VHS (anglicky Video Home System, systém domácího videa) je standard pro nahrávání a prehrávání na kazetových videorekordérech.
VHS ukládá obraz i zvuk na videokazetu velikosti približne 185×100×25 mm (o neco méne než velikost formátu A5), která obsahuje magnetickou pásku šírky 0,5 palce (približne 12,7 mm). Standard byl vyvinut firmou JVC (za použití technologie licencované od Sony) a zverejnen byl poprvé v zárí 1976. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století se VHS stalo de facto standardním formátem pro amatérské nahrávání a prehrávání videa poté, co vyhrálo válku s formátem Betamax firmy Sony (a v menší míre s formátem Video 2000 firmy Philips). Betamax poskytoval vyšší kvalitu záznamu, VHS však zvítezilo zejména díky nabízené vetší délce záznamu (postupne až 300 minut v režimu SP) a jednoduššímu mechanickému rešení videokazety, díky kterému se VHS kazety daly výrazne rychleji prevíjet.
Obraz je v systému VHS nahráván na pásku do šikmých stop dvema videohlavami umístenými na rotujícím bubnu, okolo jehož více jak poloviny obvodu je páska ovinuta. Pro nahrávání delších poradu byly postupem casu pridány režimy LP (dvojnásobná), respektive EP (trojnásobná délka záznamu, nekdy oznacováno též jako SLP), kdy se páska pohybuje polovicní, respektive tretinovou rychlostí a obraz je zaznamenáván do užších stop dalšími dvema hlavami (tzv. ctyrhlavý videorekordér).
Zvuk byl zpocátku nahráván pouze monofonne do podélné stopy s kvalitou horší než na analogové audiokazete (frekvencní rozsah približne 100 Hz - 8 kHz, odstup signálu od šumu 42 dB v režimu SP). Pozdeji byly na trh uvedeny tzv. šestihlavé videorekordéry, které nahrávají dalšími dvema hlavami na rotujícím bubnu stereofonní zvuk v kvalite blízké CD (frekvencní rozsah približne 20 Hz - 20 kHz, odstup signálu od šumu více než 70 dB v režimu SP).Této technické vlastnosti se v devadesátých letech užívalo pro záznam hudby v rádiích.
Šírka pásma zaznamenávaného videa 3 MHz (odpovídající horizontálnímu rozlišení 240 rádku) byla pro nárocnejší uživatele nedostatecná, proto byl v roce 1987 uveden na trh systém S-VHS. Horizontální rozlišení jasové složky se zvýšilo na 400 rádku, což predstavuje kvalitu blízkou analogovému televiznímu vysílání. Digitální standard D-VHS se záznamem obrazu ve formátu MPEG-2 na videokazety VHS, který byl uveden na trh v roce 1998, se komercne neprosadil.
Pro použití ve videokamerách existují menší verze VHS-C a S-VHS-C. Na kazety tohoto formátu je možné nahrát až 60 minut v režimu SP, pro použití techto kazet ve stolních prístrojích existují mechanické adaptéry.
V soucasnosti je používání VHS na ústupu. V amatérských videokamerách se dnes používá nejcasteji digitální systém DV, pro distribuci filmu standard DVD, který se postupne prosazuje i pro domácí nahrávání. VHS je však stále široce rozšíreno zejména díky dríve zakoupeným produktum využívajícím standard VHS a rozsáhlým domácím videotékám na kazetách VHS.
Zdroj informací
cs.wikipedia.org/wiki/VHS
Jak na keš?
Na výchozích souradnicích ji nehledejte, budete se k ní muset kus projít.
Odhadnete, jak dlouhý je pásek u kazety VHS E-240. Oznacení znamená, že standardní rychlostí se na ni dá nahrát 240 minut záznamu. Kazety jsou vetšinou o nekolik minut a metru delší než je deklarovaná délka. Toto se liší u ruzných výrobcu. Proto po vás nechceme naprosto presnou délku, ale máte dostatecnou toleranci.
Pokud si myslíte, že je délka 136 m, pak hledejte keš na souradnicích
N 50° 06.915 E 014° 20.879
Pokud si myslíte, že je délka 236 m, pak hledejte keš na souradnicích
N 50° 06.923 E 014° 20.781
Pokud si myslíte, že je délka 336 m, pak hledejte keš na souradnicích
N 50° 06.961 E 014° 20.670
Pokud si myslíte, že je délka 436 m, pak hledejte keš na souradnicích
N 50° 06.976 E 014° 20.694
Když budete mít v odhadu štestí nebo vám pomuže Google, pak pujdete najisto. V prípade, že se vám nechce googlit, mužete si trochu protáhnout telo a obejít všechny 4 body. Z tohoto duvodu jsme zvolili jednotlivé souradnice nedaleko od sebe. Hintu odpovídá pouze jedno místo.
Pokud budete hledat v amerických zdrojích, nenechte se zmást tím, že zejména v USA se používá systém NTSC a ten používá jinou rychlost pohybu pásku než systém PAL/SECAM používaný v Evrope.
Keš vás zavede na místo, které s videem sice nikterak nesouvisí, ale protože je logbook trochu nestandardních rozmeru a provedení, zvolili jsme radeji klidné místo v prírode. Budete tak mít klid na logování a nebudete se muset bát, že zpoza rohu na vás vybafne mudla. Úkryt je videt z nekolika metru. Chovejte se prosím ke keši nenásilne, aby alespon chvíli vydržela. Schránka je sice o rozmerech regular, ale její podstatnou cást vyplnuje logbook, takže do ní nic nevkládejte. Tužku si vemte vlastní. Nepřikládejte prosím fotky logbooku k logům.
Chteli jsme, aby alespon výchozí souradnice souvisely s videem, ale protože nemáme rádi finálky mysterek mnoho kilometru vzdálených od výchozího bodu, tak jsou umísteny na nedalekém objektu, kde sídlí hlídac vybavený kamerovým systémem, i když predpokládáme, že jeho systém je již modernejší.
Navštivte i naše další cache