Cache Vás zavede k hezkemu výhledu na Tocnik a Zebrak
Parkování nechám na vás.Doporucuji parkovat ve vesnici a
postranni ulickou dojit k vyhledu.
Ke cache je mozno zajet kolmo i s kocarkem.
O Hvozdci
První zmínka o obci je z roku 1543. Osudy obce Hvozdec jsou
spojeny se sousedním Mrtníkem, který existoval asi ve 13. století.
Název obce vznikl ze staroceského "mrt" = staré chrastí, mozné
vysvetlení je také z názvu Brtníky po "brtnicích" = vcelarich,
hledajících roje lesních vcel. Mrtník vlastnil rod Pesíku z
Komárova a byl do roku 1622 v komárovském panství. Po tomto roce se
komárovské panství dostalo pod panství horovické. Puvod obce
souvisí s cinností horníku na nedaleké Jedové hore(Dedova hora),
kde se tezila zelezná ruda .Do roku 1923 byla u Hvozdce i osada
Hrachoviste, poté se ocitla ve vojenském prostoru a nyní patrí k
okresu Príbram. Ve Hvozdcích je zachováno nekolik roubených chalup.
V Mrtníku muzeme videt gotický kostel narození Panny Marie, který
byl zbarokizován ve druhé polovine 18. století. Kolem kostela je
hrbitov.
Kostel Narození Panny
Marie
Kostel je jako farní uváden v roce 1352, kdy byla za vlády Karla
IV. kaple povýsena na plebánii. Puvodne býval kostelem havíru
kutajících zeleznou rudu a rumelku na blízké Jedové hore, kde se
tezila zelezná ruda s vysokým obsahem rtuti (proto jedová). Roku
1364 byl postaven nový oltár a gotická socha Panny Marie. Roku 1586
nechal poblíz kostela zbudovat Jiri Pesík faru a skolu a v roce
1601 byl v kostele pochován. Okolo roku 1600 je kostel uváden jako
protestantský. Mezi zajímavosti patrí strecha, dosud krytá
sindelem, litinová polychromovaná krizová cesta z roku 1880 na
stenách kostela, lavice s litinovými postranicemi a litinové víko
krtitelnice z téze doby. Vsechny práce z litiny, vcetne krize a
sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1825 na prilehlém hrbitove, jsou
dílem komárovských zelezáren. U zdi hrbitova pred kostelem je
památný javor klen (obvod 430cm), z nehoz zbyl jen kmen, kde zije
chránený druh mravence.
Zvony
Nejvetsi - MARIA - na nem byl nápis "Ulit jsem slechetností
rodáka komárovského Antonína Ládka z Prahy za odebrané ve válce
zvony. Svatá Maria - oroduj za nás. Prostrední - sv. Antonín -
oroduj za nás Nejmenší - sv. Barbora - oroduj za nás .Zvonil
zpravidla hrobník a to pri svolávání na msi , odpoledním kázání,
církevních slavnostech a jako varovani pred nebezpecím zivelných
pohrom. Kazdý den po setmení se zvonilo "klekání". To zaniklo v
50tých letech. Mezi Mrtníkem a Hvozdcem muzeme videt bozí muka z
roku 1703. U Hvozdec je také Novinský rybník.
Povesti o vzniku hradu
Valdek
Pod pramenem Cerveného potoka v podbrdském kraji, tvorí mnoho
malebných zákrutu na své ceste rozsáhlými lesy. Uprostred techto
lesu cní k nebi zrícenina staré, kdysi mohutné stavby feudálního
rytírství - imposantního hradu Valdeka, sídlo bohatých vladyku a
rytíru, representantu zeme ceské. Vznik tohoto romantické hradu je
zahalen mlhavou rouskou a pouze zachovalý erb pánu a rytíru Zajícu
z Valdeka, provázený radou bájecných povestí, ukazuje k tomu, ze
jej tito zbudovali. Povest vypráví, ze rod pánu Zajícu, je potomkem
starého slechtického rodu pánu Pstrosu, prý pocházel z dob praotce
Cecha, kterého provázel do nasí vlasti. Nejvíce vynikl z toho rodu
Sudovou a syn jeho Budivoj, jimz prý knezna Libuse promenila
erbovní znamení v divokého kance a oni zase jej o své újme zamenili
za svinskou hlavu. Z pánu erbu svinské hlavy jsou Tuna a Homon,
kteri z návodu knezny Drahomíry zardousili na hrade Tetíne kneznu
Ludmilu, za coz byli od Drahomíry bohate odmeneni. Tuna obdrzel
Vranovce, kde prý si vystavel sídlo a odtud prý ta osada se nazývá
Tman a Homon dostal Valdek, k nemuz nálezela i Kvan, která se az
dosud zachovala.
Zdroj: Obecní úrad Hvozdec