Dub u Višnové
Název památného stromu: Dub u Višnové II.
Vyhlášení: 20. 10. 1981
Pocet jedincu: 1
Druh dreviny: dub letní (Quercus robur L.)
Císlo ústredního seznamu: 211106.1/1
Popis lokality: na hrázi rybníka Homolka u cesty do Višnové
Obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí: 335 cm
Výška: 18 m
Vek: cca 200 let
Zdravotní stav: dobrý
Duvody ochrany: krajinná dominanta, starý vzrostlý strom
Ochranné pásmo: kruh o polomeru desetinásobku prumeru kmene mereného ve výšce 130 cm nad zemí
(zdroj: http://stromy.pribram.eu/stromy/visnova-dub.html)
Dub letní:
Lidové názvy: kremelák, letnák
Popis: Dub letní je rozložitý strom s nepravidelnou korunou a krivolakými vetvemi. Mladá borka je stríbrite šedá až nahnedlá, lesklá, pozdeji silne rozpukaná a brázditá, hnedo až cernošedá. Krátce rapíkaté perenolalocné listy jsou tuhé, kožovité a u rapíku vykrojené nebo utaté. Kvety jsou jednodomé, samicí jsou po dvou až peti na dlouhých stopkách v paždí listu, mají cervené blizny a sedí jednotlive na cíškách. Samcí kvety tvorí až 4 cm dlouhé rídké previslé jehnedy, které se rozvíjejí soucasne s listy. Pyl je prenášen vetrem. Kvete od kvetna do cervna. Plody, známé žaludy, jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní cástí ve zdrevnatelých šupinovitých cíškách po nekolika na dlouhých stopkách.
Výskyt: Vyskytuje se témer v celé Evrope s výjimkou nejjižnejších a nejsevernejších oblastí. U nás je rozšíren od nížin do podhurí v puvodních doubravách i smíšených lesích, bežne se pestuje predevším na kyselejších píscitých pudách.
Využití: Kura se používá ve veterinárním lékarství, je soucástí medicinálního lizu a pro vysoký obsah tríslovin slouží i jako technická surovina pri zpracování kuží. Také drevo dubu obsahuje trísloviny, takže ve vode nehnije, pouze v dusledku premeny tríslovin ve flobafény tmavne. Je velmi tvrdé, težké a houževnaté a dobre se opracovává.Žaludy obsahují krome tríslovin znacné množství škrobu, dále cukry, bílkoviny a olej. Pražením obsah tríslovin klesá, takže žaludy jsou poživatelné. Již Dioskoridés psal o jejich svíravém úcinku a použití pri žaludecních potížích, úplavici, chrlení krve a jako protijedu pri otravách. Pražené a rozemleté žaludy byly dríve jednou z kávovin (”žaludová káva”), jež má pocátek v 18. stol. v Prusku.
Zajímavost: Duby byly pro svou dlouhovekost a mnohostranný užitek uctívány již od nepameti. Byly zasvecovány nejvlivnejším bohum – Rekové je zasvetili hromovládnému Diovi, starí Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obetovali apod.
.
U rybníka Homolka se ve skutecnosti nachází dva duby (jsou od sebe vzdáleny pouhých nekolik desítek metru), pricemz urcite oba stojí za prohlédnutí. Druhý památný strom je dokonce starsí nez výse uvedený, ale je umísten v lokalite prostoru sádek a je dle mého laického názoru v podstatne horším stavu. Pokud se vydáte procházkou po hrázi kolem rybníka – nemuzete minout ani jednoho z techto majestátu.
Kes se NENACHÁZÍ v tĚchto památných stromech ani v jejich bezprostrední blízkosti. Prosím dodržujte patricný odstup, aby se i další generace kaceru meli moznost pokochat krásou techto Dubu. KEŠ HLEDEJTE NA PRAVÉM BŘEHU KOCÁBY!
KEŠKA JE SMALL, ALE JE V NÍ POUZE LOGBOOK, TUŽKA, A DVE CWG, KTERÁ SLOUŽÍ POUZE K VÝMENE ZA JINÁ CWG. KEŠKU OPATRNE OTEVÍREJTE ABY SE OBSAH NEVYSYPAL A NEDOŠLO K JEJÍMU POŠKOZENÍ. OPRAVDU TOTO AKCEPTUJTE.POKUD BUDE MÍT NEKDO PRIPOMÍNKY, BUDU RÁD KDYŽ MI JE SDELÍ. PREDEM DEKUJI A PREJI ŠTASTNÝ LOV.
ZALOŽENÍ KEŠKY 20.1.2011
ADOPCE KEŠKY 23.7.2011
OBNOVA KEŠKY 1.8.2011