První písemná zmínka o prítomnosti Židu v Pardubicích se
vztahuje k r.1507, kdy je ve meste zminován Žid jménem Kaprík,
který mel mít dum v dnešní Arnoštove ulici, podruh
David a další nejmenovaný Žid. Pred r.1518 se zde
usadil další Žid Abraham se ženou Dúbrou. Vztahy
mezi krestanskou majoritou a Židy nebyly vždy ideální,
lépe se zde darilo Židum za královské správy, nežli za
predchozí vlády Perštejnu. Zdrojová publikace obsáhle
referuje o sporech místních s Židy, ale presnejší pocet
zde usedlých Židu neznáme. K r.1645 se v Pardubicích uvádí
jmenovite 7 Židu (zrejme se jednalo o hlavy celých rodin). V
r.1662 byli Židé z mesta vypovezeni, vše se odehrávalo
na tehdejší pomery rychle - 5.1.1662 císar Leopold I.
stvrdil dekret pardubických privilegií s clánkem o právu netrpet
Židy, 9.1.1662 byli Židé predvoláni na radnici a
11.1.1662 museli mesto opustit. Vypovezení židovští
obyvatelé se usazovali na venkove v okolí Pardubic, zejména v
Brozanech a Dašicích. Zákaz pobytu Židu v Pardubicích
zrejme neplatil absolutne až do obvyklého r.1849, nebot v
r.1747 se ve meste uvádí židovský nájemce vinopalny Daniel
Vesský a v r.1801 zde již žily 2 rodiny se 17 cleny.
Až ústavou z r.1849 byli Židé obcansky zrovnoprávneni a
ve volbe místa pobytu i v nabývání majetku jim již nebylo
bráneno. Ruzné protižidovské predpisy a narízení pak byly
rušeny až do r.1859, ale v praxi již nebyly
uplatnovány. Jako ve všech velkých mestech i v Pardubicích
pocet židovských obyvatel pak stoupal, zatímco na venkove a v
malých mestech židovské náboženské obce zanikaly. V
r.1851 ve meste žilo již 5 židovských rodin, v
r.1880 pak 378 židovských obyvatel, v r.1912 to bylo 557 osob
židovské víry (to bylo zrejme nejvíce) a poslední statistický
údaj z r.1930 uvádí 518 (2% obyvatelstva) obcanu hlásících se k
judaizmu. Konec pardubické židovské náboženské obce
nastal za nemecké okupace, kdy z oblasti pusobení pardubické
židovské náboženské obce bylo ve vyhlazovacích táborech
povraždeno 546 osob židovského puvodu. Zahynuly celé
rodiny-Adlerova, Freundova, Goldreichova, Gottliebova, Grotteova,
Kacerova, Müllerova, Ostreicherova, Pollakova, Popperova,
Raucherova, Steinerova, Smolkova, Klaubafova, Friedmanova,
Holubova, Traubova, Federerova, Pickova, Kafkova, Zwikerova,
Turnovského a mnoho dalších jednotlivcu..... Po r.1945 byla
sice pardubická židovská náboženská obec obnovena,
pozdeji byla zmenena na synagogální sbor, ale po r.1980 zcela
zanikla.
Synagoga
50°2,157 15°46,187
Synagoga pohled z Tr. Míru, vpravo je hotel Veselka.
Pred
synagogou je videt pomník br.Veverku
Výstavná synagoga pardubické židovské obce byla postavena v
neorománském stylu podle návrhu architekta Františka
Schmoranze ze Slatinan z let 1866-7. Stavbu však realizoval
až syn F.Schmoranz ml. spolecne s Janem Machytkou v letech
1878-80 nákladem 28 tisíc tehdejších zlatých. Opravena a
rozšírena byla v r.1904 o sousední obecní dum židovské
náboženské obce s bytem rabína, jeho úradovnou a
dalšími prostorami. Synagoga stávala na rohu dnešních
tríd 17.listopadu a Palackého. Pred synagogou smerem ke tríde Míru
stával památník bratrancu Veverkových, který posléze byl
prestehován nedaleko na své soucasné místo v ulici br.Veverkových.
Místo bývalé synagogy je cástecne zastaveno Domem služeb
cp.237. Budova ješte po r.1945 sloužila jako mestská
galerie, ale v letech 1958-59 byla zborena. Od 6.12.1992 je na Dome
služeb umístena pametní deska upomínající jak synagogu, tak
pardubické obeti holocaustu.
Starý židovský hrbitov
50° 2.666 15° 47.666
Co víme o puvodním hrbitove Na Židove ?
Z knihy "Rudé prodajuv rolí, luk a zahrad", že 30.ríjna 1624
vstoupili do radnice pred primátora Jakuba Bruneria židé Lev
Faltýn, Izák Lev a Jakub Medl. Prítomný soused Jan Vorel Kolínský
pak potvrdil, že jim prodal stodolu a zahrádku na strane
Bukovinské k užívání za 48 kop míšenských.
Duverníci se pak za místní židy zavázali, že z pozemku
budou obci pardubické platiti úrok po pul kope od roku 1625 dvakrát
rocne. Soucastne se zavázali, že na pozemku zrídí hrbitov pro
své souverce, ale i prespolní. Pokud se jich týká, pak po
predchozím oznámení a souhlasu zaplatí za každého prespolního
žida zde pohrbeného, za starého po pul kope, za mladého po 15
groších. V pozdejších letech byly svádeny boje o
zrušení židovského hrbitova a soucasne i o jeho
rozšírení. Roku 1762 byl konecne hrbitov rozšíren o
pozemek zakoupený za 100 zlatých od pardubické obce s rocním úrokem
1 zlatého. V roce 1806 pak byl prodán židovské obci
další pozemek k opetovnému rozšírení hrbitova za 120
zlatých a 4 zlaté 30 krejcaru rocního úroku. Poslední
rozšírení pak probehlo roku 1837. Pri zrizování nových
mestských hrbitovu na míste, kde jsou dnes, se prozírave pripojila
i židovská náboženská obec. Zakoupila pomerne velký
pozemek nejblíže k rece Chrudimce a zrídila zde nový
židovský hrbitov. Došlo tak od roku 1883 k soustredení
všech hrbitovu do jednoho místa pro potrebu stále rostoucího
mesta i židovské náboženské obce. Židovská obec pak
prenesla historické náhrobky na nový židovský hrbitov a
dosavadní ponechala jen jako pietní místo. Dnes z nej mužeme
spatrit v prostoru poblíž "Hemerkovy restaurace" a proti
odbornému ucilišti elektrotechnickému jen mohutné stromy
stojící kdysi v rozích hrbitova a mírnou vyvýšeninu.
V dobe nacistické okupace byly nejen zdi starého hrbitova zcela
zlikvidovány, ale nenávist "nadrasy" šla tak daleko, že
došlo k vykopání všech pohrbených a uložení
zbytku v hromadném hrobe na neznámém míste.
Nový židovský hrbitov
50°1.244 15°46.844
Nový židovský hrbitov má cást spolecné
zdi s vedlejšími hrbitovy a i ostatní zdi odpovídají
obezdení spolecného prostoru. V cem se tedy liší puvodní i
soucasný hrbitov ? Predevším tím, že na židovském
hrbitove mohla být volná místa kdykoliv dopredu zakoupena. Cena pak
odpovídala významu místa. Prokázat to lze i pri návšteve
hrbitova dnes. Židovský hrbitov také nemel mimo vjezdu jiné
zarízení, jak je známe na príklad ze hrbitovních kaplí a umrlcích
komor - márnic z krestanských hrbitovu. Prujezd na hrbitov pak
sloužil jako místo pro židovský pohrební vuz. Tyto vozy
však byly z židovských hrbitovu staženy za okupace
do terezínského ghetta a tam až na výjimky zniceny.
Židovské rituální pohrební obrady zacínaly již u
umírajícího modlitbami zvoleného "pohrebního bratrstva" vždy o
lichém poctu clenu. Ti pak v'poctu podle velikosti náboženské
obce a zejména zámožnosti rodiny umírajícího provedli
vše potrebné. Na židovský hrbitov pak byla jen
dopravena prostá, nenatrená rakev s nebožtíkem k uložení
do hrobu. U ortodoxních židu, tech, kdož dbali na prísné
dodržování historických rituálu, pak bylo zvykem svazování
palcu u nohy slámou s vedlejším prstem a pokládání kaménku
na zavrená ocní vícka. Na židovský hrob se také nikdy
nepokládaly kvetiny a teprve pri dalších návštevách a
o svátcích se návšteva vyjadrovala pokládáním kaménku.
Rituály pocházejí z židovské historie, staré staletí. Jejich
exodus - putování - vedl predevším pouští, kde nebyly
ani kvetiny a mrtvola musela být chránena pred vyhrabáním a
zneuctením. Pardubický židovský hrbitov patrí mezi nemnoho
dobre udržovaných.
Hrbitov je uzamykán a jeho návštevu je treba
dohodnout.
více si mužete precíst zde:
další zdroje:
Zdroje: J.Sakar, Dejiny Židu v Pardubicích
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Cech
J.Fiedler, Židovské památky Cech a Moravy
web.stránky Yad Vashem
Ke keši.
Stojíte na míste bývalé synagogy. Rozhlédnete se a uvidíte pametní
desku, která se týká bývalé synagogy. Deska má
A
rádku textu. Presuneme se kousek dál.
Na míste starého židovského hrbitova vidíte vyvýšeninu,
pres kterou vede chodník. Zjistete pocet schodu
B
smerem od ulice Husova a
C smerem k
ucilišti. Opet se kousek premístíme.
Na míste nového židovského hrbitova si prohlédnete opravenou
zed. Potom spocítejte, kolik je tesne nad zemí vetracích otvoru
prekrytých vetrací mrížkou. To bude písmeno
D. Pocítejte však jenom ty co jsou napravo
od velkých dverí. Uplne vpravo v rohu pres zed je videt náhrobek.
Zjistete krestní jméno
(pozor, neni to Frantisek, ten neni na
zidovskem hrbitive), na nem (to nejvýše) - je dobre pres
zed videt a prevedte písmena na císla a ty sectete, nakonec
ciferujte, až do té doby, než získáte jednociferné císlo.
Získáte tak císlo
E
(písmena prevedete A=1 .... Z=26)
nyní spocítáme souradnice finálky:
N50° 01. [B*D*E+(4*A)-1]
E15° 46.[(2*D*A*B)+(D*A)-C-2]