Ten kdo bude ocekávat, že se seznámí s dosud neznámými malebnými místy, bude asi krute zklamán. Vesmes se jedná o lokality, které radikálne zmenily svou tvárnost a návštevník bude muset zapojit nemalý kus fantazie, aby si predstavil stavbu a její obyvatele, žijící v trochu odlišném tempu než jsme tomu zvyklí dnes.
výrez fotomapy z roku 1953 zachycující oblast Vychovatelny s usedlostí Malovaný lis
výrez fotomapy z roku 1953 zachycující oblast severne od Prosecké silnice s ješte existující usedlostí Kundratka a místy, kde stávaly usedlosti Pekarka a Cervená Bán
STAGE 1: Malovaný lis
N 50° 07.002
E 014° 28.076
Existence usedlosti je doložena již k roku 1526, kdy byl majitelem Jan Hlavsa z Liboslave. V 19. století usedlost patrila velkostatkári a právníkovi Janu Mechurovi, jehož dcera Tereza se stala manželkou Františka Palackého (Mechurovi patrila taktéž nedaleká usedlost Kopytárka). Na prelomu 19. a 20. století získal usedlost Spolek pro blaho epileptiku a lékar Antonín Heveroch zde vybudoval ústav pro tyto postižené nazvaný Valentinum. Po druhé svetové válce zde sídlila Obvodní vojenská správa. V 70. letech 20. století usedlost zanikla pri úpravách komunikací a budování mimoúrovnové križovatky Liberecká-Zenklova.
informace ke zjištění u stage 1:
číslo v levém horním rohu rozvodné skříňky= ZM0AA0
počet černých plastových kliček na téže skříňce=B
STAGE 2 Cervená Bán
N 50° 06.934
E 014° 28.704
Od stredoveku byla v techto místech doložena vinice. Pozdeji, zrejme v 18. století na ní byla postavena usedlost. Puvod názvu je nejasný; doložen je však nejpozdeji v 18. století. K roku 1764 byl majitelem Cervené báne František Petsch, jehož rodine patrilo nekolik dalších libenských usedlostí. Pozdeji se stal držitelem usedlosti Josef Máchal, po nemž ji zdedil Antonín Máchal, úredník okresního hejtmanství v Karlíne. Za jeho držení byla pri usedlosti zrízena cihelna. Posledním majitelem byla Marie Meilbecková. Existence budov je doložena ješte v roce 1912. Brzy poté usedlost zanikla a název Cervená Bán je dnes zachován pouze v názvu krátké slepé ulicky odbocující ze Zenklovy ulice nad tramvajovou zastávkou U Kríže a prenesene také v názvu ulice Pod Bání, jež se nachází východne od místa, kde se puvodne usedlost nacházela.
informace ke zjištění u stage 2:
první cifra z čísla na štítku nebližší lampy=C
třetí cifra z téhož čísla =D
STAGE 3 Kundratka
N 50° 06.846
E 014° 28.973
Statek Kundratka predstavovaly puvodne dve nezávislé usedlosti (Kundratka c.p.79 a Šedivá c.p.78). Již od 40. let 19. století mely stejného majitele, ale k faktickému spojení pod jedním názvem došlo až na konci tohoto století, kdy majitelkou usedlosti byla Anna Hamplová. Jméno usedlosti vzniklo v dobe, kdy byla v majetku rytírské rodiny Voríškovských z Kunratic, jež zastávala významné funkce na Starém meste pražském. V polovine 18. století patrí usedlost vdove Dorote Vlckové. Usedlost zanikla ve druhé polovine 20. století, zustala po ní jen barokní výklenková kaplicka z doby kolem poloviny 18. století. Dnes se v míste usedlosti nachází areál využívaný pražskou mestskou policií.
informace ke zjištění u stage 3:
pocet cervených pruhu na jedné ze závor u vjezdu do areálu mestské policie= E
STAGE 4 Pekarka
N 50° 06.936
E 014° 28.971
Vinice Pekarka se rozkládala severne od Prosecké ulice nad usedlostí Kundratkou. Puvodne se jí podle usedlosti Cervená Bán ríkalo Nad Bání.¨ V tesném sousedství Pekarky byla na pocátku 19. století postavena malá usedlost zvaná podle majitele z rodiny Dedinu Dedinka. Václav Dedina se stal pred rokem 1840 také držitelem Pekarky. Ve druhé polovine 19. století, v dobe kdy usedlost patrila libenskému starostovi Josefu Voctárovi, byla v areálu usedlosti zrízena cihelna.
informace ke zjištění u stage 4
na budově před vchodem do nedalekého sportovního areálu naleznete modrou tabulku s číslem orientačním ve formátu FG
poslední cifra z čísla na štítku nebližší lampy pak vstoupí coby H taktéž jako poslední do luštění souřadnic finálky
ULOŽENÍ FINÁLKY
N 50° GH.(F-2)(A)(D)
E 14° FE.(C-1)(B-1)(E+1)