Hrádecké nádrazí bylo v
minulosti základním kamenem pro rozvoj mesta, hlavne v oblasti
prumyslu. V posledních letech nákladní dopravy v této stanici
dominovala hlavne preprava písku z Hrádeckých pískoven ci dreva .
Ze stanice vedly celkem 3 vleckové koleje. Nejdelší z nich
vedla do areálu Vulkánu, kam se dovázelo uhlí ci potrebné
chemikálie pro výrobu, dále se pak vyvázelo zbozí. Dalsí vlecky
vedly do Cihelny, která se nacházela hned vedle stanice a do
textilní továrny, kam se dovázelo opet uhlí. Zajímavostí je jedna z
prvních vleckových kolejí, která se nacházela na míste
dnešního Terminálu a vnitrního obchvatu mesta. Slouzila k
potrebám bývalé slévárne, která stávala na míste dnesního Penny
marketu. Pozdeji byly vybudovány skladiste a odstavné koleje se
presunuly na opacnou stranu. Dále dle fotografií si lze vsimnout
rozsírení výpravní budovy a výstavby krytého nástupiste.
A nyní neco o trati:
První úvahy o zeleznicním spojení
Zitavy s Libercem se objevily jiz na pocátku ctyricátých let
devatenáctého století, Rakouské císarství vsak návrhum saských
investoru nebylo prílis; nakloneno. Mezinárodní smlouva na výstavbu
trati byla podepsána az v roce 1853. Trat byla trasována jako
hlavní, dusledkem je rada mostu a hlubokých zárezu. Viadukt pres
Luzickou Nisu mezi Zitavou a Porajówem (Großporitsch) se svou
délkou 741 metru dodnes patrí mezi nejdelsí saské zeleznicní mosty.
Slavnostní otevrení trati probehlo 1. prosince 1859 (v roce 2009
oslavila zeleznice 150. Narozeniny). Trat vystavela a provozovala
soukromá Zittau-Reichenberger Eisenbahn, v roce 1905 ji (vcetne
ceského úseku) prevzaly Saské státní dráhy. Po roce 1920 trat
pripadla na Nemecké ríšské dráhy (DR). Pripomínkou saské
minulosti trati jsou napríklad ostrovní nástupište v
Chrastave a v Hrádku nad Nisou, coz; na ceských tratích
srovnatelného významu není obvyklé.
Po roce 1945 pripadl saský úsek s jednou výhybnou a jednou
zastávkou lezící východne od Luzické Nisy státním polským drahám
(PKP), ceskou cást prevzaly Ceskoslovenské státní dráhy.
Preshranicní provoz byl zastaven, CSD obsluhovaly jen úsek Liberec
- Hrádek nad Nisou. Po dlouhém vyjednávání byl v roce 1951 s velkou
slávou obnoven provoz mezi Hrádkem a Varnsdorfem. Na polském a
nemeckém území vlaky nestavely. Ve výhybne Porajów byly v
sedmdesátých letech sneseny výhybky a následne i kolej vcetne
vlecky do areálu nedalekého zdravotnického zarízení.
V prosinci 2010 zacal na této
trati provozovat osobní dopravu výhradne nemecký zeleznicní
dopravce Vogtlandbahn. Ceské dráhy zde jiz budou provozovat
spolecne s DB pouze rychlíky Desiro ve spojení Liberec - Drázdany.
Ceské stroje tedy jiz na této trati ci pri odlovu cache
nepotkáte.
Jednoduchý nácrt hrádeckého
nádrazí. Prerusované cáry predstavují zrusené úseky kolejí. Není to
zas tak dávno, kdy mel zeleznicní prejezd jeste tri koleje.
Keš bych šel hledat spíš vecer! !UPOZORNUJI NA
TO ŽE O KEŠCE VEDÍ LIDI Z POTRAVINY PEPA!