaft), ktere uvazovalo o zpracovani vytezeneho lignitu na brikety. K tezbe ale nedoslo.
V roce 1912 se doly staly majetkem risskonemecke spolecnosti Dennewitz v Gothe. Tato firma obnovila strojni zarizeni, vybudovala novou vlecku a postavila pasovou tridirnu uhli. Hlusina z dolu byla vyvazena do prostoru rybnika Jezero. Na dole vybudovala elektrickou centralu a hlavni casti byly elektrifikovany a dul osvetlen.
Roku 1912 pracovalo na tezni sachte Josef a vetrne sachte Emma 110 muzu. V sachte Josef, hluboke 44 m, se dobyvala 7 m mocna sloj, v sachte Emma se vyrizovala 3 m mocna sloj. Za silnici byla otevrena nova sachta, ale ta byla pozdeji zrusena. Roku 1914 byla na dole postavena susarna uhli, ktere po vytezeni obsahovalo 50 % vody, kdezto po ususeni jen 32 %.
Prumerne se denne vytezilo 5 vagonu lignitu po 15 t. 1 q lignitu se prodaval za 1,40 Kc.
Behem 1.svetove valky tezba lignitu klesala, az roku 1918 byla uplne zastavena. Roku 1919 bylo znovu zapocato s hloubenim dvou novych sachet, ale pro nedostatek odbytu byly doly definitivne zastaveny v roce 1920. Stroje byly demontovany a budovy odprodany na stavebni material.

prevzato z http://www.hornictvi.info

Teren lesni - kopcovity. Pri odlovu ( zvlaste nocnim ) pozor - at nezmizite v byvalych dulnich jamach. Pro nalezeni kese neni treba jakkoliv rozryvat teren. Pohyb mudlu minimalni.
Auto nechavejte prosim na navrzenem miste.
Pokud se vydate na dno byvalych jam dejte pozor na ruzne rezave plecovky, kyble, ......