Hojnovodský hrbitov leží na východním svahu Kraví hory v nadmorské výšce 800metru. I když o nem dnes vetšina návštevníku možná ani neví, je ve skutecnosti blízko centra obce.
Lze si snadno predstavit, že tady zustávali živí a mrtví spolu nejen o Dušickách. Možná se tu za veceru po parných dnech lidé setkávali kvuli zalévání kvetin a chvíli klidu po težkém dnu. Je odtud krásný výhled.
Na hrbitove se po válce již nepochovávalo s vyjímkou dnes neoznaceného hrobu na pravé strane hrbitova. Leží v nem ruský zajatec, zastrelený nemeckým dozorcem v roce 1944 poté, co si stežoval na kruté zacházení. Jeho telo bylo puvodne zahrabáno mimo hrbitov, po válce ho místní uložili do soucasného hrobu. Jméno zajatce ani jména tech, kterí ho po válce dustojne pohrbili není známo.
Zanedbaný hrbitov byl v devadesátých letech postupne opraven, stavebne byly úpravy dokonceny v roce 2000. Ted je pietne udržován, stejne jako vetšina zbylých hrobu. Jen nová brána nejde zavrít. Ale lepší než brány, které nelze otevrít.
Citováno z knihy pana Milana Koželuha - Novohradské hory - Nezapomenuté stopy.
Hojná Voda (nemecky Heilbrunn, dríve také Vilémova Hora) je vesnice na Novohradsku, která leží nad Dobrou Vodou v Novohradských horách v údolí mezi Kraví Horou (953 m n. m.) a Vysokou (1034 m n. m.). Je zde mnoho prírodních zajímavostí, napríklad kamenné útvary bizarních tvaru. Název pochází od významu Hojivá voda.
První zmínka o Hojné Vode je z roku 1553, kdy Vilém z Rožmberka privedl 26 usedlíku a drevaru. Ti založili osadu jménem Vilémova Hora, zrejme na pocest Viléma z Rožmberka. Další zmínka o Hojné Vode pochází z roku 1564, kdy byl objeven lécivý pramen.
K jeho objevu se váže povest o zraneném drevorubci, jemuž se na na nedalekém buku zjevila sv.Anna, která mu poradila, aby si ránu omýval vodou z pramene. Zakrátko se uzdravil Událost se roznesla po kraji a lidé k pramenu houfne pricházeli. Proto zde na konci 16. století vzniklo poutní místo s jednolodním kostelem sv.Anny. Po postavení barokního chrámu v nedaleké Dobré Vode poute v Hojné Vode zanikly. Po roce 1945, po vystehování obyvatelstva, byl kostel zboren. Zustala jenom vež.
Po objevení lécivého pramene bylo založeno lázenské centrum, které se muže pochlubit radou vzácných návštev. V dobách nejvetší slávy zde byli k videní mimo Viléma z Rožmbera také Petr Vok z Rožmberka, príslušníci rodu Buquyu, spisovatel a historik Zikmund Winter a další. Roku 1623 je Vilémova Hora prejmenována na Heilbrunn a její ceské jméno jí dává František Palacký.
V roce 1938 v mestysi Hojná Voda žilo více než 600 obyvatel, z toho 15 Cechu. Po válce, z níž se vetší cast mužu nevrátila, bylo obyvatelstvo vystehováno (84 mužu, 191 žen a 226 detí). V roce 1949 zde bylo vytvoreno zakázané hranicní pásmo, a více než polovina domu byla zborena. V šedesátých letech sice došlo k zprístupnení Hojné Vody, ale do roku 1989 byly Novohradské hory témer neznámou oblastí, ve které vládla Pohranicní stráž. Všechny pokusy obnovit proslulost zdejších lázní sice ztroskotaly, ale Hojná Voda se stává turistickým centrem jak v léte (cyklisté), tak v zime (sjezdovky).
Pokud se rozhodnete hrbitovy navštívit, respektujte, prosim, jejich rad, dustojnost a klid. Byt jsou nektere hrbitovy ve velmi spatnem stavu, jsou porad mistem posledního odpocinku, mistem hodnym naší ucty.
Preji prijemny lov a dekuji za ferove vymeny.